Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Romové, sílící národ Slovenska

Česko

SLOVENSKÝ DIÁŘ

Z přečtení rutinního slibu starosty v nevelké slovenské obci Richnava se stal velký internetový hit, do včerejška video zhlédlo sto padesát tisíc lidí.

Vladimír Pokuta, nový romský starosta obce, v níž počet obyvatel zdejší romské osady už početně převýšil počet Slováků, měl při čtení slibu starosty takové problémy, že ho musela zachraňovat pracovnice úřadu. Zákonem stanovený text přečetla za něj, aby se Pokuta vůbec starostou mohl stát. To vyvolalo spekulace o tom, zda Pokuta, který má základní vzdělání, je vůbec gramotný. „To celé je nesmysl, umím číst, psát, a dokonce i počítat,“ ohrazoval se ve sdělovacích prostředcích Pokuta, který označil video na YouTube za rasistickou akci.

Tím by to také mohlo skončit, kdyby nešlo o mnohem závažnější problém. Jak si všimla slovenská zpravodajka Hospodářských novin Renata Havranová, vznikla tím na Slovensku debata, zda má slovenská společnost vůbec připustit, aby lidé bez vzdělání mohli získat funkce starostů. Či zda by Romové, žijící na samém sociálním dně a často i bez základního vzdělání, měli mít vůbec volební právo stejně jako většinová společnost. Analytik renomované sociologické společnosti Polis Ján Baránek v rozhovoru s Havranovou uvedl, že v některých obcích se Slováci dostali do menšinového postavení. „Pokud se dostanou do funkcí Romové, o kterých tu hovoříme, tak se „bílí“ dostanou do kulturní a politické degenerace,“ tvrdí kvůli velké „zaostalosti“ Romů v osadách Baránek.

Tím otevřel další otázku, kterou se slovenští politici - alespoň veřejně - zatím nezabývají. Slovensko je už dnes s možná až půlmilionovou romskou populací zemí s největší koncentrací Romů na světě. Navíc demografický trend je jasný, zatímco Slováků a Maďarů na Slovensku spíše ubývá, romská komunita rychle roste. A to přesto, že se téměř polovina Romů ze Slovenska v dobách federace, ale i potom přestěhovala do České republiky.

Zatím tomu neodpovídá jejich politická síla. Ale už nejméně 23 romských starostů (asi 1%z celkového počtu) je po listopadových obecních volbách výrazný posun oproti minulosti. Prezident Institutu pro veřejné otázky Grigorij Mesežnikov však uvádí, že Romové zůstávají ve své drtivé většině politicky pasivní. „K volbám chodí mnohem méně než etničtí Slováci,“ uvádí Mesežnikov. Podle něho je krajně nepravděpodobné, že by se Romům podařilo vytvořit nějakou romskou obdobu silných stran maďarské menšiny. Na rozdíl od velké částí Slováků dodává: „A to je škoda.“

O autorovi| LUBOŠ PALATA, Redaktor LN

Autor: