Během roku 2020 musí být hotová dohoda o partnerství, strategický dokument, který je pro každý členský stát průnikem mezi unijními cíli a národními specifiky. Výchozí pozice Česka v licitování o vyšší příděl není dobrá; v ukazatelích životní úrovně šlo nahoru. V balíku na takzvanou kohezi je pro nás o 25 procent, tedy asi o 160 miliard, méně než v tomto programovém období. Nové spadá do let 2021 až 2027.
Šéfka EK představila klimatický plán, počítá s fondem pro uhelné regiony. Mohlo by z něj čerpat i Česko |
Celkově bude méně peněz k dělení, když Velká Británie i se svým lvím příspěvkem unijní rodinu opouští. Vzroste spoluúčast; dosud platila pravidla zavedená jako lék v době hospodářské krize. EU dotovala až 85 procent nákladů investic, o zbytek se podělil ten, kdo žádal, a národní rozpočet. Čísla se ale vracejí do předkrizové logiky – Brusel uhradí zhruba 55 procent, takže kdo bude chtít subvenci, musí dát víc z vlastního.
Česko se navíc míjí s Unií v tom, nač nazrál čas. Brusel cílí do chytrých sítí, obnovitelných zdrojů v domácnostech, do komunit, které se starají o život v regionech. Dálnice už mají být hotové, jenže Česko je nemá. Premiér Andrej Babiš (ANO) proto zamýšlí dojíždět na jednání s národním investičním plánem a přesvědčit Komisi, že země potřebuje přidat. Na čem se shodneme, jsou masivní investice do snížení uhlíkové zátěže; už ale ne na tom, kolik nákladů Česku zaplatí EU.
Na jádro evropské peníze nepřitečou
Náklady na přeměnu Evropy v zelenější kontinent, který si však nezlikviduje vlastní průmysl, budou enormní. Nová šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová počítá, že iniciační, odrazový balík bude čítat v přepočtu 2,5 bilionu korun. Posloužit má hlavně regionům, které závisejí na uhlí, na těžkém, energeticky náročném průmyslu, protože si musejí pořídit „šťávu“ jinde.
Česká republika má uhlí ve svém energetickém mixu zastoupeno zhruba 30 procenty, a pokud se nechce stát závislou na ruském dovozovém plynu – jakože vláda nechce –, stabilní dodávky si musí zajistit novými jadernými bloky. Na ty jí Brusel peníze nedá. Takže většinu z toho „transformačního“ 2,5 bilionu korun spolykají Polsko s Německem.
Gumová neutralita
Zásadní a hlavně závazné plány se mají zrodit během roku 2020, Evropa však už předeslala, že chce sehrát roli globálního katalyzátoru ekologické ekonomiky – metu uhlíkové neutrality chce mít zdolanou v roce 2050.
Je to trochu hra na dojem, protože systém bude obdobně gumový, jako jsou emisní povolenky, jež si producenti znečištění přeprodávají mezi sebou. Neznamená to, že starý kontinent vyplodí nulu skleníkových plynů, jen že jich stejný objem zase polapá. A když to jedna země zvládne zvlášť dobře, její výsledek se započítá vůči té, která si vede hůř. Čili jde hodně o výkaznictví.
Cesta ke klimaticky neutrální Evropě je volná. Podle Babiše je k tomu ale nutná jaderná energetika |
I přes pružnou definici představuje zteč neutrality extrémně vysoké náklady v mimořádně krátkém čase, a to hlavně pro státy, jejichž hospodářství závisí na průmyslu. Česko je v tom druhé v Evropě, před námi už je jen Irsko. A roli hraje i to, o jaký průmysl jde – tady se hlavně montuje a kompletuje, prolnutí byznysu s vývojářskými génii se zatím nedaří.
Spěšný kalup k bezemisní Evropě se prolíná s dohadováním o příští dotační sedmiletce; pro obojí je rozhodující rok 2020 – a to druhé musí zajistit peníze na to první. Nad tím vším ještě visí obava, že zbytek světa se k Unii nepřipojí, neboť tažení dobrým příkladem ani teď nefunguje.
Evropa produkuje asi devět procent celosvětových emisí, ti hlavní emitenti však zrychlení úsilí nevyhlašují, spíše naopak. Spojené státy za prezidenta Donalda Trumpa začaly od Pařížské klimatické dohody couvat, Čína a Rusko formálně zůstávají v paktu, ale jejich čísla podle toho nevypadají.
Rozhodujících 12 měsíců
Příští rok se v Glasgow koná klimatický summit OSN, od kterého se na rozdíl od několika předchozích něco skutečně čeká. Zaprvé se budou představovat reálně dosažené výsledky, protože rok 2020 je jedním z mezníků. Zadruhé se bude hlasovat o plánech na další období. Na prosincovém summitu v Madridu státy jednaly rekordně dlouho, a stejně se nedokázaly shodnout.
Lídři zemí EU jednají o klimaticky neutrální unii. Můžeme Andreje Babiše přesvědčit, řekl Macron |
Delegáti si odkývali, že akce proti klimatické změně musejí nabrat na intenzitě, ale neodkývali si, které akce. Pevné slovo musí padnout právě příští rok ve Skotsku: jestli se zavede uhlíková daň, drakonická cla na špinavou energii z ciziny, jak to bude s povolenkami pro náročná odvětví, jako je třeba sklářství či ocelářství.
„Příštích dvanáct měsíců bude pro světové společenství rozhodujících. V roce 2020 musíme splnit, co vědci stanovili jako nezbytnost, nebo my a všechny následující generace zaplatíme nesnesitelnou cenu,“ apeloval na signatáře dohody generální tajemník OSN António Guterres. Pro ty, kdo neholdují ochraně planety, lze připomenout, že stále rostoucí podíl emisí se rovná škodlivinám ve vzduchu, který lidé dýchají. Od uhlíkových částic po amoniak, od karcinogenních účinků po snížení schopnosti rozmnožovat se.
