* LN Je pro vás nominace na Thálii satisfakcí?
Hrozně mě těší jedna věc. Šestnáct let jsem v Praze nehrála divadlo. Měla jsem tu sice spoustu koncertů, ale divadlo jsem hrála jinde. Nyní jsem se vrátila ve vedlejší roli, hlavní postavou je samozřejmě Sylva. Vůbec jsem nominaci nečekala, nenapadlo mě to, zvlášť když už nehraji tak exponované role, jako je zmíněná Sylva. Když mi přišel dopis od Herecké asociace, rozbušilo se mi srdce. Mám z toho velkou radost a udělalo mně to dobře.
* LN Do Karlína jste přišla v roce 1970 jako studentka operního oddělení konzervatoře. Co vás tam přilákalo?
Byla jsem v posledním ročníku a někdo mi zavolal, že chystají West Side Story - ani jsem pořádně nevěděla, oč jde, protože angloamerické muzikály se u nás moc nedávaly. Šla jsem „na blind“, že něco zazpívám. Brala jsem to sportovně, a asi proto jsem uspěla. Šla jsem na konkurs do company, tenkrát se říkalo sbor, a byla z toho hlavní role - Maria.
* LN Pak jste se ale „usadila“ hlavně v operetě. Nechyběla vám nikdy opera?
Neměla jsem čas o tom přemýšlet, neboť bývaly doby, kdy jsem měla na repertoáru i sedm osm rolí. Po konzervatoři jsem opustila obor koloraturní soprán, pak jsem dostala Adélu v Netopýru a můj profesor zpěvu řekl, že to je přesně role pro mě, tak jsem se zase přecvičila.
