Československo kapitulovalo dvakrát. Mnichov byl neúspěchem také pro Hitlera, říká historik Straka

„Prezident a vláda tehdy vyslovili souhlas s přijetím tzv. britsko-francouzského plánu na odstoupení pohraničí českých zemí s více než 50 procenty obyvatel německé národnosti. Neváhal bych to nazvat prvním podvolením se. O dva dny později to překryla mobilizace, heroický nástup armády a společnosti, odhodlání bránit se.“

Podle Straky byl podpis Mnichovské dohody 30. září prohrou nejen pro Československo, ale i pro nacistického vůdce. „Především pro Adolfa Hitlera bylo ono v Mnichově ujednané řešení neúspěchem – chtěl si zabojovat a dokázat světu, že Německo umí nasadit zbraně a dobývat své cíle silou. To mu bylo znemožněno.“

Lidovky.cz: Existují okolo Mnichovské dohody ze září 1939, tedy ujednání mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o postoupení pohraničních území Československa Německu, a s tím souvisejících událostí ještě nějaké otázky, na něž dosud neznáme odpověď?
Ve vývojové ose problému, okolnostech, konkrétní faktografii či rekonstrukci událostí není sporu nebo bílého místa, které by nebylo poznáno z hlediska účasti hlavních aktérů. To proto, že téma Mnichova bylo předmětem publicistiky a potom historiografie už velice záhy po samotných událostech. Tedy jak po Mnichovu, během 2. světové války, tak i v poválečných desetiletích.

Existuje nesmírně obsáhlá a globálně zasahující historiografie a historizující publicistika a navíc – od oněch událostí vycházely i edice dokumentů.

Lidovky.cz: A co nějaká další, méně známá fakta?
Myslím, že prostor pro úvahy a bádání je ještě v docela podstatné otázce, a tou jsou alternativy. Teď nemám na mysli fiktivní historii, ale zda, a pokud ano, tak jak uvažovali tehdejší rozhodující činitelé v Československu, Francii, Velké Británii, Německu a případně v Itálii o nějaké alternativě k jejich tehdejšímu postupu.