WOODS HOLE, USA Ponorka Nereus má být prvním automatickým plavidlem schopným prozkoumávat nejhlubší místa světových oceánů. V těchto týdnech absolvuje testy v menších hloubkách, konečnou metou je pak ponor do Mariánského příkopu, kde dno leží 11 kilometrů pod hladinou. Existují ponorky, které v menších hloubkách podávají lepší výkony,“ říká vedoucí týmu Ian Rouse a hned dodává: „Ovšem od 6500 do 11 000 metrů nemá Nereus konkurenci.“ V hloubce 11 kilometrů je tlak 1100krát větší než na povrchu. Dosud těmto podmínkám čelila jen dvě plavidla. Prvním byl batyskaf Jacquese Piccarda, druhým japonská dálkově ovládaná ponorka Kaiko. Ta však závisela na kabelu přenášejícím povely. Právě jeho přerušení bylo pro Kaiko osudné.
Ponorka NEREUS v automatickém modu Úkoly plní podle zadaného programu
Uvnitř trupu, vyrobeného z keramických materiálů, jsou umístěny baterie a elektronický řídící systém Konfigurace umožňující dálkové ovládání Pokyny putují po optickém kabelu
ponor: 11 km váha: 2800 kg nosnost: 25 kg max. rychlost: 3 uzle (5,5 km/h) reflektory: zdrojem světla jsou LED diody
Challenger Deep nejhlubší místo zemského povrchu Mariánský příkop Tichý oceán
Ponorka NEREUS prozkoumává mořské dno
Challenger Deep, nejhlubší místo Mariánského příkopu, leží 11 034 metrů pod hladinou moře. Švýcarský oceánolog Jacques Piccard dosáhl v roce 1960 spolu se svým americkým kolegou Donem Walsem hloubky 10 916 metrů v batyskafu Trieste


















