Jednání bylo prý vedeno velmi amatérsky, bez znalosti problematiky. Zástupci ministerstva s odborníky nejednali jako s partnery, ale pouze je úkolovali. Jasno zatím není například o tom, jaké přesné zadání jednotlivé skupiny odborníků mají, jaký je harmonogram všech prací ani jak bude ministerstvo s výstupy pracovních skupin nakládat. Ministerstvo má přitom s experty spolupracovat a ti mu mají pomoci zamezit třeba tomu, aby v bývalých zvláštních školách končily velké počty romských dětí, které v nich nemají co dělat.
Kritizované ministerstvo* Nezájem o problematiku inkluzivního vzdělávání podle kritiků potvrzuje i to, že ministerský odbor, který toto téma řeší, má stále méně zaměstnanců. Z ministerstva odešel po krátké době i ředitel odboru Viktor Hartoš, kterého si přivedl sám ministr Dobeš. Výpověď dala i bývalá náměstkyně a poradkyně ministra Klára Laurenčíková. * Dlouhodobě v Česku chybí vyhlášky, díky kterým by v bývalých zvláštních školách nekončily převážně romské děti, tak jak je tomu nyní. Tyto školy jsou určeny pro děti s lehkým mentálním postižením. * Ochránci práv vidí velký problém i v nápadu ministerstva, že by bylo vyplácení sociálních dávek závislé na tom, zda dítě dochází do školy. Odborníci upozorňují, že jde o represivní opatření. |
"Za ministerstvo přišla pouze jedna referentka, která se nikomu ani nepředstavila. Sama přiznala, že se s touto problematikou seznamuje teprve od ledna, materiály tedy zatím jen pročítá," popsala Eva Janebová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, která se setkání na ministerstvu také zúčastnila.
Jako vedoucí jednotlivých skupin pak byli ministerstvem jmenováni lidé, kteří s problematikou nemají příliš společného a specializují se na jiné věci. Někteří členové skupiny nyní uvažují o tom, že z ní vystoupí, a chtějí napsat dopis i premiérovi Petru Nečasovi. Odůvodňují to tím, že pro ministerstvo školství není tato problematika prioritou.
"Byl jsem informován, že setkání neproběhlo úplně dobře. Budu se tím určitě zabývat," potvrdil ministr školství.
Romština vypadla
Už v minulosti byl ale ministr Dobeš kritizován i za to, že nechal stáhnout vyhlášky, na kterých se pracovalo přes rok. Byly reakcí na rozhodnutí štrasburského soudu, že školy u nás znevýhodňují romské děti. "Vyhlášky bylo nutné přepracovat, obsahovaly věci, které po nás Štrasburk nepožadoval," argumentoval Dobeš.
Podle informací LN však po změně obsahují jen minimum toho, co by situaci zlepšilo. U informovaného souhlasu, který je nutný k zařazení dítěte do bývalých zvláštních škol, chybí vysvětlení, jaké důsledky může mít vzdělávání v tomto typu školy nebo jaké rozdíly ve výuce žáky čekají. Přitom právě to Štrasburk požadoval. Informování i nadále zůstává na pedagogicko-psychologické poradně, jako tomu je dnes. Nově to mělo být písemnou součástí souhlasu. Ten měl být také v romštině, aby mu rozuměli všichni rodiče. O tom ve vyhlášce není ani slovo.
Ve vyhláškách není ani dodatečně vysvětleno, kdo přesně je sociálně znevýhodněný žák. I to chtěl Štrasburk a volala po tom také odborná veřejnost.
