„Stalo se to v Řecku, stalo se to v Irsku a stane se to v Portugalsku,“ řekl Roubini, který za finanční krize v USA proslul tím, že ji už před rokem 2007 pravidelně předpovídal. „Otázka je, zda se to stane ve Španělsku,“ uvedl a upozornil, že oficiální fond EU na záchranu Španělska stačit nebude.
Po Irsku se finanční trhy zaměřily na Portugalsko, které je nyní nejpravděpodobnějším kandidátem na finanční pomoc. Výnosy portugalských vládních dluhopisů i náklady jejich pojištění před insolvencí zůstaly i po dohodě o pomoci Irsku blízko rekordních úrovní.
„Ať se vám to líbí, nebo ne, Portugalsko se dostává do kritického bodu. Možná by bylo dobré požádat o pomoc z preventivních důvodů,“ řekl Roubini.
Španělsko má sice podle Roubiniho veřejné finance a státní dluh v lepším stavu než ostatní okrajové země eurozóny, trpí však slabou ekonomikou a vysokou nezaměstnaností. Navíc španělský bankovní sektor je stejně jako irské banky ohrožen nedávným krachem rozsáhlé úvěrové bubliny na realitním trhu. „Konečné fiskální náklady na vyčištění španělského finančního systému budou mnohem větší, než vláda dosud odhaduje,“ řekl profesor ekonomie Newyorské univerzity.
U Řecka budou věřitelé nakonec tlačit na restrukturalizaci jeho dluhu, jak to udělaly v minulých krizích Rusko a Argentina. „U restrukturalizace veřejného dluhu Řecka není otázkou, zda se tak stane, nýbrž kdy,“ řekl Roubini.
Ekonomický růst ve všech vyspělých ekonomikách kromě Německa bude podle Roubiniho výrazně pomalejší. Spojeným státům nadále hrozí pokles, stejně jako Japonsku a periferním zemím eura.
