Usilovat o funkci prezidentky Rohanové znemožnil Nejvyšší správní soud, u kterého její registraci napadli senátoři, kteří podporovali kandidaturu Marka Hilšera.
Soud zdůraznil, že kandidátní listiny pro volbu prezidenta lze podávat na ministerstvo vnitra až po vyhlášení voleb. Rohanová se na resort obrátila dříve. Výsledek řízení novinářům oznámil generální sekretář soudu Vlastimil Göttinger.
Výklad překračuje znění zákona
Rohanová podle soudu v ústavní stížnosti především namítala, že výklad právní úpravy provedený Nejvyšším správním soudem překračuje znění zákona. „Ze zákona o volbě prezidenta republiky neplyne počátek lhůty pro podávání návrhů kandidátních listin. Výklad provedený Nejvyšším správním soudem tedy podle ní představuje dotváření práva, což soudům nepřísluší,“ komentoval dále Göttinger.
Pokud jde o napadené rozhodnutí předsedy Senátu o vyhlášení volby prezidenta, Ústavní soud odmítl jeho „pouhou organizační povahu bez dalších právních následků“, kterou shledali předseda Senátu i ministerstvo vnitra.
„Podstatné však je, že načasování napadeného rozhodnutí předsedy Senátu o vyhlášení volby nebylo nijak zneužito. Volba nebyla vyhlášena ani nezvykle brzy, ani ‚na poslední chvíli‘. Nominující poslanci ani nepozbyli mandát za nezvyklých a nepředvídatelných okolností. Daná věc není v tomto ohledu ‚hraniční‘, a není tak ani nutno přisuzovat nadměrnou váhu kritériu legitimity navrhujících poslanců,“ doplnil Göttinger.
O všech podnětech souvisejících s volbami rozhoduje plénum ÚS, tedy sbor všech ústavních soudců. Plénum se schází neveřejně, výsledek poté oznamuje různými cestami, záleží na způsobu vyřízení stížnosti a výroku rozhodnutí.
Nominovali ji členové minulé Sněmovny
Nejvyšší správní soud Rohanovou vyřadil, protože ji nominovali členové minulé Sněmovny. Podle verdiktu ministerstvo vnitra, které Rohanovou zaregistrovalo, nemělo brát její kandidátní listinu vůbec v potaz.
Rohanovou podpořili výhradně členové bývalé Sněmovny, kterým skončil mandát předloni. V té době však ještě nebyly prezidentské volby vyhlášené. Zákon sice takový postup výslovně nezapovídá, přesto však podle správního soudu není možný.
Ústavní soud rozhodoval i o dalším kandidátovi. Před týdnem odmítl stížnost matematika a miliardáře Karla Janečka, který se podle ministerstva vnitra nedostal přes zákonnou hranici 50 tisíc podpisů.
Janeček ve své stížnosti označil systém prezidentských voleb za nespravedlivý a stěžoval si také na to, že vnitro „ve velkém chybovalo“ při kontrole petičních archů.
