„Jsem stále přesvědčen, že formát mezivládních konzultací není v této době na místě a ničemu by nepomohl,“ odpověděl premiér Fiala na dotaz iDNES.cz, zda plánuje v blízké budoucnosti zlepšení vztahů se slovenskou vládou.
Před rokem Fiala své rozhodnutí o zrušení společných jednání vlád argumentoval hlavně odlišným názorem na ruskou válku na Ukrajině. „Vývoj nám dal za pravdu,“ shrnuje premiér nyní. Zatímco český kabinet podporuje Ukrajinu vojensky i finančně, slovenský premiér Robert Fico na konci minulého roku odjel do Moskvy jednat s ruským vládcem Vladimirem Putinem.
„Fico se v zásadě chlubil návštěvou Putina v Moskvě, často útočí na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a v této rétorice nemůžeme očekávat brzký obrat,“ přibližuje situaci slovenský politolog Radoslav Štefančík.
Podle něj vládní koalice v rovině česko-slovenských vztahů spíše vyčkává na podzimní parlamentní volby. V nich je podle průzkumů jasným favoritem hnutí ANO Andreje Babiše, který vystupuje jako podporovatel Roberta Fica, a vzájemné vztahy obou zemí by tak pravděpodobně na této úrovni narovnal.
Podobný náhled má i předsedkyně poslaneckého klubu Babišova hnutí Alena Schillerová. „K obnovení konstruktivního dialogu nebude potřeba změna rétoriky, ale bude zapotřebí jiný český premiér,“ myslí si. Podle Schillerové je navíc kontraproduktivní přetrhávat vazby jen kvůli názoru na válku na Ukrajině. „Existují přece desítky témat, kde jsou naše zájmy shodné a o těch by se mělo jednat,“ doplňuje.
Podle předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka byl tento formát konzultací „zdvořilostní a nepříliš praktický“. S tím souhlasí i český politolog Josef Mlejnek. „Prakticky se nic nezměnilo, k setkávání členů vlád dochází dál. Je to spíše symbolické gesto,“ vysvětluje. O tom svědčí například setkání prezidentů Petra Pavla a Petera Pellegriniho na začátku března nebo setkání českého ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) se svým slovenským protějškem Jurajem Blanárem v druhé polovině února.
Šéfové diplomacie spolu řešili mimo jiné právě i současnou bezpečnostní situaci. Lipavský pak od Blanára přijal pozvání na Slovensko. Černínský palác uvádí, že „obnovení mezivládních konzultací není na pořadu dne“. Přerušení konzultací před rokem předcházelo právě Blanárovo setkání s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.
Dialog je potřeba
Hlasy odsuzující rozhodnutí přerušit konzultace nejsou pouze v opozici. Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Aleš Dufek nebyl podle svých slov z tohoto kroku nijak nadšený ani před rokem a jeho názor se dosud nezměnil. Vzájemný dialog je podle něj nutný už jen proto, aby žádná ze stran nezůstala ve své bublině. „Evropa je příliš slabá na to, aby si mohla dovolit nebavit se,“ míní.
Podle oslovených politologů by ale ani současná evropská jednota způsobená čím dál větším izolacionismem amerického prezidenta Donalda Trumpa nemusela donutit Slovensko a Česko najít společnou řeč, byť rétorika se od činů může lišit. „Od Fica se nedá očekávat, že by byl pro převzetí odpovědnosti za Ukrajinu. Ale je zde i ta pragmatická linka, a to je skrze slovenské zbrojovky. Pokud Evropa bude rozšiřovat své obranné kapacity, což bude muset, tak by to mělo být pro Slovensko ekonomicky výhodné,“ přibližuje Josef Mlejnek.
Jeho slovenský kolega Radoslav Štefančík si uvědomuje, že slovenská vláda momentálně sdílí hodnoty spíše s Maďarskem Viktora Orbána, který často hrozí blokováním unijních summitů, pokud jde o podporu Ukrajiny. „Fico svůj pohled nezmění. Pokud by vyhrál volby Fiala, Česko by asi nejbližší spojence hledalo spíše v Polsku nebo v Rakousku. Určitě ne na Slovensku,“ dodává.
