Zděšení mnoha lidí na sociálních sítích i politiků vyvolalo video, na němž řidič pražské tramvaje vyhazuje z vozu Ukrajince s malým plačícím dítětem se slovy – ty nemáš vůbec právo být tady v té zemi – a ještě před tím ho udeří. Jak se podle vašich průzkumů mění vztah Čechů k Ukrajincům od začátku ruské agrese a příchodu uprchlíků před Putinovou válkou?
Naše průzkumy ukazují, že postoje Čechů k uprchlíkům z Ukrajiny se nemění až tak moc. Od konce roku 2022 zhruba 55 % lidí podporuje setrvání ukrajinských uprchlíků v Česku a tento podíl je stabilní dodneška. Teď v lednu 2025 to byl 54 % lidí.
To, co se trochu mění, je nějaká míra obav, která byla v minulosti větší, kdy lidé víc vnímali uprchlíky jako ohrožení, víc měli pocit, že jejich přítomnost negativně dopadá na situaci na trhu práce, na trhu s bydlením nebo na dostupnost míst ve školách a školkách.
Lidí, kteří obavy mají nebo mají pocit, že uprchlíci jsou pro nás spíš ohrožení, je pořád hodně, ale jejich podíl klesá v čase. To znamená, že situace se spíš uklidňuje a obavy se částečně rozptylují.
Veřejnost podporuje snadnější zapojení Ukrajinců na trhu práce, ale zároveň podle zjištění STEM převládá přesvědčení, že by měl stát omezit příchod dalších uprchlíků. Převažuje ale stále počet těch, kteří si myslí, že je správné Ukrajincům pomáhat, a ty, kteří šíří různé negativní postoje vůči nim, je jen trochu víc slyšet?
Převažují ti, kteří říkají: „Pojďme jim nadále pomáhat,“ ale těch 55 % je těsná většina a zároveň je pravda to, co říkáte vy. Většina lidí říká, pojďme nadále umožňovat pobyt těm, kdo tady jsou, ale zároveň i víc než polovina lidí říká, ale už nepřijmeme žádné další. A ideálně usilujme o to, ať ti, co tady jsou, pokud můžou, ať se vrátí. To znamená, že část lidí je zároveň velmi opatrná.
Podle průzkumu, který jste zveřejnili před pár dny, si většina lidí myslí, že vláda udělala pro uprchlíky až příliš a že se jim věnovala na úkor občanů Česka. Jak moc tento postoj kopíruje, jaké strany lidé podporují?
Poměrně výrazně. Je vidět, že ty otázky, ať už je to hodnocení války na Ukrajině nebo postoj k uprchlíkům, u nás tak hodně silně souvisí s tím, jestli jsou to voliči současných vládních stran nebo Pirátů.
Jiná situace je u hnutí ANO, které nejde označit úplně, že jeho voliči by byli protiukrajinští nebo protiuprchličtí, ale je to tam mnohem rozštěpenější.
A pak jsou samozřejmě strany, jejichž voliči jsou velmi kritičtí k pomáhání Ukrajině i uprchlíků.
Hraje zásadní roli vzdělání těch, jichž se ptáte, to, zda jsou z Prahy a větších měst, či z venkova, a jestli se ptáte mladších lidí nebo seniorů?
Všechno to hraje nějakou roli, nejsilněji vzdělání, což částečně souvisí i s volebními preferencemi. Druhá věc je, že reálně pro lidi, kteří jsou vzdělanější a lépe materiálně zajištění, nepředstavují uprchlíci tak velkou konkurenci jako pro méně vzdělané v horší situaci. Pro ty spíše představují konkurenci na trhu práce nebo při hledání nájemního bydlení.
Může být pomoc Ukrajině a uprchlíkům, jak se o to snažila koalice, podle vašeho odhadu tématem, které výrazně ovlivní výsledek voleb?
Myslím, že v omezené míře. Možná se to v té kampani nějakým způsobem objeví, ale nemyslím si, že to bude téma, které by hrálo nějakou první ligu z hlediska významnosti pro kampaň, zájem obecně o to téma ve srovnání s rokem 2022 upadl.
Mnohem větší roli v kampani budou hrát témata, která se týkají ekonomiky nebo nějakých reforem.
Prostě peněženky voličů.
Přesně tak. Obavy z toho, že pomoc Ukrajině a uprchlíkům bude mít dopad na peněženky voličů, tady sice pořád jsou, ale řekl bych, že jsou už menší, protože lidé vnímají tu úspěšnou integraci na trh práce, takže klíčová témata budou jiná.
Setrvání ukrajinských uprchlíků v Česku podporuje v posledních letech stabilně nadpoloviční většina lidí. Až někdy bude uzavřeno příměří nebo válka skončí, a část těch, kteří odešli kvůli válce z Ukrajiny, tu zůstane třeba s jiným typem povolení než s dočasnou ochranou, může to podle vás postupem času vést k erozi negativních nálad části veřejnosti, nebo se postoje těchto lidí mohou naopak ještě zhoršovat?
Podle mě je to hodně otevřená budoucnost. Z mého pohledu se integrace v prvních třech letech povedla velmi dobře, když uvážíme to obrovské množství uprchlíků, které k nám přišlo.
Větší míra příchodu cizinců už začala před začátkem invaze, za třeba pět let se u nás v podstatě zdvojnásobil podíl cizinců a je to především v důsledku příchodu ukrajinských uprchlíků. A my jsme tu situaci vlastně zvládli celkem dobře, ať už z hlediska zajištění bydlení v té první vlně, tak vlastně dneska z hlediska jazykové integrace a hlavně pracovní integrace a začleňování do školského systému to vlastně probíhá dobře.
Statistiky policie ukazují, že míra kriminality ukrajinské menšiny je nižší, než je průměrná míra, oni představují 6 % populace a jsou zodpovědní za 4,5 % kriminality v Česku.
Na druhou stranu je to i v důsledku toho, že jsou to převážně ženy. Z hlediska budoucnosti je tam spoustu otevřených problémů. Například jak se bude dařit integrovat mladé muže, kteří přicházeli v poslední době ve snaze utéct před naverbováním do války. A to je vždycky těžká cílová skupina pro integraci nebo ve chvíli, kdy skončí válka, tak dojde ke spojování rodin a budou sem přicházet muži, kteří procházeli válkou.
