Když tvůrci před dvěma lety stránky spouštěli, hlásil jim počítač 37 návštěvníků za den. Dnes je návštěvnost 1144 a stále narůstá. „Po internetu teď kolují historické fotografie Brna stažené z našich stránek - na jednu stranu jsme rádi, na druhou ale platí zásady které platí pro používání snímků z archivu,“ poznamenala vedoucí tvůrčího kolektivu Irena Loskotová. Nejpilnější autorkou je nestorka brněnských historiků Milena Flodrová - její značku nesou stovky záznamů.
„V osmdesátých létech měly vzniknout podrobné devítisvazkové Dějiny města Brna - tehdy jsem říkala, že musíme spíš vytvořit soupis faktů. Čas přinesl řešení, místo knihy se nám nabídla elektronická podoba, která je výjimečná právě ve své otevřenosti a provázanosti hesel, kterou nelze v knize uskutečnit,“ popsala Flodrová.
Plní se tak sen generací brněnských odborníků. Během pár kliknutí zjistí termín poslední veřejné popravy i den vzniku moravského markrabství.
Miliony slov
Řečeno čísly, do počítače tvůrci zadali na osm milionů písmen ve dvou milionech slovech. Dosud největší dílo o historii metropole, dvousvazkové Dějiny Brna ze začátku sedmdesátých let, mají podle odhadů přes dva miliony znaků.
Autoři z Muzea města Brna, Masarykovy univerzity, městského archivu, sdružení Archaia a z dalších míst tak již zlomili rekord a vytvořili na adrese www.encyklopedie. brna.cz největší databanku údajů o městě.
Podobný projekt nemá v republice obdobu. U žádného srovnatelného města nelze najít tak pestrou galerii informací o vývoji názvů ulic, pamětních deskách a pomnících, školách a událostech spojených s městem.
„V encyklopedii je nyní na šest tisíc pomyslných elektronických karet se záznamy, které jsou navzájem propojené,“ poznamenala další z autorek Jitka Šibíčková. Fotografická část je největší současnou veřejně přístupnou obrazovou galerií Brna - zahrnuje na čtyři tisíce historických i současných fotografií města a dalších pět tisíc je jich ke zveřejnění připraveno.
Před autory teď stojí další úkol -chtěli by alespoň část informací přeložit i do angličtiny. „To nás ale bude stát peníze, které nemáme. S provozem nynějších stránek pomáhá Muzeum města Brna, ale na angličtinu by byly potřeba statisíce korun,“ dodává Loskotová.
O pomoc žádají magistrát i krajský úřad, rádi by zaměstnali i tři středoškoláky na zpracování dat. „Sami budeme pracovat nadále zdarma,“ dodává. K druhým narozeninám si encyklopedici předsevzali doplnit databázi o údaje o jednotlivých domech, o archeologických nálezech a knihách o městě.
18. května 2006 8:43
BRNO -
Kdyby si brněnští radní nechali podobné dílo zpracovat na zakázku, dají za ně miliony korun. Místo toho elektronickou encyklopedii města budují dobrovolníci -ve volném čase, bez nároku na sebemenší odměnu. Říkají si encyklopedici a jsou jich čtyři desítky.


















