CARNABY STREET Slavná módní ulice plná butiků – dnes stejně jako v šedesátých letech, kdy se zde v krámku návrhářky Mary Quant začaly prodávat první minisukně. Tato revoluce v módě tenkrát inspirovala kapelu The Kinks k hitu Dedicated Follower Of Fashion. Ostatně v jednom z butiků prodával v sedmdesátých letech jistý George O’Dowd, který se na začátku následující dekády proslavil pod pseudonymem Boy George v kapele Culture Club. Tou dobou se v čísle popisném 52–55 nacházela redakce hudebního časopisu pro teenagery s názvem Smash Hits, která tenkrát zaměstnávala coby eléva Neila Tennanta. Nevydržel však u novinařiny dlouho a v roce 1981 si s kamarádem Chrisem Lowem založili skupinu Pet Shop Boys.
CHARING CROSS ROAD 109 Dnešní návštěvník na této adrese nalezne St. Martin’s School Of Art, kdo však do těchto prostor zavítal 6. listopadu 1975, stal se svědkem premiérového uvedení skladby Anarchy In The UK, kterou z pódia vyřvávala kapela Sex Pistols. V publiku se tenkrát podivně pohyboval i nepříliš pohledný chlapec, kterému přezdívali Sid Vicious. Poskakoval s nohama u sebe a s rukama u těla, což ostatní začali kopírovat – tak vznikl punkový tanec zvaný pogo. Mimochodem, do téhle školy o tři roky později nastoupil i Jarvis Cocker, zpěvák pozdější britpopové kapely Pulp.
WELLINGTON STREET 21 Na této adrese v budově z roku 1765 se nachází proslulé londýnské Lyceum Theatre, kde 15. prosince 1969 odehrál svůj poslední anglický koncert John Lennon a kde 18. července 1975 Bob Marley natočil album Live!, které obsahovalo hit No Woman, No Cry – po desetileté hudební kariéře se král reggae z Jamajky konečně dočkal mezinárodního úspěchu a toto vystoupení je dodnes považováno za jeho vůbec nejlepší koncert! Mimochodem, právě v těchto honosných prostorách se v březnu 1980 irská kapela U2 upsala gramofonové firmě Island Records – kontrakt byl signován na dámských toaletách...
MARYLEBONE ROAD 5 Uctívaná i proklínaná adresa, na níž sídlí Royal Academy Of Music, kterou již v roce 1822 založil Lord Burghersh. Během uplynulých bezmála dvou století zde vystudovaly stovky hudebníků, z nichž k nejslavnějším dodnes patří Elton John, který zde v roce 1997 převzal titul Čestného člena Akademie, a Annie Lennox, zpěvačka popového dua Eurythmics. Ani jedna z těchto hvězd však později na studentská léta nevzpomínala v dobrém, Annie Lennox dokonce školu opustila po necelém roce a raději dala přednost práci servírky a zpívání po barech.
Roh OLD COMPTON a FRITH STREETS Stalo se to 23. června 1976. Na spojnici těchto frekventovaných ulic do sebe vrazili dva mladíci, kteří se trochu znali od vidění; jmenovali se Joe Strummer a Mick Jones. Oba tenkrát mířili na koncert Toma Waitse, který se konal v nedalekém Ronnie Scott’s Clubu. Strummer tehdy hrával v kapele The 101ers (jméno dostala podle squatu, kde syn diplomata přebýval), ale Jonesovi se mu ho podařilo přesvědčit, aby se raději přidal k jeho skupině, kterou pojmenoval The Clash. Stalo se – a o tři čtvrtě roku později tak vyšlo historicky první punkové album! WIMPOLE STREET 57 V šedesátých letech by na zvonku tohoto baráku stálo jméno rodiny Asherových. Tehdejší pozorovatel by však brzy zjistil, že dům obývá i přítel slečny Jane Asher, tehdy celou Británií naháněný Paul McCartney. V letech 1963–1966 zde se svojí parnerkou obýval podkrovní pokoj, kde skládal písničky pro celosvětově zbožňovanou kapelu Beatles. Stvořil zde i svůj největší hit, kterému dal název Yesterday.
DEAN STREET 69 Dnes je zde prosperující hotel s devětatřiceti pokoji, ale svého času na této adrese zněla hudba. Býval zde klub s názvem Billy, v němž vzniklo hudební hnutí New Romance. Dodnes se traduje, že právě v těchto prostorách zorganizovali Steve Strange a Rusty Egan týdenní sérii koncertů Davida Bowieho. Tehdejší glamrocková hvězda je samotné nakonec tak okouzlila, že pod vlivem její hudby založili kapelu Visage. V klubu se následně na pódiu střídali se začínajícím klávesovým mágem jménem Gary Numan a nadějnou kapelou, která si říkala Spandau Ballet.
NEW OXFORD 49 Dnes příjemné místo k občerstvení v restauraci La Siesta, která byla na této adrese otevřena v roce 2007. Na stejném místě stávala v šedesátých letech řecká restaurace s francouzským názvem Moulin Rouge. Patřila manželům Georgiovým a pracovával v ní i jejich syn Steven Demetri. V šedesátých letech však zběhl k hudbě a proslul coby písničkář s pseudonymem Cat Stevens. OXFORD STREET 360 Na slavné nákupní třídě v centru Londýna se nachází pětipatrová budova s názvem HMV – největší obchodní dům s hudebninami (ale i předprodejem vstupenek či počítačových her) v Evropě. Kdo odpoutá pohled od bohaté výlohy a zvedne oči nad nejvyšší patro obchodu, bude koukat do oken kanceláře, v níž si roku 1962 producent George Martin vyslechl demokazetu liverpoolské kapely jménem Beatles. Tenkrát neznámou skupinu jejímu manažerovi Brianu Epsteinovi zdvořile pochválil a pozval mladičký kvartet k natočení zkušebního snímku; teprve s odstupem času, už v bouřící beatlemánii, George Martin přiznal, že demosnímek byl mizerný a skupina nijak zajímavá. Přesto dal dnes nejslavnější kapele všech dob šanci.
OXFORD STREET 100 Klub 100, pojmenovaný podle čísla popisného, začínal jako místo určené jazzovým a bluesovým muzikantům, dnes je otevřen všem hudebním žánrům. Do dějin rockové hudby vstoupil zásluhou legendárního punkového festivalu, který se v jeho prostorách odehrál ve dnech 20. až 21. září 1976. Nešlo o první přehlídku kapel nového rockového směru (ta proběhla již v únoru v klubu Marquee a u její příležitosti použil Neil Spencer z NME ve své recenzi vůbec poprvé slovo punk), ale teprve v Klubu 100 prvně vystoupila kapela Siouxsie & The Banshees. Za bicími tenkrát seděl podivín, který si říkal Sid Vicious. Během koncertu přetáhl řetězem od bicyklu hudebního novináře Nicka Kenta a krátce nato rozbil skleněné dveře, jejichž střepy navždy oslepily jednoho z návštěvníků. Policie ho zadržela až ve chvíli, kdy se chystal nožem podříznout dalšího z diváků. Vpravdě punkové chování mu tak vyneslo místo baskytaristy v Sex Pistols.
BERWICK STREET 34–35 Dvě nezaostřené postavy se míjejí u prodejny s deskami Sister Ray, kterou zkraje devadesátých let vyhledávali všichni milovníci nezávislé kytarové scény. Právě před tímto krámkem pořídil Michael Spencer Jones slavnou fotografii na obal druhé desky manchesterské skupiny Oasis, která vyšla v roce 1995 a dostala název (What’s The Story) Morning Glory?. Svého času se zde turisté nechávali fotografovat stejně často jako na přechodu před studiem Abbey Road. Kdeže tehdejší snímky jsou – dnes už nejslavnější britpopová kapela několik let neexistuje.
CHEYNE WALK Slavná ulice rockové historie. V domě č. 3 žil totiž koncem 60. let se svou přítelkyní Anitou Pallenberg kytarista skupiny Rolling Stones Keith Richards, o několik domů dál, v čísle 48, přebýval jeho spoluhráč, zpěvák Mick Jagger, toho času s přítelkyní Marianne Faithfull, jinak též modelkou, herečkou a zpěvačkou. V zahradním altánku si muzikant vybudoval nahrávací studio, kde vznikla řada písní včetně You Can’t Always Get What You Want, kterou inspiroval drugstore ze sousední ulice King’s Road. A samozřejmě i nějaké drogy – ostatně za jejich přechovávání byl pár 24. května 1969 právě v tomto domě zatčen.
OLD CHURCH STREET 44 Tragicky proslulý dům, kde nalezl smrt předávkováním Steve Clark, doprovodný kytarista skupiny Def Leppard. Stalo se tak 8. ledna před dvaceti lety; letos by oslavil jedenapadesáté narozeniny. Mimochodem, tenhle dům leží přesně mezi barákem, který vlastní Eric Clapton, a budovou nahrávacích studií Sound Techniques, kde skupina Pink Floyd natočila 27. února 1967 svůj debutový singl Arnold Layne. A právě zde se byl na novou kapelu prvně podívat Watersův spolužák Dave Gilmour… ?
