PRAHA Sport by mohl být pomalejší, lehčí, a tím pádem výrazně bezpečnější a šetrnější k organismu sportovců.
Stačilo by zkrátit tratě či zpomalit závodníky.
Jenže takový sport by bavil asi jen rodinné příslušníky účastníků závodu. Protože diváci na tribunách, podél silnic či u televizních obrazovek prahnou po výkonech, nad nimiž se tají dech.
„Jde o přenesení emocí a rizika. Ohrožení jiného je totiž velmi bezpečné,“ podotýká sportovní psycholog Michal Šafář.
Cyklistická Tour de France znovu čelí výčitkám, že závodníci jsou vlastně dohnaní k dopingu ohromnou obtížností závodu kolem celé Francie. Vždyť si to zkuste: jeďte celý den 200 kilometrů na kole přes alpské průsmyky a druhý den znova a další den...
„Nepodvádíte ale proto, že je to moc těžké, ale proto, že chcete vyhrát,“ brání se ředitel Tour Christian Prudhomme.
V minulosti měřila denní porce i 400 kilometrů, dnes činí délka průměrné etapy na Tour 200 kilometrů. Organizátoři ji ale více zkracovat nehodlají. Lidé, kteří v hustých špalírech obklopují cílová stoupání, totiž chtějí vidět, jak jezdci trpí.
Podobně se proti „změkčování“ staví i lidé ve formuli 1 či v lyžařských závodech. „Bavit se v případě sjezdového lyžování o bezpečnosti závodníků se dá jen na úrovni černého humoru,“ prohlásil slavný sjezdař Ingemar Stenmark. Sjezdy totiž patří k vůbec nejnebezpečnějším disciplínám mezi tradičními sporty, o čemž by mohl vyprávět třeba Matthias Lanzinger, který po pádu na začátku března přišel o nohu.
Silniční cyklistika, ragby, rallye, formule, skoky na lyžích, dostihy, skeleton, box, to je jen menší výčet sportů, v nichž jde často o zdraví.
„Nehody k našemu sportu patří. Ale teď si musíme i my jezdci sednout a dosáhnout toho, aby se tratě vybíraly s rozumem a především s ohledem na bezpečnost,“ prohlásil nejlepší český závodník v rallye Roman Kresta v reakci na červnovou smrt posádky Levora, Třebínová při Horácké rallye.
Překonání strachu Jenže díky nebezpečí přitahují sportovní odvětví pozornost diváků a mnohdy na tom dokonce staví propagaci. Často pak odmítají změny směrem k bezpečnosti i sami závodníci. „Rychlost se za posledních pár let sice zvýšila, ale nemyslím si, že by to bylo nebezpečné nebo problematické,“ řekl na konci své kariéry pilot formule 1 Michael Schumacher. „To, co divákovi připadá jako velké riziko, neprožívá sportovec totiž tak intenzivně. Na nebezpečí si zvyká postupně v tréninku,“ podotýká psycholog Šafář.
V našem dnešním bezpečném světě představuje sport vlastně jednu z mála možností, jak zažít a překonat strach ze smrti. Pro některé lidi – mezi závodníky i diváky – jde o vyhledávanou zkoušku. „Můžu zjišťovat, kde mám ještě rezervy. Když zvládnu něco, co přede mnou ještě nikdo nedokázal, tak to považuji za úspěch,“ říká osmadvacetiletý cyklista Richard Gasperotti, který se specializuje na sjezd na kole ve volné přírodě.
***
Extrém ve sportu táhne
Tour de France
Není v lidských silách třítýdenní martyrium přes hory a doly dlouhé 3500 kilometrů objet, míní kritici. Jejich hlas opět zesílil po třetím dopingovém případu na letošní Tour. Jenže organizátoři o zkrácení etap či celé tratě neuvažují a brání se tím, že cyklisté mohou jet pomaleji. Diváků podél trati i přes řadu dopingových skandálů neubývá, každý rok se jich u silnic srovnávají statisíce, další miliony sledují Tour v televizi po celém světě.
Lyžování
Nejpopulárnější a nejnebezpečnější lyžařskou disciplínou je sjezd. Stále rychlejší lyže a agresivní ledovatý sníh tlačí sportovce na hranu riskování zdraví. Po pádu Matthiase Lanzingera, který přišel o nohu, se rozhořela diskuse o zkrácení skoků či zpomalení závodníků. Nic takového ale zatím nebylo zavedeno, protože sjezdy přitahují nejvíc diváků i sponzorů.
Extrémní běhy
Vyzkoušet své síly láká stále více běžců. Běhá se na hory, přes poušť či třeba celý den. Rizika jsou značná: trpí oběhový systém, klouby, šlachy, páteř i imunita. Přesto jsou extrémní zkoušky stále populárnější a peněz do tohoto druhu „zábavy“ přitéká stále víc.
Formule 1
Ve formuli 1 probíhá téměř neustále diskuse nad bezpečností, zejména nad zpomalením monopostů. Po smrti Ayrtona Senny v roce 1994 zavedla FIA řadu bezpečnostních pravidel na ochranu jezdců. Například na krční svaly závodníků působí během závodů 18 tun v důsledku odstředivých tendencí ve velkých rychlostech. Formule rychleji než dřív přitahuje rekordní počty diváků a každý rok generuje milionové zisky.