Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Rizikových míst je méně

Na mapě jsou úseky silnic, které se dlouhodobě ukazují jako velmi nebezpečné.

Takové musí nutně projít revizí. Říká to Jiří Landa z firmy CityPlan, která Rizikovou mapu ČR společně s Ústředním automotoklubem (ÚAMK) zpracovala.

* LN V současné době máte hotovou už druhou Rizikovou mapu ČR. Jak taková mapa vzniká?

Bylo to poměrně triviální. Na jedné straně je silniční síť rozdělená na zhruba dvacetikilometrové úseky. K těmto úsekům se přidělila průměrná intenzita provozu, která na nich panuje. A potom se podle údajů dopravní policie vyhledal počet tragických nehod, které se na těchto úsecích staly během tříletého období. První Riziková mapa vycházela z nehod, které se staly od roku 2003 do roku 2005. Druhá byla jejím pokračováním a započítávala havárie, ke kterým došlo od začátku roku 2005 do konce roku minulého.

* LN Obě mapy jste pravděpodobně porovnali. Co vám vyšlo? Jsou silnice v Česku stále bezpečnější, či nikoli?

Rizikových míst evidentně ubylo. Ten trend je daný jednoznačně tím, že zatímco počet smrtelných nehod je v poslední době stabilní nebo mírně ubývá, objemů dopravy naopak přibývá. A jestliže právě tyto dva vstupy jsou základem pro ohodnocení naší rizikové mapy, tak z toho logicky vyplývá, že nová mapa vyznívá příznivěji než ta předchozí.

* LN Některé úseky jsou ale přesto stále velmi špatné...

To je druhý aspekt. Ukazují se nám úseky, které jsou stabilně na té nejhorší bezpečnostní úrovni. Na mapě jsou označeny černou barvou. Jde například o známou kokořínskou silnici I/9 nebo podhorskou silnici I/14. Takové úseky musí nutně projít revizí, při které by měly být vyhledány hlavní závady. Tyto nedostatky by pak měly být odstraněny.

* LN O jaké nedostatky jde?

Například stromy v zatáčce těsně vedle silnice, nechráněné betonové sloupy a podobně. Tedy vše, o co se může řidič zabít. Právě na takové nedostatky se zaměřuje naše zcela nová, nyní zpracovávaná mapa. Takzvaná hvězdičková. Komunikace budou hodnoceny od jedné do pěti hvězdiček podle toho, jaký mají povrch a jak vypadá jejich okolí. Nechráněné sloupy či stromy jim hodnocení samozřejmě zhorší. Zatím ale s touto mapou začínáme.

* LN Vraťme se k Rizikové mapě. Některé silnice si v ní polepšily nebo pohoršily až o dva stupně. Čím to je?

Není tam žádný převažující jev. Ukazuje to především na to, že tragické nehody nejsou tak běžné. Zkrátka v jednom sledovaném období se na jedné silnici takové havárie staly a v druhém nestaly. Tím pádem se silnice překvalifikovala až o několik stupňů.

* LN Poměrně dobře si vedou dálnice. Jsou podle vás nejbezpečnějšími komunikacemi?

Existuje relativní nehodovost a absolutní nehodovost. Z hlediska absolutní nehodovosti jsou dálnice nejnebezpečnější. Stal se na nich totiž největší počet nehod. Když si ovšem vezmete relativní nehodovost, tedy počet nehod na tisíce projetých vozidel, tak vám naopak vyjde dálnice jako nejvíce bezpečná. Nejrizikovější jsou naopak silnice prvních tříd, kde neprojede tolik aut, ale počet tragických nehod je zde poměrně vysoký.

Bezpečné jsou dálnice

Z Rizikové mapy vyplývá, že nejbezpečnější silnice v Česku jsou ty víceproudé. Tedy dálnice a rychlostní silnice. Stává se na nich sice hodně nehod, ale v poměru k hustotě provozu to není nijak neobvyklé. Nejbezpečnější silnice jsou ty na jih od Plzně či v okolí Brna. Nejhůře naopak dopadly komunikace na Kokořínsku, v okolí východočeského Trutnova či silnice první třídy v Polabí.

Riziková mapa Česka Silnice jsou hodnoceny na základě statistických údajů. Záleží na tom, kolik tragických nehod se na silnici stalo a jak hustý provoz na ní panuje. Současná Riziková mapa vychází ze statistik dopravních nehod z let 2005 až 2007. Zahrnuje všechny tuzemské dálnice, rychlostní silnice a silnice I. třídy - tedy téměř sedm tisíc kilometrů komunikací.

Zdroj EURORAP / šk

Autor: