Je to ovšem čím dál těžší. Ostatně každý rok v celém Česku absolvuje tento obor jen okolo 80 učňů. Ještě v roce 2005 jich bylo přes 230.
Jak vychovat chybějící řemeslníky? Ať jdou na učiliště uprchlíci, navrhuje Hospodářská komora |
„Zorganizovali jsme náborovou kampaň a snažili jsme se vysvětlit žákům základních škol i jejich rodičům, že jde o atraktivní obor s atraktivním ohodnocením,“ popsal LN Jan Katina, ředitel Českého svazu zpracovatelů masa. Aktuálně podle něho studuje obor okolo stovky žáků.
Stárnou i sborovny
Právě řeznická profese je podle odborníků jedna z těch, které v tuzemsku zachraňují pracovníci ve vyšším věku, dokonce i senioři. „Často jde o tesaře, klempíře, truhláře, zedníky a čalouníky,“ uvedl budoucí ministr průmyslu Karel Havlíček.
Mladí lidé ale přehlížejí i jiné než řemeslné profese. Stárnou například sborovny – na základních školách je 40 procentům kantorů více než 50 let. Venkovským lékařům je v průměru pětašedesát let.
Podle údajů Českého statistického úřadu přibývá v tuzemsku ekonomicky aktivních lidí ve věku 60 let a víc; v roce 2017 jich bylo skoro 439 tisíc. Pro srovnání: v roce 1993 pracovalo v seniorském věku 174 tisíc osob. Důvodů, proč číslo roste, je několik. Ten nejdůležitější je, že populace stárne. Trh práce však seniory potřebuje čím dál více – i proto, že mladí se na jejich místa nehrnou.
Pracovní síla v Česku ve věku 60 let a více.
Pražské školy trápí úbytek dětí, nejvíc to pociťují učiliště |
Dle ministerstva práce jsou starší pracovníci důležití pro kulturní sektor, kde tvoří téměř 13 procent ze všech zaměstnanců. Specifická je oblast vědecká a vzdělávací. „Vysoké zastoupení starších pracovníků v těchto oborech souvisí i s jejich charakterem a požadavky na vyšší kvalifikaci, kterou osoby do 25 let nesplňují,“ uvedl mluvčí resortu školství Vladimír Dostálek. Zároveň se dle něj jedná o profese, jež nevyžadují velkou fyzickou námahu: „Starší lidé jsou proto schopní je vykonávat i s ohledem na své pracovní schopnosti, jež se v souvislosti s přibývajícím věkem mění.“ Připouští, že tento argument příliš nesedí pro zemědělský sektor, kde senioři tvoří ještě větší část – téměř 14,5 procenta.
Hlavně čisto a teplo
„Při generační obměně je nutné vzít v potaz strukturu žáků a studentů, zejména středních škol, která výrazným způsobem ovlivňuje jejich budoucí profesní zaměření,“ dodal Dostálek. Podle Víta Jáska z Unie zaměstnavatelských svazů mají na deváťáky, kteří se rozhodují, čím se budou jednou živit, zásadní vliv samozřejmě rodiče. A většina z nich vidí svého potomka ideálně v teplé a čisté kanceláři. Těžké stavební profese, truhlařina či již zmíněná řeznická profese tedy zatím nemají dobrou perspektivu.
„Co se strojařiny týče, mladé zajímají hlavně obory spojené s novými technologiemi,“ uvedl Karel Havlíček, budoucí ministr průmyslu a obchodu. Starší pracovníci však ne zrovna s nadšením pouštějí tyto technologie do svého pracovního prostředí, čímž nezájem mladých o profesi prohlubují.
Trudná perspektiva
Školy a učiliště si mají přerozdělit obory v diskusi |
Odborníci také upozorňují, že počet žáků studujících určitý obor ještě neznamená, že právě tolik mladých lidí obor skutečně posílí. Naznačuje to i průzkum Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy mezi svými studenty: z něj vyplývá, že o práci ve školství uvažuje pouze 23 procent dotázaných. Větší naději nenabízí ani průzkum mezi maturanty; o studiu na pedagogických fakultách uvažuje jenom čtvrtina z nich. A každý druhý by po absolvování školy stejně ani učit nechtěl. Přitom podle odhadů chybí v Česku až tisíce kantorů a je zřejmé, že seniorů mezi nimi bude přibývat. „Zatím to není tak, že by většina lidí pracujících v tomto sektoru byli lidé v důchodovém věku, ale počet osob ve věku nad 50 let se neustále zvyšuje,“ řekl Jásek.
Debata by se dle něj měla vést i o tom, jak seniory v práci podpořit: „Osmdesát procent lidí totiž odchází do penze jen proto, že dosáhli důchodového věku. Přitom většina z nich by mohla pracovat dál, třeba na zkrácené úvazky. Jen si s nimi zaměstnavatel musí sednout a probrat možnosti,“ uvedl Jásek.
Podle Havlíčka je ale i tak nevyhnutelné, že Česko bude čím dál více potřebovat pracovníky ze zahraničí. „Ve stavebnictví je to úplně jasné. Mladí lidé považují za atraktivní jiné profese.“
