130 let

Rok po povodni: obavy zůstávají

Česko

JESENÍK NAD ODROU Před rokem se třiačtyřicetiletý Jiří Holub stal jedním z hrdinů ničivých povodní, které se 24. května prohnaly Jeseníkem nad Odrou. Před velkou vodou zachránil celou rodinu narychlo vysekanou dírou do stropu. Otvorem do bezpečí půdy protáhl tři děti i manželku.

Rok poté je stále v nezáviděníhodné situaci. Dva měsíce intenzivně pracoval na opravě domu a obnově zničeného hospodářství. V září vypověděla službu záda. Vyhřezlé plotýnky z něj udělaly téměř invalidu. „Práce na domě je stále ještě hodně. Celý jeden roh musíme opravit. Sám už ale nic nezmůžu, musím si najmout zedníky,“ postěžoval si. Od září je na nemocenské. „Záda jsou úplně v háji. Plotýnky mám vyhřezlé až o osm milimetrů,“ popsal Holub svůj zdravotní stav. Domek, který před rokem až po střechu zaplavila voda, opustit nechce. Další povodně se nebojí. „Jak voda stoupne, tak i odteče,“ poznamenal.

Nabídku obce na přestěhování do nově postavených povodňových domků, jež jsou na kopci daleko od vody, proto nevyužil. „Pro pětičlennou rodinu jsou domky moc malé. Tam bychom se nevešli. A stavět si sám někde na parcele nový, to už bych nezvládl. Zůstaneme proto tady,“ dodal muž, jehož loni voda uvěznila na zahradě. Do domu se už nedostal, ale v postupně zaplavovaném přízemí zůstali jeho nejbližší - manželka a děti.

Povodně, které v roce 2009 připravily o život v celém Česku patnáct lidí, začaly právě na Novojičínsku. Povodňová vlna do Jeseníku nad Odrou vtrhla večer, nečekaně a velmi rychle se prořítila obcí. Vzala tam čtyři lidské životy. Ani verdikt statika, který po opadnutí vody zkontroloval domy v obci, nebyl radostný. Počet demolic se zatím dostal k číslu devatenáct a je možné, že ještě není konečný. „Až čas ukáže, které domy budeme muset nechat strhnout,“ obává se starosta Tomáš Machýček. Doufá v to, že do konce příštího roku v obci už nebude po povodních ani památka. Nejvíce práce má nyní s dokončením povodňových domků. S pomocí státní dotace je obecní úřad nechal postavit a jako nájemní bydlení je nabídl rodinám, které přišly o střechu nad hlavou.

S povodňovým domem se sžívá i čtyřčlenná rodina Josefa Tomčáka. Ten měl loni ve starém domečku u potoka Luha tři metry vody. Před povodní se i s rodiči ukryl na střechu přístavby, kde strávili celou noc čekáním na záchranu. Jeho dramatický únik ze zatopeného domu oknem a šplhání v proudu sledovala manželka z bezpečí sousedního domu, kam se i s malým synem stihla včas ukrýt. „Žena má strach. Tady už bydlet nechce. Museli jsme pryč,“ řekl při prohlídce původního domu. V novém obydlí dokončuje úpravu půdních prostor, kde pro děti vybudoval dva pokoje, koupelnu a záchod. „Už se nemusíme bát. Ta nejistota, kdy zase přijde povodeň, byla zničující,“ doplnil.

Strach a nejistota se v očích obyvatel obce objeví vždy, když potok Luha stoupne. Při květnových a červnových vydatných deštích se letos hladina dostala až na úroveň mostu. K vylití chyběly centimetry. Připomínat si tragickou ukázku síly vodního živlu se v Jeseníku nechystají. „Na slavení nebude mít nikdo z nás chuť ani čas. Každého spíše při vzpomínce na povodně zamrazí,“ míní starosta.

Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání

Regionální mutace| Lidové noviny - Čechy

Autor:
  • Vybrali jsme pro Vás