Úterý 23. července 2024, svátek má Libor
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Rodina chápe

Česko

Jak si šéf Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček (39) čtyřicet let po srpnu 1968 užívá léto

Nedávno jsme byli s rodinou pár dní v lese, schovaní a mimo dosah internetu... nicméně kolegové mi práci stejně přivezli, nebyli jsme dost daleko od Prahy. Jinak to ale bylo skvělé. Ráno před šestou jsem se náhle probudil a napadlo mě, že půjdu běhat. Na trati jsem se třikrát zhroutil, a když jsem dorazil domů, zase jsem usnul. Samozřejmě mi pak rodina nevěřila, že jsem se něco snažil dělat pro své tělo. Kde jsou ty časy, kdy jsem hrával fotbálek a běhal pravidelně... Můj poslední velký běh se odehrál 17. listopadu na Národní třídě.

Snažím se věnovat své manželce a třem dětem, ale mě prostě baví psát a číst materiály o minulosti, ulétnout si do světa lidí, kteří už třeba ani nežijí. Začínal jsem u druhé světové války, nedodělky mám ještě u odboje a parašutistů. Bez notebooku nevydržím. I v tom lese jsem nakonec musel vyrazit do vesnice, kde měli připojení na internet. Rodina je ale vytrénovaná a ví, že bez notebooku se tatínek stává nevrlým a připojit ho k počítači je nejlepší řešení (úplně jsem vypnul vlastně jen jednou, když jsem měl horečku 38,5). Když už jde do tuhého, umyju nádobí nebo uděláme rodinný výlet na kole.

O víkendu mám vždy pocit, že stihnu všechno. Čtu literaturu o komunistické bezpečnostní politice. Poslední dobou patří mezi mé oblíbence generál SNB Bohumír Molnár, krycí jméno Drábek, rodným jménem Motejlek. Byl namočen ve spoustě věcí, v roce ’68 pomáhal Sovětům. Kvůli němu zjevně snížili i parametry pro vzdělání pohlavárů. Naštěstí pro něj zemřel v roce 1988.

Téma naší nedávné historie mě lapilo už na škole. Víkendy jsem trávil u profesora Zdeňka Jelínka, polyhistora, který byl po osmašedesátém vyhnán z Prahy. Měl obrovskou knihovnu, jejíž část jsem po jeho smrti odkoupil. Scházelo se nás tam asi deset studentů, mimo jiné i ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Jelínek byl také výborný kuchař a vždycky zahlásil: a kulacký synek přiveze játra, ten zase svíčkovou....

Říkal jsem si v mládí, že jsem se narodil ve špatnou dobu a na špatném kontinentě. Jedinou oázou, kde jsem si připadal svobodný, byl rock’n’roll. A dodnes, vždycky, když píšu, pouštím si do sluchátek Muchomůrky bílé od Garáže, se kterými mám spojenu spoustu vzpomínek na tu úděsnou, a přitom krásnou – protože mladou – minulost.

O autorovi| zaznamenal Milan Vidlák