Další rozhovory s kandidáty na Hrad najdete ZDE |
A kam by vedly první kroky prezidenta Pavla? Jako tradičně na Slovensko. Zde by generál chtěl přibrat slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou a vyrazit symbolicky společně na Ukrajinu.
Chtěl by také trvale vystavit korunovační klenoty. Mnohé o prezidentech vypovídá i to, koho vyznamenávají. Za opomněné považuje Pavel například Gabčíka s Kubišem.
Lidovky.cz: Říkal jste, že pokud by se naskytl jiný kandidát, který by měl větší šanci uspět než vy, z volby odstoupíte a podpoříte ho. Ve volbě stále jste, tedy tímto kandidátem pro vás zjevně není paní Nerudová. Proč?
Ano, dá se to tak vydedukovat. Nikdy jsem neskrýval, že mám pochybnosti, že by paní Nerudová byla dobrou prezidentkou v této době. Hlavní je pro mě její rozsah zkušeností. Nezpochybňuji její dráhu v akademické sféře, ale kromě Mendelovy univerzity a působení v důchodové komisi, kterou zřídila v druhé Babišově vládě paní ministryně Jana Maláčová, žádnou jinou zkušenost nemá. Podle mě to je to na funkci prezidenta, zvlášť v této době, málo.
Lidovky.cz: Jak vnímáte její kauzy?
Každý, kdo se pustí na tak riskantní pole, jakým je prezidentská volba, musí počítat s tím, že cokoliv z jeho minulosti, co může působit jako stín, bude odhaleno a využito. Možná udělala chybu v tom, že kampaň stavěla na křišťálové čistotě, a nakonec se ukázalo, že i ona má co vysvětlovat.
Lidovky.cz: Váš názor na Fialovu vládu?
Nikdy jsem se neskrýval s tím, že jsem tuhle vládu volil a že jsem za ni rád. Myslím si, že je určitě lepší než ta předchozí. To ale neznamená, že schvaluji bez výhrad vše, co dělá. Vadí mi pomalá a neadresná reakce na rostoucí ceny energií a zdražování.
Došlo k neefektivnímu utracení prostředků, protože za méně peněz mohly být lepší výsledky. Navíc vláda měla nepochybně problémy v komunikaci. To byl asi jeden z vůbec nejslabších článků. Nicméně říkal jsem, že jsem v případě úspěchu ve volbách připraven jí pomoci.
Jak jsme se potkali s generálem Pavlem. Dojmy autorů rozhovoru s kandidátem na prezidenta |
Lidovky.cz: Už máte v šuplíku připravených pět opatření k inflaci, která sdělíte premiéru Fialovi, pokud se stanete prezidentem?
V mém poradním týmu je několik respektovaných ekonomů včetně Zdeňka Tůmy nebo Davida Marka. Společně bychom těch pět kroků určitě připravili. Už jsme vládě radili, aby nehledala další formy přídavků a příspěvků, ale aby se zaměřila na dva zavedené – na bydlení a na děti.
Naopak jedním z opatření, které podle mne nebylo dobré, byl pětitisícový příspěvek pro všechny. Výrazně by se měl zjednodušit také byrokratický systém. Lidem by se také mělo dát najevo, že není žádná prohra, pokud si o příspěvek požádají.
Lidovky.cz: V listopadu dosáhnete standardního věku pro odchod do důchodu. Víte, jaká je průměrná penze v Česku?
Viděl bych to na sedmnáct osmnáct tisíc korun.
Lidovky.cz: Tlačil byste vládu, aby ji zvedla?
Tlačil. Zároveň si ale můžeme dovolit jen to, na co si vyděláme, takže bychom měli udělat priority ve výdajích na sociální oblast. Ani všichni senioři nepotřebují přidávat. Například já rozhodně nepotřebuji vyšší důchod. Ne všichni jsou na tom tak špatně jako ti, kdo berou minimální důchod. Tam by měla jít pomoc.
Lidovky.cz: Mělo by být v Česku progresivní zdanění po vzoru skandinávských zemí?
V řadě věcí se ve Skandinávii inspiruji, ale ne ve všem. Oni k tomu došli vývojem. Nedovedu si představit, že bychom z roku na rok přenastavili podmínky podle toho, jak je mají ve Skandinávii.
Progresivní zdanění už u nás máme u daně z příjmů. Můžeme se bavit o tom, jestli by měla být více progresivní.
Ale nejdřív bychom se měli podívat na celý daňový systém. Máme daně, které jsou i v celoevropském srovnání velmi nízké. Dále se musíme bavit o tom, jak rozložit zátěž rovnoměrněji. Aby lidé s nejnižšími příjmy měli daně nižší.
Lidovky.cz: Byl byste tedy pro progresivnější zdanění?
Jsem pro to podívat se na celý systém. A pokud bude potřeba některé daně zvýšit, začít můžeme například u daně z nemovitosti.
Lidovky.cz: Už jste řekl, že byste nerad jmenoval trestně stíhaného premiéra. Jmenoval byste ministrem životního prostředí Petra Hladíka, který sice není obviněn, ale byl policií vyslýchán, protože čelí podezření v korupčním případu privatizace bytů v Brně?
Zatím žádné instance nedospěly ve vyšetřování k něčemu, co by ho diskvalifikovalo. Prezident by měl respektovat presumpci neviny, tím spíš, že se podezření neukázala jako opodstatněná.
Za vládu a její členy je primárně odpovědný premiér. Asi by bylo fér, aby si prezident s premiérem o tom otevřeně pohovořili.
Lidovky.cz: Používal byste jako prezident informace zpravodajských služeb k ověření důvěryhodnosti navržených osob do vlády?
K tomu zpravodajské služby jsou. Obecně platí pravidlo, že ani prezident nemá vstupovat do živých kauz. Na druhou stranu nic nebrání tomu, aby prezident požádal policii nebo bezpečnostní službu, aby mu daly obecné dobrozdání.
Zeman nás naučil listovat v ústavě. Já bych s parlamentem nebojoval, říká Fischer |
Lidovky.cz: Koho chcete za příštího předsedu Ústavního soudu po Pavlu Rychetském?
Jméno v hlavě mám, ale nebudu ho sdělovat. Nevíme, co udělá Miloš Zeman v závěru svého funkčního období. Také by to bylo nefér vůči danému člověku.
Lidovky.cz: Jmenoval byste do generálské hodnosti ředitele BIS Michala Koudelku?
Ano. Znám ho sice povrchně, protože jsem s ním v přímém pracovním vztahu nebyl ani jsme spolu nic neřešili, ale z toho, co vím, ho považuji za odborníka, který si to jmenování zasloužil už dávno. Je frustrující, že byl více oceněn ze zahraničí než u nás doma.
Lidovky.cz: Koho byste v říjnu vyznamenal státním vyznamenáním?
Nemám v šuplíku žádná jména. Stejně jako u jiných jmenování by to mělo být kolektivní dílo.
Lidovky.cz: Ani například v oblasti vojenství?
Je to čistě jen můj osobní názor jako občana, ale mohu zmínit Gabčíka s Kubišem.
Lidovky.cz: Měly by být korunovační klenoty vystaveny jen, když si to politici usmyslí, anebo byste se přikláněl k jejich trvalému vystavení, jako je tomu například v londýnském The Tower?
Trochu jste mi to vzal z úst. Vzpomněl jsem si na The Tower a neustále vystavené klenoty. The Tower je na to patřičně zabezpečen. Pokud bychom takové místo našli a dokázali zajistit vhodné podmínky, a to včetně správné teploty, vlhkosti a světla, byl bych pro to, aby byly korunovační klenoty vystaveny trvale.
Lidovky.cz: Jsou pro profesionálního vojáka stále důležité státní symboly jako například korunovační klenoty?
Pro koho jiného by měly mít, snad s výjimkou historiků, větší význam? Vlajka, státní znak, korunovační klenoty, Pražský hrad... Všechno to vojáci vnímají velmi citlivě. Více než kdy jindy to řeší, když vyjedou na mise do zahraničí.
Petr Pavel
Lidovky.cz: Podpořil byste nákup stíhaček F-35 za desítky miliard korun, které budou vyžadovat zásadní investice do armády?
Podporuji dlouhodobě modernizaci české armády na základě jasných realistických plánů, které budou odrážet nejen potřebu obrany teritoria, ale také naplní naše závazky kolektivní obrany. Musíme ale mít vždy v hledáčku komplexní řešení. Nemůžeme investovat do rozvoje jednoho druhu sil a na úkor toho degradovat ostatní.
Především bych rád viděl komplexní analýzu, jak budeme schopni takovou akvizici ustát z hlediska rozvoje ostatních druhů sil. Musíme přezbrojit pásové obrněné transportéry, dělostřelectvo, radiolokátory, vrtulníky. Budeme nakupovat dopravní letadla. Velké investice zaberou i nové nadzvukové stíhačky. To vše chceme stihnout v horizontu deseti let.
Chtěl bych proto vidět detailní analýzu akvizičního procesu na deset let a kolik výdajů to bude znamenat v jednotlivých letech. Pak bych si udělal názor, jestli to můžeme udělat, nebo ne. Pokud ne, musíme hledat jiné cesty.
Ačkoli bych chtěl, aby měla naše armáda to nejmodernější, co se dá ve světě sehnat, realisticky si musíme říci, že si můžeme dovolit to, na co si vyděláme. Není možné, že za to, že budeme mít nejmodernější letectvo, omezíme činnost pozemního vojska nebo pokrátíme prostředky ve školství nebo zdravotnictví. V tom musí být rovnováha.
Lidovky.cz: Jste pro posílení spolupráce v EU a rozšíření kapitol, kde se hlasuje kvalifikovanou většinou na úkor jednomyslnosti?
To je velmi citlivá oblast. Nahrává řadě kritiků EU. Vytváří dojem, že EU bude prostřednictvím velkých států rozhodovat o těch malých, které ztratí možnost se vyjadřovat o své budoucnosti a ztratí suverenitu. Já to tak sice nevidím, ale přece jen je to věc na širší odbornou debatu.
Možná by stálo za úvahu dát státům volbu zdržet se hlasování. Příkladem nám může být přístup Dánska ke společné bezpečnostní a obranné politice. I v rámci Lisabonské smlouvy Dánové řekli, že se do této spolupráce nezapojí. Zapojili se do ní až po deseti letech.
S Babišem se dohodnout nedá. Exkomunisty na Hrad nepodpořím, říká Josef Středula |
Lidovky.cz: Evropská unie nebyla po dvě dekády zrovna doménou Hradu. Pokud byste se stal prezidentem, byl byste v prosazování evropské politiky aktivnější? Jezdil byste na summity evropské rady?
To je dáno tím, jakou dělbu práce si ústavní činitelé u nás dohodli. Pokud vím, nyní je taková, že prezident zastupuje republiku v OSN a v NATO, premiér pak v EU. Dává to smysl, protože agenda Evropské unie je široká, koresponduje s agendou vlád.
Myslím si nicméně, že celé je to hlavně o způsobu komunikace a koordinace mezi ústavními činiteli. Ústavní čtyřka by se měla scházet a domlouvat, kdo a jak může nejlépe přispět k dosažení konkrétního cíle. To platí i v evropské politice, kde řadu úkolů může odvést prezident.
Lidovky.cz: Schůzky ústavních činitelů byly v posledních letech značně okleštěny, pozvání například nedostával šéf Senátu Miloš Vystrčil. Obnovil byste je?
Určitě ano. A nejenom to. Myslím si, že by bylo dobré, aby se scházeli třeba i vedoucí kanceláří, protože i tam to dává smysl. Koordinace je vždy lepší než předstírat, že každý může fungovat sám za sebe.
Lidovky.cz: Prezident má svou nezastupitelnou roli při jmenování velvyslanců. Respektoval byste případná jména, která navrhne MZV, nebo byste do výběru kandidátů aktivně zasahoval?
Nikdy jsem se netajil tím, že bych chtěl být aktivním prezidentem, ale ne takovým, který zasahuje do pravomocí ostatních. Je naprosto normální, když bude prezident návrhy konzultovat a případné výhrady bude sdělovat ne prostřednictvím médií, ale při pracovních konzultacích. Tedy když pak dojde na samotný akt jmenování, tak už nemusí docházet k žádným překvapením ani k žádným teatrálním výstupům.
Je celkem logické, že i prezident může mít své návrhy, protože v demokratických zemích je běžnou praxí, že část velvyslanců je nominována politicky. Ale neviděl bych to jako nějaké pravidlo, že by to muselo být třeba x procent. Myslím, že to je jen na dohovoru mezi prezidentem a vládou, jak k tomu přistoupit.
Lidovky.cz: Změna například brzy proběhne i na postu v Moskvě. Máte již nyní představu, koho byste do Ruska vyslal?
Jméno zatím nemám, ale určitě bych k tomu využil hluboké znalosti lidí, se kterými jsem v kontaktu. Myslím si, že to bude jedna z klíčových pozic, takže určitě konzultace budou probíhat delší dobu. Především bych byl pro to, aby člověk, který bude tuto pozici zastávat, byl opravdu zdatným diplomatem.
Lidovky.cz: Snem Miloše Zemana byl přesun české ambasády v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma. Pokud by se mu ho nepodařilo před koncem mandátu splnit, přijal byste to za svůj úkol?
Já mám také sny, ale mnohem více dávám přednost analýzám a faktům. A v tomto případě, jakkoli rozumím motivaci, kterou měl Miloš Zeman, byl bych pro, aby takový krok nebyl činěn izolovaně Českou republikou, ale aby byl činěn v součinnosti s našimi spojenci.
V okamžiku, kdy se velká část spojenců rozhodne takový krok udělat, tak je namístě, abychom byli v té hlavní vlně. Ale dělat takový krok jen proto, abychom naplnili něčí sen, by nám mohlo způsobit víc problémů než užitku, protože bychom byli odtrženi od zbytku velvyslanectví, od hlavních úřadů. To by nebylo ku prospěchu věci.
Měli bychom to tedy opravdu zvážit nejenom z pohledu politického, protože je to velice citlivá záležitost, ale i z praktického pohledu, aby výkon práce ambasády byl co nejefektivnější.
Lidovky.cz: Od července čeká Česko předsednická úloha ve visegrádské čtyřce. Jak vidíte budoucnost tohoto středoevropského uskupení?
Nikdy jsem se netajil tím, že jsem trochu skeptik. Svůj skepticismus opírám o vlastní zkušenost, protože v době, kdy jsem byl náčelníkem generálního štábu, jsme se scházeli pravidelně a vím, co nám dalo práce, abychom nalezli nějaký skutečně reálný obsah spolupráce.
V dnešní době se v některých zásadních otázkách natolik lišíme, hlavně s Maďarskem, že si dovedu jen těžko představit, že bychom našli shodu k prosazování nějakých zásadních společných stanovisek.
To ale nevylučuje, že nemůžeme spolupracovat v řadě méně závažných věcí. Určitě bych nebyl pro to, abychom šmahem V4 odsoudili, ale pojďme se bavit o určité revitalizaci, o tom, jestli jsme schopni se opravdu v podstatných věcech shodnout.
Případně jestli by nebylo ke zvážení formát rozšířit o další středo- a východoevropské země, které například v době krize na Ukrajině zastávají společný postoj. Zase s výjimkou Maďarska.
Jsme oběti průzkumokracie. Že nemám podporu vlády, je vizitka nezávislosti, říká Hilšer |
Lidovky.cz: Prozradil jste, že vaší první zahraniční cestou by byla návštěva Slovenska, jak ostatně velí tradice. Podnikl byste ale krátce po případném zvolení i třeba cestu na Ukrajinu?
Napadla mě hezká věc – v případě úspěchu bych se asi obrátil na slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou a navrhl bych jí, že by bylo fajn, až bych přijel na Slovensko, společně pokračovat na Ukrajinu. Mělo by to hezkou symboliku.
Lidovky.cz: Ve vaší dosavadní kampani jste předem zveřejňoval dezinformace, které by na vás někdo mohl „vytáhnout“, či jste je vyšetřoval posléze, třeba šlo o záležitost s vaším kolegou z kurzu Pavlem Benešem. Co očekáváte od finiše kampaně?
Pro mě tahle zkušenost byla cenná – dala mi najevo, že temná strana nespí. Proto jsem začal brát vážně signály, které delší dobu můj tým zachytával: že by mohly ještě přijít další útoky. Proto jsme již před Vánoci zveřejnili tři možné směry, o kterých jsme se dozvěděli a očekávali je. Jeden spojený s mou údajnou vazbou nejen na StB, ale také na KGB, případně GRU. Druhý smyšlený narativ hovořil o ztrátě notebooku s utajenými informacemi. Třetí pak dokonce o fyzickém násilí, kterého jsem se měl dopouštět na mé první ženě. Všechny tři záležitosti jsem se snažil objasnit dopředu, aby bylo jasné, že jde o fabulace. Je to výrazem toho, že nemám co skrývat.
Lidovky.cz: Velkým tématem vaší kampaně je krize. Nejsou ale dopady války na Ukrajině na ČR nyní příliš malé na to, aby toto téma stačilo? Není to od vás tak trochu populistické strašení, kterého se dopouštějí jiní kandidáti, proti kterým se vymezujete?
Já jsem poslední, kdo by chtěl lidi strašit. Na druhou stranu jsem realista a vidím aspekty krize tam, kde jsou. Energetici varují již dlouho, ekonomové hovoří o možné recesi. I Světová banka s Mezinárodním měnovým fondem nyní predikují, že se v roce 2023 Evropa recesi nevyhne.
Pokračující bezpečnostní krize je realitou. Válka na Ukrajině není omezena pouze na území této země a možnost eskalace konfliktu je stále reálná. Jelikož se zažehnávání krizí věnuji po celý svůj život v rámci kariéry, není divu, že dávám lidem na vědomí svou kvalifikaci, kterou v této době vidím jako zásadní pro post prezidenta.
Lidovky.cz: V předvolebním hesle slibujete klid a řád. Bylo podle vás dobře zvolené?
Já klid a řád neslibuji, ale vyzývám k tomu, abychom ho vrátili. Jde o výzvu ostatním, abychom na naplnění tohoto začali pracovat. Jde o odpověď na to, co jsme slyšeli od lidí.
Poslední čtyři roky jsem strávil tím, že jsem jezdil po České republice a mluvil s lidmi. Nejčastěji se objevovala v rozhovorech tato témata: obavy lidí z budoucnosti, dále lehká frustrace z toho, že věci nefungují, jak by měly. Že pravidla neplatí pro všechny stejně.
Tak jsme přemýšleli, co je odpovědí na chaos. Dospěli jsme k tomu, že je to řád. Odpovědí na neklid a nejistotu je pak klid. Tedy vrátit řád do politiky a jistotu do lidských životů.
Lidovky.cz: Tedy byste neměnil…
Neměnil, pro řadu lidí zní dobře, nevnímají ho ve smyslu nařízení či v nějaké vojenské náhražce. Ale vidí smysl toho hesla v tom, že naše životy budou fungovat podle jasně daných pravidel a že budeme žít ve větším klidu. To asi někdo těžko zpochybní.
Lidovky.cz: Vaše předlistopadová minulost byla v poslední době rozebrána zevrubně. Každopádně nelitujete toho, jak jste celou záležitost komunikoval s médii? Byl jste obviňován z mlžení.
Před více než dvěma roky jsem zveřejnil dokumenty z Archivu bezpečnostních složek a považoval jsem to za dostatečný zdroj informací. Je zde uvedeno vše k mojí minulosti, co by koho mohlo zajímat. Jestli měl někdo pocit, že jsem mlžil, tak to bylo buď účelové prezentování, nebo nepochopení toho, o čem se ve spisech mluví.
Když jsem například hovořil o tom – a skrze dokumenty jsem to dal veřejnosti taktéž jasně najevo – že jsem studoval zpravodajský kurz, jehož obsahem byla též agenturní příprava, tak jsem si myslel, že bylo řečeno vše.
Že pak ale někdo přijde a řekne, že jsem studoval na špiona, je sice hezké, ale jak se to liší od toho, co jsem sdělil já? Je to pouze jiná terminologie: zatímco já používám slova běžná pro odbornou diskusi, tak ten někdo používá termíny z akčních knížek a filmů. Podstata je ovšem stejná.
Nikdy jsem nezakrýval, že jsem během studia prošel přípravou na činnost utajenou, zakrytou. Musím ale připomenout, že touto přípravou jsem prošel až po roce 1989, takže jestli jsem se připravoval na kariéru nějakého špiona, tak by to byl špion demokratického Československa.
Lidovky.cz: Možná je špion srozumitelnější pro laickou veřejnost než agenturní příprava.
No dobře. Ale snad uznáte, že když jsem se celý život pohyboval v této odbornosti, tak přece nebudu používat filmové výrazy.
Lidovky.cz: Koho byste si vzal s sebou na Hrad do týmu?
Ředitelkou mé prezidentské kanceláře by byla Jana Vohralíková, nynější vedoucí kanceláře Senátu. Koordinací týmu poradců hlavy státu bych pověřil Tomáše Richtera, který má v mé kampani na starosti finance a fundraising. Mluvčí by mi i nadále, obdobně jako v kampani, dělala Markéta Řeháková, bývalá redaktorka Hospodářských novin.
Celý život přivádím opozici k moci. Hrozí nám ztráta svobody slova, proto jsem si vybral SPD, říká Bašta |
Lidovky.cz: Jana Vohralíková je vyfocena s Petrem Hlubučkem, který sehrál roli v korupční kauze Dozimetr. Není toto za vás problém? Jaký spolu měli vztah?
Fotografie je stará tři roky, pochází tedy z doby, kdy Petr Hlubuček nebyl, alespoň podle dostupných informací, vyšetřován a veřejnost o jeho korupční kauze nevěděla. Jana Vohralíková se s ním několikrát potkala na pracovních akcích, protože tou dobou byla kvestorka České zemědělské univerzity a Hlubuček starosta sousední obce Lysolaje, kde univerzita dělala stavební projekty.
Jejich vztah tedy fungoval v rovině kvestorka–starosta. Podle mých informací s ním žádné jiné vazby neměla, nejsou přátelé a vztahy žádným jiným způsobem neudržovali. Tomu, že se s ním kdysi vyfotila, tedy význam nepřikládám.
Lidovky.cz: Váš konkurent Andrej Babiš často hovoří o tom, že má zkušenosti z exekutivní role premiéra. Není politická zkušenost něco, co vám chybí?
Za pár dnů budeme mít prezidentské volby, ne premiérské. Exekutivní zkušenost se může hodit, ale nevidím žádný podstatný rozdíl mezi zkušeností Andreje Babiše a tou mojí, kterou jsem udělal na mezinárodní scéně.
Prezidentství je především o tom, jakým lídrem člověk dokáže být. Ať si lidé rozhodnou, kdo v jejich očích toto naplňuje lépe – s panem Babišem máme za posledních osm let zkušenost všichni.
Lidovky.cz: Pokud byste se ujal nejvyšší hradní funkce, na dohled byste měl katedrálu. Věříte v Boha?
Nejsem věřící, ale jsem pokřtěný římský katolík. Obě moje babičky v Boha věřily, i proto mě rodiče nechali pokřtít. I díky této výchově jsem vždy zachovával velice tolerantní přístup. Když například vznikla myšlenka zavést do armády vojenské kaplany, intenzivně jsem ji podporoval. Byla to dobrá věc, protože se nám ukazuje, že sehrávají velice pozitivní roli.
Vnímám roli církve především v tom, co nám v posledních třiceti letech jako společnosti chybělo nejvíc, a to je hodnotová výchova. Tam by měla církev sehrát asi ještě větší roli než dosud.
Lidovky.cz: Čili stále chybějící smlouvu s Vatikánem, kterou Česko nemá jako jediná evropská země, byste podepsal?
Neměl bych s tím problém.
