Jak diametrálně rozdílné mohou být cesty za radostí. Motocyklový démon Valentino Rossi si dojel pro devátý titul mistra světa v poklidu. Jeho největší konkurent Španěl Lorenzo se totiž kdesi zapovídal a na startovní rošt přijel po limitu. Což ho podle regulí odsunulo na poslední příčku a Rossi už pomalu mohl slavit.
To český lyžař Ondřej Bank si kvůli svému cennému 24. místu v obřím závodu Světového poháru naopak užil své. Radost z faktu, že se mu zlomená noha zahojila natolik, že se po 21 měsících mohl znovu poměřit s nejlepšími světovými sjezdaři, mu lehce rozmělnila obstojná nadílka smůly.
Krátce před závodem mu omrzly palce na rukou a při první soutěžní jízdě si o tyč zlomil prst. Proto si musel hůlku před druhou jízdou přivázat k rukavici. Domů se navíc vydal náhradním autem, protože to původní se porouchalo.
Dalo by se odhadnout, že do změny letního času na zimní se Bank asi příliš nezamiloval. Na rozdíl třeba právě od Rossiho.
