Justice Pilcův nárok na odškodnění zamítla s vysvětlením, že ve funkci skončil na vlastní žádost, a tak se přerušila příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a způsobenou škodou. Pilc argumentoval tím, že šlo o otázku cti, pokud by neodešel sám, čekalo by jej potupné odvolání.
Podle Nejvyššího soudu (NS) je čest bezesporu hodnotou, která zasluhuje ochranu, nelze však přehlédnout, že „stupeň dehonestace plynoucí ze samotného odvolání, byť prezidentem republiky, je spíše nízký.“
„Pokud se jedná o dovolatele v postavení vysoce postaveného vojáka z povolání, z nějž plyne individuální vyšší zájem na zachování cti, lze (na stranu druhou) připomenout, že od osoby v dovolatelově tehdejším postavení lze stejně tak očekávat vysokou osobní odolnost, schopnost a odhodlání hájit svůj postoj i při nepříznivém vývoji situace,“ stojí v rozhodnutí, které je ode dneška dočasně zpřístupněné na úřední desce.
NS tak ponechal rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 5 a Městského soudu v Praze beze změn.
Pilc byl v minulosti vojenským přidělencem v Rusku, řadu let také působil jako zpravodajec. V červnu 2013 byl pověřen vedením Vojenského zpravodajství poté, co byl tehdejší ředitel Milan Kovanda obviněn v kauze kolem Jany Nečasové (dříve Nagyové). Později Pilc přešel na Hrad.
Za následnou ztrátou prověrky mohly být podle dřívějších informací některých médií právě spory ve zpravodajství a Pilcovo svědectví na policii.
Částka požadovaná v žalobě o náhradu škody představovala rozdíl mezi platem, který by Pilcovi náležel jako řediteli kanceláře v letech 2016 až 2018, a vyplacenou výsluhou.
V prosinci 2020 Lidové noviny informovaly o tom, že Pilc získal bezpečnostní prověrku na stupeň přísně tajné znovu. Své místo ale podle serveru aktuálně.cz nakonec zpět nedostal.
2. září 2020 |
