Pokud by sněmovna rozpočet neschválila do konce letošního roku, stát by musel hospodařit podle takzvaného rozpočtového provizoria. Stát by se tedy musel řídit výdaji a příjmy naplánovanými pro předchozí rok. V desetileté historii samostatné ČR zatím sněmovna rozpočet dvakrát neschválila před koncem předchozího roku. V roce 1999 stát provizorně hospodařil do poloviny ledna a v roce 2000 do začátku března.
Navržený rozpočet má podle ministerstva financí zajistit dosažení deficitu veřejných financí na úrovni 1,6 procenta HDP. Pro přijetí eura je podle požadavků EU nutno dodržet tříprocentní hranici. Cílem vlády je nadále deficit snižovat až na 1,2 procenta HDP v roce 2012. Pro letošní rok je naplánován schodek rozpočtu 71,3 miliardy korun. Loni stát hospodařil s deficitem 66,4 miliardy korun.
Naplánované výdaje i příjmy rozpočtu vláda navýšila o 700 milionů korun díky prodeji nemovitostí v majetku ministerstva vnitra a úřadu vlády. Výdaje státu tak budou 1,152 bilionu korun a příjmy 1,114 bilionu korun. O 100 milionů korun byl rovněž posílen rozpočet Bezpečnostní informační služby, a to přesunem peněz v rámci rozpočtu.
Miliarda pro vysoké školy
Jednu miliardu korun získalo navíc ministerstvo školství, a to na vysoké školy. Celkem 400 milionů přitom získá podle Kalouska školství z Všeobecné pokladní správy a 600 milionů z dotací původně určených pro Státní fond dopravní infrastruktury. Fond ovšem o tyto peníze nepřijde, vláda totiž aktualizovala příjmy z mýtného právě o 600 milionů korun.
Navržený rozpočet ovšem počítá příští rok s růstem ekonomiky o 4,8 procenta, což je dnes podle ekonomů velmi optimistický údaj. Podle nich poroste ekonomika tempem kolem čtyř procent, a příjmy rozpočtu by se tak oproti plánu mohly propadnout o desítky miliard.
"Odhady jsou z poloviny letošního roku. Dnes jsem je již nemohl označit za konzervativní, ale optimistický odhad. Není ovšem mimo realitu," uvedl ministr s tím, že doporučil vládě zatím ekonomickou prognózu neměnit. Nový odhad vývoje ekonomiky chce Kalousek učinit až na začátku příštího roku a případnému negativnímu vývoji přizpůsobit provozní výdaje státu. "Případný propad v příjmech ohrozí maximálně deficit státního rozpočtu. Výdaje totiž dodržíme a neutratíme o korunu více, než bylo schváleno ve výdajových
rámcích," dodal Kalousek.
Důchodci si přilepší
Vláda schválila navýšení poměrné části důchodů o 4,4 procenta. Od ledna příštího roku tak bude průměrný důchod vyšší o 330 korun. Výdaje rozpočtu na penze se zvýší o 11,1 miliardy korun. Průměrný starobní důchod tak bude k 1. lednu činit 9985 korun.
Starobní, pozůstalostní a invalidní důchody pobírá zhruba 2,7 milionu lidí, z toho starobní důchod asi dva miliony. Výše důchodů se pravidelně zvyšuje od ledna v závislosti na inflaci. Letos dostali senioři navíc kvůli neočekávaně vysokému růstu cen od srpna mimořádně 470 korun, na rozdíl od pravidelných valorizací byl tento příspěvek stejný pro všechny.
V období od letošního ledna do ledna příštího roku tak po dvou valorizacích pravidelných a jedné mimořádné průměrný starobní důchod vzroste celkem o 1150 korun.
