PRAHA Praktické základní školy a třídy by už v budoucnu nemusely být plné romských dětí. Docílit toho chce koalice Společně do školy. Ta totiž chystá kampaň, která by rodičům romských dětí měla vysvětlit, jaký je rozdíl mezi praktickou a standardní základní školou a jaký dopad na jejich budoucnost má ta která škola.
Kampaň by měla začít v říjnu či listopadu, zatím však pouze v sociálně vyloučených lokalitách. „Je to velice náročné a drahé, proto se zatím zaměříme jen na vybrané lokality. Budeme ale chtít tento model kampaně nabídnout ministerstvu školství k převzetí, aby ji udělalo celorepublikově,“ vysvětlil koordinátor projektu Jan Stejskal.
Ten také zároveň upozorňuje na to, že romské děti jsou více než neromské zařazovány do bývalých zvláštních škol. Jeho slova potvrzují i nedávné výsledky šetření ministerstva školství. Z toho vyplývá, že zatímco zvláštní školy navštěvují jen dvě neromské děti ze sta, je sem umístěno 27 procent všech romských dětí. Přitom do praktických základních škol by měly docházet jen ty děti, které jsou lehce mentálně postižené.
K tomu, aby mohlo být dítě umístěno do jiné než standardní základní školy, je vždy zapotřebí názor odborníka a informovaný souhlas rodiče. Jenomže podle Stejskala romští rodiče často nemají dostatek informací o tom, jaký je rozdíl mezi normální a praktickou základní školou, a odborníci často vůbec nezjišťují, zda je dítě skutečně lehce mentálně postiženo. „Ačkoliv jsou ředitelé i pedagogicko-psychologičtí pracovníci ze zákona povinni informovat o rozdílech ve vzdělávacích programech, nedělají to,“ řekl.
Podle jeho slov je důležité, aby se rodiče kvalifikovaně a svobodně rozhodli, kam své dítě umístí. „To se nyní neděje. Jejich nesvoboda v rozhodnutí je dána nejen jejich neinformovaností, ale také nedostatečnou svobodou volby. Do volby jsou tlačeni mimo jiné i rozdílnou praxí standardních a praktických škol,“ dodal. Ta spočívá například v rozdílném přístupu obou druhů škol k absencím žáků. „Zatímco na praktických školách se absence tolerují, na základních ne. Tolerovat by se neměla na žádné, musí se řešit,“ myslí si Jan Stejskal.
Školy: Není to jednoduché Školy to ale takto jednoznačně nevidí. Upozorňují, že každé dítě potřebuje individuální přístup. Podle ředitelky základní školy Vítkov v Moravskoslezském kraji Jitky Jakubíkové ale není správné ani všechny děti nutit do základních škol. „Když tam děti nebudou chodit rády, je to krok zpět. Pak budou mít veliké absence a ve finále budou ještě méně vzdělané, než když byly v praktické škole,“ řekla s tím, že je zapotřebí systémová změna.
I té chce koalice 13 nevládních organizací Společně do školy dosáhnout. Chce, aby se změnila pravidla pro poskytování takzvaného informovaného souhlasu. Tak aby nebyl již jen formální součástí procesu umístění dítěte na praktickou školu. Podle koalice se totiž často stává, že v psychologických poradnách rodičům říkají, že v této škole bude dítěti lépe, protože je tato škola hravější a lehčí.
Projekt koalice podporuje i ministerstvo školství. „I naším zájmem je segregaci na školách zastavit,“ řekla ředitelka odboru rovných příležitostí ve školství Michaela Marksová. Právě ministerská skupina sociálních programů ve školství zahájila potřebné změny týkající se vzdělávání romských dětí.
Jak přesně kampaň bude vypadat, zatím úplně jasné není. Měla by ale probíhat v blízkosti škol v době zápisů do prvních tříd.
Na problémy romských dětí v českých školách upozorňuje koalice i na svých nových stránkách Spolecnedoskoly.cz.
