Nad ránem, v době, kdy se Mars vyšplhá nejvýše nad jižní obzor, můžeme nízko nad východem spatřit také Venuši, Saturn a Merkur. Jitřenka se úhlově přibližuje ke Slunci, takže ji v podobě hvězdy čtvrté velikosti zahlédneme nejdříve v souhvězdí Lva a poté v Panně. Na sklonku října se dokonce ocitne jenom pět úhlových stupňů od hvězdy Spica.
Naopak Saturn se od Slunce úhlově vzdaluje, jeho viditelnost se tudíž pozvolna zlepšuje. Shodou náhod je první polovina měsíce vhodná i k pozorování Merkuru. Trio nápadných planet tak na pozemské obloze v průběhu října vytvoří hned několik podivuhodných zátiší.
Už od počátku měsíce můžeme sledovat, jak se jasnější Merkur přibližuje k dvakrát slabšímu Saturnu. Ve čtvrtek 8. října ráno je bude dělit pouze třetina úhlového stupně. Podíváme-li se na obě planety dalekohledem, pak zahlédneme Merkurův kotouček podobný „Měsíci v poslední čtvrti“ o úhlovém průměru 6,5 vteřiny, doprovázený zhruba třikrát větším Saturnem s nezřetelným náznakem prstence. Ve vzdálenosti jenom šesti úhlových stupňů najdeme i výrazně jasnější Venuši.
V úterý 13. října projde Saturn pouze půl úhlového stupně od Venuše. I když bude jitřenka zhruba 100krát jasnější, v dalekohledu se můžeme přesvědčit, že její úhlový průměr nedosáhne ani dvou třetin úhlového průměru Saturnu. O několik dní později – v pátek 16. října – celé zátiší doplní úzký měsíční srpek. Tím bude planetární kompozice završena.
Říjnovou oblohu však nezdobí pouze tělesa sluneční soustavy. Také zde najdeme jednu z nejzářivějších a největších známých hvězd ve vesmíru, která právem nese označení „hyperobr“. Nazývá se VV Cephei a ukrývá se uprostřed obrazce souhvězdí Cephea.
První zajímavou zmínku o tomto systému nám v roce 1907 nechala Annie J. Cannonová, která na přelomu 19. a 20. století provedla pro Harvard College Observatory základní klasifikaci spekter nejjasnějších hvězd. Její neuvěřitelné pracovní nasazení, každý týden pohledem analyzovala více než 1000 hvězd, umožnilo sestavit dodnes používanou posloupnost spektrálních tříd O, B, A, F, G, K, M včetně mnemotechnické anglické říkanky „Oh Be a Fine Girl and Kiss Me“ (v češtině je známější spíše „Olda Bude Asi Fňukat, Gustave Kup Mrkev“).
Obrázek
Mapka zobrazuje hvězdnou oblohu začátkem října ve 23 hodin, v polovině měsíce ve 22 hodin letního středoevropského času a koncem října ve 20 hodin středoevropského času. Při pozorování držte mapku nad hlavou tak, aby k zemi směřovala ta světová strana uvedená na okraji, ke které stojíte čelem. Hvězdy zakreslené u okraje mapky uvidíte před sebou, hvězdy poblíž středu máte přímo nad hlavou a hvězdy u protějšího okraje můžete spatřit za sebou. Na obloze se lze orientovat podle nápadných skupin hvězd, které jsou pro přehlednost spojeny čárami. O souhvězdí ale nejde - těmi se v astronomii myslí pevně stanovené části oblohy. V mapce není vyznačen Měsíc, jehož poloha se každý den mění. Vlivem otáčení Země se souhvězdí pohybují rychlostí 15 stupňů za hodinu od východu k západu. Stačí proto mapu pootočit o patřičný počet stupňů (délka a směr pootočení jsou vyznačeny šipkou). Například začátkem října v 1 hodinu pootočíme mapu o 30 stupňů.
MAPA: AUTOR
Výhled nad východní obzor, kde můžete v polovině října nad ránem pozorovat hned několik těles sluneční soustavy. Zajímavé zátiší Měsíce, Venuše a Saturnu například vznikne 16. října 2009.
O autorovi| JIŘÍ DUŠEK, Autor je astronomem ve Hvězdárně a planetáriu M. Koperníka v Brně
