Ještě v pátek varovali zástupci vládní strany Fidesz, že jejich země nedokáže udržet letošní rozpočtový schodek na s věřiteli dohodnutých 3,8 procenta HDP a že ji čeká „řecká cesta“. Investoři nad těmito výroky nevěřícně kroutili hlavou a trhy - jak se dalo čekat -strmě padaly.
O víkendu a včera už maďarští politici mírnili svá slova a tvrdili, že Maďarsko není totéž co Řecko a že letošní fiskální cíl rozhodně splní. „To je jasné,“ dušoval se v rozhovoru pro americkou televizi CNBS nový ministr hospodářství György Matolcsy.
Aby rozpočtovou disciplínu Maďaři dodrželi, musí podle Matolcsyho seškrtat letošní výdaje o 1,5 procenta HDP. Jak? „Omezíme důkladně byrokracii,“ citoval Matolcsyho deník Magyar Hírlap.
Jenomže vláda Viktora Orbána chystá navíc přijetí tzv. „akčního plánu“, který má v zemi zmítané recesí krom jiného nastartovat hospodářský růst. Jednou z možností, jak toho dosáhnout, je zavedení rovné daně z příjmu někde kolem 16 procent. Zmatení experti se ale ptají, jak se takto radikální zásah do daňové soustavy slučuje se snahou krotit rozpočtové výdaje. „Člověk si nemůže pomoci, aby nebyl zmaten, když maďarští činitelé mluví o mnohem větším rozpočtovém deficitu, než je v plánu, a zároveň vylučují úsporná opatření a místo nich slibují nižší daně,“ uvedl pro agenturu Reuters analytik finančního ústavu Danske Bank Larse Christensen.
Vládní Fidesz podle ekonomů zjevně něco jiného říká směrem do zahraničí a něco jiného svým voličům, jimž před volbami sliboval, že žádné utahování opasků nebude třeba.
Maďarsko před dvěma lety, tehdy ještě pod vedením socialistů, přijalo - podobně jako letos Řecko -mnohamiliardový úvěr od Mezinárodního měnového fondu a EU. Zemi totiž zasáhla globální krize víc než jiné středoevropské ekonomiky, vážně jí hrozilo zhroucení bankovního systému.
Statisíce Maďarů si předtím vzaly spotřebitelské půjčky a hypotéky v cizích měnách, které po prudkém propadu forintu nebyli schopni splácet. Po drastických škrtech bývalého socialistického premiéra Gordona Bajnaiho se situace mírně stabilizovala. Letos si už Maďarsko například samo financuje výdaje na trzích a na zbylé peníze od MMF nemuselo od počátku roku vůbec sáhnout.
Panika na trhu Minulý týden se o dokonalou paniku postaral nejdříve místopředseda Fideszu Lajos Kósa, podle něhož mají Maďaři velmi malou možnost uniknout osudu Řecka. A aby toho nebylo málo, mluvčí maďarského premiéra Péter Szijjártó přitakal, že hospodářství země je ve „velmi vážném stavu“.
V reakci na to v pátek spadla hodnota maďarské měny na roční minimum 289 forintů za euro. Akcie největší maďarské banky OTP se propadly o 14 procent, načež musela budapešťská burza přerušit obchodování s tímto titulem. A podobnou facku si musela OTP vytrpět i včera, neboť z kusých zpráv o zmiňovaném „akčním plánu“ vyplynulo, že Orbánova vláda chce po vzoru některých západních zemí zavést také zvláštní bankovní daň na hašení krizí.
Ovíkendu se do Orbánova Fideszu obuli opoziční socialisté, kterých se kritická slova o stavu země týkala. Zejména expremiér Bajnai se ohradil proti slovům vládních politiků, že se teď na ně po socialistech valí „kostlivci ze skříní“, kvůli kterým bude třeba navýšit rozpočtové výdaje. „Jestli se na ně něco valí, tak jedině kostlivci jejich vlastních slibů,“ zlobil se Bajnai. Každopádně včera už vládní Fidesz tak radikální ve svých výrocích nebyl. Domácí trhy se uklidnily, ale euro včera ještě vůči dolaru spadlo nejníže za čtyři roky pod hranici 1,19 dolaru za euro. A situaci uklidňovali i v Bruselu. „V případě Maďarska vidím problém jedině v tom, že maďarští politici příliš mluví,“ řekl šéf ministrů financí eurozóny Jean-Claude Juncker.
***
KROCENÍ DLUHŮ V MAĎARSKÉM STYLU
