Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Rozhovor s umírajícím za honorář?

Česko

Jak to bylo s nahrávkou rozhovoru s Janem Palachem na klinice plastické chirurgie v Praze

Kvůli rozhovoru s Janem Palachem, který vznikl 17. 1.

1969 na klinice v Legerově ulici, čelí Radioservis autorskoprávní žalobě, jež má poněkud absurdní souvislosti. Rozhovor je součástí desetihodinového CD s nahrávkami z let 1968–1969, který Radioservis vydal ke 40. výročí sovětské invaze do Československa.

PRAHA Nosič s lapidárním názvem Srpen 1968, který Radioservis jako vydavatelství Českého rozhlasu připravilo, je unikát svého druhu, nabízí pohled na léta od zrodu pražského jara až po začátek normalizace. Výběr zvukových dokumentů je kvalitní, především se zřetelem na výpovědní hodnotu. To se na první pohled jeví jako samozřejmost, ale probrat se archivem ČRo tak, aby se z detailů zrodil celistvý obraz dramatického dění se všemi zvraty, bylo velmi náročné. Autorem toho schopným je dokumentarista Marek Janáč, jenž také dal dohromady i nahrávky fonoamatérů, kteří nahrávali to, k čemu se dostali. Všechny záznamy, které jsou na CD použity, byly za tímto účelem vyčištěny od ruchů a šumů a zdigitalizovány. ČRo také poskytl sublicenci České televizi pro filmový dokument o Janu Palachovi, který natočila Kristina Vlachová.

Soukromá iniciativa?

Předmětem žaloby na Radioservis je záznam rozhovoru zařazený na toto CD. Pochází z archivu ČRo a jde o rozhovor, který psycholožka Zdeňka Kmuníčková pořídila na klinice plastické chirurgie v Legerově ulici s Janem Palachem, těsně než zemřel. Podle žaloby se za autory rozhovoru prohlašují zmíněná lékařka a tehdejší kameraman Československé televize Vladimír Tůma, který interwiev údajně zaznamenal na svůj reportážní magnetofon, a je tudíž autorem zvukové podoby, ostatně jeho hlas se na nahrávce též objevuje.

Třebaže obsah rozhovoru není předmětem žaloby, je nutné připomenout, že i po létech působí velmi tísnivě. Umírající mladík odpovídá z posledních sil, statečně trvá na svém, a byť mluví těžce, formuluje přesně svůj cíl. Otázky jsou až dotěrné a zjevně účelové, nemají uklidnit mladíka na smrtelné posteli, mají se dozvědět – „kolik má být dalších „pochodní“, s kým se dohodli, má smysl takhle trpět, kdy to udělá další? Třeba už to nikdo nepřežije, všichni umřou...“

Produkční Radioservisu Bohdana Pfannová to, že se Tůma s Kmuníčkovou prohlašují autory nahrávky, považuje za absurdní. „Nešlo o žádnou soukromou iniciativu vlasteneckých nadšenců, pochopitelně oni ani nemohou doložit okolnosti vzniku tohoto záznamu. Pan Tůma byl kameramanem Československé televize, používal její techniku. Na čí popud a hlavně jak se dostal k Janu Palachovi, když k němu nesměli ani příslušníci Veřejné bezpečnosti. I ti měli oficiální magnetofon pod postelí a byli domluveni, že ošetřující lékaři ho případně pustí. Pan Tůma si za těchto okolností usmyslí, že tam půjde, a cestou přibere mladou lékařku, která může klidně do pokoje vejít a klást otázky. V době, kdy něco jako soukromá iniciativa prakticky neexistovalo. Prosím vás, komu chce tohle vyprávět?“

Kolem nahrávky je řada dalších nejasností a podivností: přinejmenším byla zaznamenána ještě na úřední magnetofon Veřejné bezpečnosti a následujícího dne musela být pořízena další kopie. Jednu měla VB, druhá byla uložena v ústavu u profesora Vondráčka, ale obě zmizely. Podle Pfannové i z dokumentů žaloby jasně vyplývá, že část inkriminovaného záznamu byla zjevně pořízena na základě podnětu VB, tedy orgánu veřejné moci a jedné z bezpečnostních složek bývalé ČSSR. „A také s tím souhlasila nemocnice a svůj podíl měla i Československá televize jako další veřejnoprávní subjekt. I proto jsme se snažili do kauzy zapojit FITES, ale když se tam o ní diskutovalo, podstata problému se neřešila a skončilo se u nedůležitých detailů,“ dodává.

Projednávání žaloby se již jednou odročilo, nyní je datum stanoveno na září. „Kdyby šlo jen peníze, které po nás žalující strana chce, ale oni si přejí, aby se veškerý náklad CD zničil. Prostě chtějí kontrolovat jakékoliv užití tohoto záznamu, ale žádné právo k tomu nemají. Naopak jejich účast je přinejmenším podivná a vůbec není jasné, komu náleží odpovědnost za pořízení této nahrávky, pro jakou osobu či subjekt vznikla. To, že se televize s panem Tůmou jako se svým bývalým zaměstnancem finančně vyrovnala, nic pro nás neřeší. Zůstali jsme v tom sami, ale nevzdáme se,“ dodává produkční.

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!