V pražském hotelu Intercontinental proběhla ve středu konference s názvem „Bezpečnostní situace státu“ pořádaná skupinou Mafra. Hlavními hosty byli ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun a ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. K těm se připojil prorektor CEVRO Institutu Tomáš Pojar.
V úvodní řeči se Beroun věnoval možnému vzniku pozice koordinátora zpravodajských služeb. Takový krok by prý uvítal, Česko podle něj potřebuje pružnější instituci zakotvenou v legislativě. Zmínil ale také tajné výzkumné projekty. „Bavíme se v rámci zpravodajské komunity o vědě a výzkumu. Ta vyžaduje jistou míru utajení. Už se nám ale z legislativy vytratilo, že zpravodajské služby mohou zadávat tajný výzkumný projekt,“ řekl Beroun s tím, že ministerstvo průmyslu a obchodu nedávno podobnou změnu zákona provedlo. „Musíme zjistit, kam až je společnost ochotná zajít,“ podotkl na konto možných pravomocí koordinátora.
Johnson chce, aby teroristé dostávali tvrdší tresty. Ne vždy, nesouhlasí opoziční předák Corbyn |
„Možnost dosáhnout do Prahy z míst, kde je riziko terorismu vyšší, je okolo deseti hodin autem, třeba z Paříže. S tím musíme počítat,“ řekl Beroun s tím, že Vojenské zpravodajství nemá informace o žádném bezprostředním nebezpečí pro Česko. Tomu přitakal také ředitel BIS Koudelka, upozornil ale na nebezpečí spojené s adventním obdobím a vánočními trhy. „Je výhodou, že nemusíme jako Německo jako Francie řešit otázku bojovníků vracejících se ze Středního východu,“ řekl Koudelka.
Pojar ve svém příspěvku zmínil slabou pozici premiéra a Úřadu vlády při záležitostech zahraniční politiky a bezpečnosti. Někdo v roli poradce pro národní bezpečnost, jakou měl svého času u amerického prezidenta Henry Kissinger, by podle něj měl v rámci vládních struktur existovat. „Nemusíme chodit pro příklady ani do Spojených států či Izraele, stačí se podívat na Německo. Tam přesně takový odpovědný člověk je. Ale nemůže zvednout telefon a zavolat do Prahy, nemá tu totiž protějška,“ prohlásil Pojar.
Prohlásil také, že Bezpečnostní rada státu nemá roli, kterou by mít měla, tedy sloužit jako aparát pro kooperaci bezpečnostních složek. S tím nesouhlasil ředitel BIS, podle kterého naopak rada plní svou úlohu dobře. Beroun připomněl hybridní hrozby, o kterých se podle něj neustále mluví, ale nikdo se tomu skutečně nevěnuje. „Pokud to bude dělat každá instituce, každé ministerstvo samo, nikam se nedostaneme,“ uvedl šéf vojenských zpravodajců.
Zpravodajci jsou blíže lidem
„Svět se strašně zrychlil a zkomplikoval,“ konstatoval Beroun k proměně práce zpravodajců. Jádro práce ale podle něj zůstává v získávání informací od lidských zdrojů, nelze prý spoléhat jen na technologická řešení. „První úkol každé zpravodajské služby je svůj zdroj informací především ochránit,“ pronesl k tomu Koudelka a doplnil, že prostředky zpravodajců nyní a před 30 lety se nedá srovnat. Ocenil především mezinárodní spolupráci v rámci Evropy i přes Atlantik. „Nikdo si již dnes nedovolí nesdělit informaci, která může zachránit život,“ řekl ředitel BIS, podle nějž přinášejí nadnárodní platformy pro zpravodajce informace dříve než jednotlivé zpravodajské služby.
„Když jsem do služby nastoupil, došlo krátce na to v Británii k zásadní změně – oficiálně začala existovat služba Mi6,“ připomněl Koudelka, že činnost zpravodajských služeb je nyní mnohem více otevřená veřejnosti. Pomáhá to prý také při náboru kvalitních lidí, který je podle ředitele BIS klíčový. Právě o ty nejschopnější musí tajné sluužby podle Koudelky bojovat s dalšími oblastmi. Nejvíce nedostatkové personální zdroje jsou podle něj experti v oblasti IT.
„Přichází k nám spousta lidí z kvalitních zahraničních škol. Máme ale problém jim vysvětlit, že nejdou pracovat na ministerstvo, ale do zpravodajské služby. Že se budou muset pro tuto zemi obětovat a případně položit život,“ řekl posluchačům šéf BIS.