Rok po tragédii ve Žďáru. V psychiatrické péči se nic nezměnilo

Také zástupci institucí a organizací, jež pacientům a jejich rodinám pomáhají, varují, že Česko nemá ucelený systém péče o lidi s duševním onemocněním. Služeb, s jejichž podporou by se mohli třeba schizofrenici začlenit zpět do běžného života, je podle nich nedostatek.

Nadcházející změna k lepšímu

Příznivější výhled naznačil předseda České psychiatrické společnosti Martin Hollý. Ocenil, že pro příští rok zrušilo ministerstvo zdravotnictví v úhradové vyhlášce finanční omezení ambulancím pečujícím o lidi s nařízenou ochrannou léčbou. Pojišťovny zaplatí léčení i léky bez limitů.

Útočnice ze Žďáru neuspěla se stížností, půjde do detenčního ústavu

Společnost dala ministerstvu podklady pro tvorbu odborného standardu pro centra duševního zdraví, v České republice by jich mělo vzniknout 30. Vytvořila také podklad pro rozšířené ambulance. Poskytovaly by širší služby pacientům, kteří potřebují intenzivnější péči. Jedná se nyní o jejich financování.

Mluvčí ministerstva Štěpánka Čechová řekla, že v reakci na neštěstí ve Žďáru vznikla pracovní skupina ministerstev zdravotnictví a vnitra pro ochranné léčení. Do novely zákona o specifických zdravotních službách navrhlo ministerstvo zdravotnictví změnu. K povinnosti lékaře hlásit soudu, když pacient nenastoupil na ochranné léčení, či ho svévolně opustil, přidalo povinnost hlásit to i policii, aby zasáhla.

Krajští dborníci by pomohli, říká psychiatr

Podle Davida by ke zlepšení péče mohlo vést například to, kdyby se obnovil systém krajských odborníků a spádovost v léčbě, aby daný psychiatr odpovídal za péči na určitém území, což nyní není. Co se týká nutných systémových změn, je podle něj potřeba, aby nemocní, kteří jsou opodstatněně pokládáni za nebezpečné, byli důkladněji sledováni.

To podle Hollého může být problém s ohledem na nedostatečné počty ambulantních psychiatrů v České republice. „Raketově roste počet lidí, kteří chodí k psychiatrovi, od roku 2000 je to nárůst o 66 procent na nynějších zhruba 600 000, počet úvazků ale narostl jen o 30 procent. To znamená, že na pacienty není dostatek času,“ shrnul.

Zabezpečení škol

Ministerstvo školství se v reakci na tuto tragédii snažilo přispět k lepšímu zabezpečení škol. V únoru vydalo metodické doporučení shrnující pravidla pro vstup do budovy a další opatření. Rozdělilo také šest milionů korun 64 školám a jednomu školského zařízení na zlepšení bezpečnostních opatření. Zájem o dotaci měly asi tři tisícovky škol. O vyhlášení dalšího obdobného programu se nyní neuvažuje.

Bezpečnost na školách také prověřovala Česká školní inspekce. Zjistila, že zabezpečení drtivé většiny škol je dostatečné. Samotné školy ale měly zároveň pocit, že by mohly své zabezpečení zlepšit.

Problematiku bezpečnosti školní inspekce sleduje průběžně. Rizikové školy navštívili inspektoři znovu, aby zjistili, zda se situace zlepšila. „Obecně lze říci, že české školy dělají pro zajištění bezpečnosti všech účastníků vzdělávání skutečně hodně,“ sdělilo ministerstvo školství.

Spolužáci potřebují psychoterapii

Pro řadu žďárských studentů šlo o silně stresující zážitek. Ještě v současné době několik z nich dochází na psychoterapii, řekla žďárská psycholožka Petra Píšová. Bezpečnostní opatření, která škola přijala krátce po tragédii, trvají. Některá další škola ještě přidala. Podobně zareagovaly i školy zřizované městem.

„Několik mladých lidí utrpělo po činu posttraumatickou stresovou poruchu. Projevila se například v podobě skleslé nálady, neprožívání radosti nebo zhoršením spánku, kdy se v úzkostných snech vraceli k té události,“ řekla psycholožka. Porucha se podle ní objevila hlavně u lidí s křehčí a zranitelnější nervovou soustavou. „Jejich psychický stav se zlepšuje, ale problémy mohou ještě nějakou dobu trvat,“ dodala Píšová.