Romští uprchlíci, kteří se v pondělí utábořili u brněnského hlavního nádraží, našli azyl v kasárnách

„Uvítal bych, kdybych o takovém kroku jako starosta věděl. Prostor kasáren je využívaný charitou pro bezdomovce a už tam jsou ubytovaní jiní ukrajinští uprchlíci, takže mě překvapilo, že do takového prostoru někdo posílá další uprchlíky,“ reagoval starosta Židenic Aleš Mrázek (nez., zvolený za ANO).

14 fotografií

Místní jsou podle něj tímto krokem znepokojeni a na radnici se neustále obracejí s dotazy.

„Viděli je na nádraží a teď zjistili, že tato skupina s takovými návyky je ubytovaná v sousedství. Nedokážu jim odpovědět na to, jak dlouho tady budou a jak je s nimi nastavená komunikace,“ vadí Mrázkovi, že od města nemá potřebné informace.

Nouzové ubytování na matracích v budově bývalých kasáren uprchlíkům včera nabídlo vedení Brna.

„Večer tam odjelo asi 70 žen a dětí. Zatím v prostorách jsou. Jak dlouho kasárny budeme moct využívat, bude záležet na domluvě mezi námi a policií, které budova patří,“ sdělila brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS).

A dodala, že město bude muset vyhodnotit, jestli toto rozhodnutí bylo správné.

„Podle mě bylo dobré, že jsme jim umožnili, aby strávili noc pod střechou. Situace je jedna z těch nejobtížnějších. Nemůžeme je donutit, aby se někam přemístili, a i ve chvíli, kdy jim střechu nad hlavou poskytneme, je nemůžeme nutit, aby tam zůstali,“ pokračuje primátorka.

Část lidí u nádraží zůstala

Navíc někteří běženci z nádraží neodjeli s tím, že jim to tak vyhovuje, a jiní se do centra města už stihli vrátit. Podle policejního mluvčího Pavla Švába se u nádraží pohybuje asi dvacetičlenná skupina romských uprchlíků. Část z nich podle něj do Brna přijela z Ostravy.

Shlukují se také na Křenové ulici před úřadem práce. Podle primátorky jde o skupinu, která migruje po celé republice a její členové často vyjíždějí mimo republiku a pak se zase vracejí pro dávky.

Protože jsou mezi uprchlíky i malé děti, zabývali se případem i pracovníci oddělení sociálně právní ochrany dětí (OSPOD). „Vyhodnotili, že všechny děti k sobě mají dospělého a není zákonný důvod, aby jakkoli zasahovali,“ řekla Vaňková.

Podle sociologa Daniela Topinky se Česko s podobnými situacemi setkává od 90. let.

„A z dlouhodobého hlediska nepředstavují zásadní problém, protože tito lidé se často rozhodnou vrátit zpátky, když zjistí, že existují určité limity v oblasti pomoci i toho, co jejich status umožňuje,“ okomentoval sociolog Daniel Topinka z Univerzity Palackého v Olomouci, který je předsedou poradní skupiny primátorky pro integraci uprchlíků z Ukrajiny.

Vaňková uvedla, že město čelí uprchlické krizi, kterou dosud nezažilo.

„Dospěla jsem k závěru, že je potřeba to pojmout komplexněji a připravit se na budoucí měsíce a možná i roky, protože část lidí z Ukrajiny bude chtít v Brně asi zůstat. Proto bych nechtěla, aby byla řešení nesystémová. Chceme se připravit, aby integrace byla přínosem pro uprchlíky, ale i pro Brňany,“ zdůvodnila vznik skupiny primátorka.