17. listopadu 2018 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Rittig vs. Pelikán. Exministr u Nejvyššího soudu narazil, zrušení trestu pro lobbistu bylo čisté

Koláž: Vlevo lobbista Ivo Rittig, vpravo ministr spravedlnosti Robert Pelikán. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Koláž: Vlevo lobbista Ivo Rittig, vpravo ministr spravedlnosti Robert Pelikán. | foto: Lidovky.cz

BRNO/PRAHA Bývalý ministr spravedlnosti Robert Pelikán nezvrátil vyznění verdiktu, jenž zrušil trest pro politického podnikatele Iva Rittiga. Nejvyšší soud zamítl Pelikánovu stížnost pro porušení zákona. Lobbista si původně vyslechl odsuzující rozsudek kvůli podílu na vyzrazení zprávy BIS, odvolací instance ale tento rozsudek zrušila. Právě proti tomu se snažil exministr svým podnětem intervenovat.

V lednu 2017 Městský soud v Praze dospěl k závěru, že Ivo Rittig má na svědomí ohrožení utajované informace. Šlo o materiál z dílny BIS. Rittig měl vyslat svého advokáta, aby od tehdejší vedoucí sekretariátu premiéra Petra Nečase obsah zprávy vyzvěděl. Lobbista kvůli tomu dostal trest 9 měsíců s podmíněným odkladem na rok a půl. Tento rozsudek platil jen do zásahu odvolací instance, jež kauzu nařídila projednat znovu.

Proti tomu se postavil tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Podle jeho mínění měl odvolací Vrchní soud v Praze dost podkladů, aby případ vypořádal sám. Nejvyššímu soudu proto letos v květnu adresoval stížnost pro porušení zákona. Nejvyšší soud na jejím základě nemohl napadený výrok zrušit. Jeho závěr by však měl význam pro to, jak by měly soudy nižších úrovní v obdobných kauzách postupovat.

Podle zjištění serveru Lidovky.cz již Nejvyšší soud stížnost vyřídil. Argumenty dnes už exministra nezabraly, Pelikán nejvyšší instanci nepřesvědčil. „Nejvyšší soud v neveřejném zasedání podanou stížnost pro porušení zákona zamítl, protože shledal, že zákon porušen nebyl,“ potvrdila serveru Lidovky.cz Andrea Šlechtová z tiskového odboru ministerstva spravedlnosti. Resort se výsledek stížnosti dozvěděl tento měsíc.

V klíčové roli odposlechy

Podle názoru Nejvyššího soudu postup Vrchního soudu v Praze odpovídal nárokům legislativy. Lidovky.cz se snažily někdejšího šéfa resortu zastihnout, ale přes opakovanou snahu se to nepodařilo. Pelikán v podání třeba namítal, že po rozhodnutí odvolací instance zůstávají nejasnosti v tom, jak mají soudy za jistých okolností přistupovat k záznamům pořízeným operativní technikou. Právě odposlechy zastaly v případu klíčovou roli.

„Odvolací soud se na základě nesprávné právní úvahy, kterou navíc ponechal bez zevrubnějšího odůvodnění, domáhá kompletní revize veškerých dosavadních skutkových zjištění a dopouští se tedy svévolného a de facto nezákonného postupu,“ psal Pelikán v podnětu. „Rozhodnutí Nejvyššího soudu o této stížnosti bude mít podstatný význam do budoucna pro další rozhodovací praxi orgánů činných v trestním řízení,“ psal.

U Městského soudu v Praze zazněly 10. ledna závěrečné řeči v kauze vyzrazení...
Jana Nečasová u soudu.

Kořeny příběhu sahají do roku 2012. Údajně se tehdy Rittig od tehdejšího ministra zemědělství Petra Bendla dozvěděl, že premiér Petr Nečas dostal do rukou zpravodajský materiál z BIS. Pověřil svého advokáta Davida Michala, aby si s vedoucí Nečasova sekretariátu Janou Nagyovou smluvil schůzku a obsah zprávy pro něj zjistil. Resumé mělo mapovat lobbistův vliv na státní aparát. Díky seznámí se s analýzou mohl po sobě Rittig zahladit stopy.

‚Bojím se, aby to nebylo něco fatálního‘

„Musíš to z ní (Nečasové) vytáhnout. Musíš říct, musíme to vědět, co se děje,“ instruoval podle odposlechu Rittig na schůzce v hotelu Ventana svého advokáta Michala. Sezení se účastnil i tehdejší poradce ministra zemědělství Tomáš Jindra. „Jsme úplně na plechu tady s tím, jestli jsou tam nějaký nahrávky nebo něco,“ měl dodat lobbista s tím, že má z informací BIS strach. „Já se bojím, aby to nebylo něco fatálního,“ řekl údajně.

Alespoň takto vystavěl příběh státní zástupce, přičemž Městský soud v Praze do značné míry jeho konstrukci přijal. Rittig dostal trest za ohrožení utajované informace, stejně tak kvalifikoval soud konání Jany Nagyové (dnes Nečasové) a advokáta Michala. Nečasová obdržela podmíněný trest 18 měsíců s odkladem na tři roky, Michal odešel s trestem 9 měsíců s odkladem na rok a půl. Jindru soud očistil.

V září 2017 do případu vstoupil odvolací Vrchní soud v Praze, když zmíněný rozsudek zrušil. Odvolací instanci mimo jiné vadilo, že odposlechy z hotelu Ventana policie měla instalovat kvůli prověřování jiné trestné činnosti. Proto je jako důkaz zpochybnil. Právě tento vývod vadil Pelikánovi. Podle Nejvyššího soudu byl jeho podnět irelevantní. Pražský městský soud by měl rozhodnout brzy, hlavní líčení nařídil na 21. prosince.

Proč Pelikán neuspěl?

Proč Nejvyšší soud zamítl Pelikánovu stížnost? Jeho argumenty přibližuje Andrea Šlechtová z tiskového odboru resortu.
Nejvyšší soud neshledal v postupu odvolacího soudu porušení zákona ve prospěch obžalovaných a námitky ministra spravedlnosti vyhodnotil zčásti jako nedůvodné, zčásti jako předčasné. Podaná stížnost se zaměřovala kromě jiného na vyjasnění otázky posuzování toho, co je jiná trestní věc, když tento pojem není v trestním řádu výslovně vymezen, a dále otázky použitelnosti a zákonných podmínek použití záznamů pořízených při sledování osob a věcí povoleném soudem a potažmo i jiných důkazů v jiné trestní věci. 

Nejvyšší soud zdůraznil, že odvolací soud nedal žádné závazné stanovisko, jak tyto provedené důkazy hodnotit a nevyslovil ani, že by byly nezákonné, a tudíž v dané trestní věci procesně nepoužitelné. Odvolací soud tak nevybočil z mezí svých procesních oprávnění, pouze se domáhal náležitého a pečlivého zhodnocení dané důkazní situace a vyslovení závěru k těmto otázkám, když stávající postup soudu prvního stupně nepovažoval za dostatečné odůvodněný. 

K otázce nasazení tzv. prostorového odposlechu podle odvolacího soudu poukázal na doktrinální výklad, z něhož i citoval, a tak se podaný výklad jeví zcela přiměřeným, byť názory teorie a praxe nejsou zcela jednotné. Odvolací soud tedy příslušná ustanovení trestního řádu podle názoru Nejvyššího soudu neporušil, a toto rozhodnutí je nutno respektovat.“

Jan Horák

Autor

Jan Horákjan.horak2@lidovky.czČlánky

Najdete na Lidovky.cz