Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Rozhodně nemáme povodeň za sebou. V mnoha místech jsou toky po kulminaci a klesají. U nás v Povodí Vltavy máme situaci ještě napjatou v jižních Čechách. Chování srážek a odtoků je tam specifické, v tuto chvíli si netroufám říct, že máme vyhráno,“ řekl Kubala s tím, že v jižních Čechách mají vodní toky relativně dlouhou dotokovou vodu. Toky tak mohou být po kulminaci, ale voda může přicházet i o několik dnů později.
Například v Lipenské nádrži se podle Kubaly podařilo před srážkami snížit hladinu o 104 metrů krychlových, tedy zhruba o třetinu. „Vzhledem k tomu, jaké bylo počasí předem, tak jsme nebyli na nejvyšší hladině. To nám hodně pomohlo,“ vysvětlil Kubala.
Dramatická situace byla na Malši. Do ní se odvodnily srážky z Novohradských hor. Průtok na řece tak v první vlně dramaticky rostl, uvedl Kubala. Pozitivní informací podle něj je, že horní část Malše je po kulminaci. „Manipulace probíhají i tak, aby nedošlo ke smíchání pitné vody s povodňovou vodou,“ řekl.
Velký průtok měla také řeka Blanice, na které je nádrž Husinec. „Zachytila, co mohla, odtok šel přes přelivy. V žádném případě nepřetékala,“ vysvětlil. V současnosti přechází přes Blanici druhá vlna.
Pomohl Rožmberk i rybáři
Podle Kubaly je nyní nejsložitější situace na Lužnici. „Průtok byl tak vysoký, že jsme přikročili k tomu, že se využil rybník Rožmberk a část průtoku se odklonila do Rožmberka. Při povodních v roce 2002 bylo na Lužnici vybudováno protipovodňové opatření, kde se rozhoduje, kam voda půjde,“ popsal.
Právě Rožmberk podle Kubaly výrazně pomohl. Výraznou roli hráli také rybáři. Ti měli možnost zachytit relativně velký objem vody v Rožmberku. Ten se v úterý dopoledne naplnil, jak ale Kubala upozornil, voda přetéká přes přelivy v malém množství.
Pomáhá také nádrž Orlík, ta hraje důležitou roli v zadržování vody z Berounky a Sázavy, které se podle Kubaly nedají regulovat. „Orlická nádrž slouží k tomu, že dokáže v případě kulminace na Vltavě a potažmo na Berounce odtok zadržet,“ řekl Kubala.
Rozhodnutí není na jednom člověku
Kubala také popsal, jak funguje rozhodování v povodňové situaci. Povodí Vltavy má centrální dispečink v Praze, kde se shromažďují veškeré údaje. Další dispečinky jsou v Plzni a Českých Budějovicích. „Další skupina lidí, kteří jsou v povodí a jsou členy povodňových komisí. Jsou na vodních dílech, sledují situaci,“ popsal.
Denně se podle Kubaly schází skupina zhruba pěti lidí, kteří rozhodnou o tom, co je potřeba v dané situaci udělat. „Ještě nejsme v situaci, aby rozhodnutí záviselo na jednom člověku. Stále je to týmová práce,“ dodal.
„Od roku 2002 se změnilo mnohé. Vybudovalo se mnoho staveb na ochranu před povodněmi. Vznikl dotační program ministerstva zemědělství a už máme jeho pátou etapu,“ řekl s tím, že jen na Povodí Vltavy bylo od té doby vybudováno několik desítek takových staveb, mnohé z nich zafungovaly i při nynějších povodních.
Česko podle Kubaly potřebuje více přehrad. „Málokdo si uvědomuje, že veškerá voda od nás pouze odtéká. Je to i výhoda a ukazuje to i tato povodeň,“ doplnil Kubala. „Už za první republiky vytipovali naši předkové stovky lokalit, kde by se daly vybudovat vodní nádrže. Zrealizoval se Orlík, Slapy. Měli jsme jako jedna z mála zemí v Evropě velmi dokonalý podklad,“ řekl.
Dokument se podle něj přestal používat a přešlo se na jiný systém. Po novelizaci vodního zákona nyní existují lokality vhodné pro zřízení několika desítek přehrad. Podle Kubaly je potřeba vybudovat přehradu v Nových Heřminovech, další se budují na Moravě - Vlachovice a Skalička. Vzniká také nádrž Kryry a v Povodí Vltavy nádrž Senomaty a Šanov. Do budoucna by se podle něj mělo vybudovat zhruba deset nových přehrad.
Situace v Praze je stabilní
„Jsme na tom tak, že v Praze máme v tuto chvíli okolo 900 metrů krychlových za sekundu. V porovnání s rokem 2002 byl průtok v Praze 5300 metrů za sekundu,“ dodal s tím, že v Praze tak stále platí první stupeň povodňové aktivity.
„Troufám si říct, že v Praze nás čeká víceméně konstantní situace,“ uvedl Kubala s tím, že průtok by se podle očekávání měl v následujících dnech snižovat na zhruba 700 metrů krychlových za vteřinu.
Magistrátní povodňová komise v pondělí rozhodla, že povodňová opatření se v současné době měnit nebudou. Průtok na Vltavě sice nyní klesá, podle města se ale jedná o dočasnou situaci a průtoky se budou v následujících dnech zvyšovat.
