Neděle 15. prosince 2019svátek má Radana, Radan 9 °C občasný déšť Předplatné LN
14. listopadu 2019 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Rozumíme vašim obavám z Ruska. I 30 let po revoluci, konstatuje náměstek amerického ministerstva zahraničí

Philip Reeker sloužil jako diplomat dvakrát v Maďarsku. Umí díky tomu perfektně... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Philip Reeker sloužil jako diplomat dvakrát v Maďarsku. Umí díky tomu perfektně... | foto:  Petr Topič, MAFRA

PRAHA Když v Německu padala v roce 1989 Berlínská zeď, sledoval to Philip Reeker jakožto zahraniční student přímo z Berlína. Dnes je na americkém ministerstvu zahraničí odborníkem na střední a východní Evropu. „Pro mou generaci to byl význačný moment,“ říká o tehdejší vlně revolucí v rozhovoru pro server Lidovky.cz.

Lidovky.cz: Jaká je vaše vazba na střední a východní Evropu?
Na ministerstvo zahraničí jsem nastoupil v roce 1992, ale jen tři roky předtím v roce 1989 jsem bydlel v Berlíně. Bylo to zrovna v době, kdy začaly přicházet ty osudové změny. Velmi dobře si vzpomínám, že tehdejší návštěvníci Prahy z Německé demokratické republiky (NDR) zaplavili ambasádu západního Německa. Mám na to velmi živé vzpomínky.

Philip Reeker (54)

  • získal tituly na univerzitách Yale a Arizonské státní univerzitě
  • v roce 1992 nastoupil na americké ministerstvo zahraničí
  • dvakrát sloužil jako diplomat v Maďarsku a jednou v Makedonii
  • v současnosti působí jako náměstek pro evropské záležitosti na americkém ministerstvu zahraničí

Lidovky.cz: Pád železné opony je tedy asi i pro vás osobním tématem?
Ano, pro mou generaci to byl význačný moment. Můj dědeček byl synem německých imigrantů, kteří do Ameriky přišli. On sám pak jako důstojník námořnictva bojoval ve druhé světové válce proti nacismu. Zúčastnil se operací v Itálii a vylodil se také v Normandii, aby pomohl osvobodit Evropu. Po celou studenou válku jsme se pak v Evropě snažili udržet jistou obranyschopnost i kapacitu pro zastrašování. Pád Berlínské zdi i sametová revoluce v Československu pro nás všechny byly důležité události.

Lidovky.cz: Které změny považujete za posledních třicet let ve střední Evropě za nejvýraznější?
V první řadě to, že si lidé střední Evropy vůbec uvědomili, že jsou volní a mohou následovat své cíle a sny. Že byli schopni vybudovat demokracii se systémem více stran. Ale také vytvoření ekonomické prosperity. Ukázalo se to vstupem středoevropských států do EU, kde jsou nyní plnohodnotnými členy.

Počty podnikatelských projektů v České republice jsou popravdě řečeno obdivuhodné, v posledních letech se k tomu navíc přidaly vyspělé technologie. To vše díky záruce bezpečnosti v Evropě i transatlantickém prostoru ze strany NATO. Letošní rok je mimochodem i dvacátým výročím vstupu Česka do Severoatlantické aliance. Nepochybně spolu sdílíme hodnoty liberalismu a demokracie. Maastrichtská smlouva je velmi podobná tomu, co si představovali američtí otcové zakladatelé. Právo na svobodný projev názorů a tak dále.

Philip Reeker sloužil jako diplomat dvakrát v Maďarsku. Umí díky tomu perfektně...
„Věřím, že váš region má svou identitu, od ostatních má odlišnou historii....

Lidovky.cz: Pamatujete, jaké byla tehdy očekávání v rámci aliance? Nebylo na nás pohlíženo jako na riskantní postsovětské státy?
K rozšíření NATO v roce 1989 vedl komplexní proces kvalifikace. Není to totiž jen obranná vojenská aliance, ale také spojenectví národů a lidí s podobnými postoji. Maďarsko, Česká republika a Polsko byly prvními zeměmi, které nastavená kritéria splnily. Ať už šlo o vztahy s vašimi sousedy či schopnost přispět do chodu samotné aliance.

NATO ukázalo, že je možná nejúspěšnější obrannou aliancí v historii díky tomu, že se dokáže adaptovat podle současných podmínek. Spousta lidí zapomíná, že původní smysl Severoatlantické aliance bylo postavit se sovětskému komunismu. Středoevropské země to myslím dokážou patřičně docenit. Prošly si dekádami sovětské dominance.

Lidovky.cz: Ve střední Evropě vás můžeme považovat za domácího. Koncept střední Evropy jako regionu ale není pro každého zřejmý. Vnímáte něco jako společný jmenovatel u zemí střední Evropy?
Věřím, že váš region má svou identitu, od ostatních má odlišnou historii. Střední Evropa předala světu a západu tolik úžasného – filozofii, umění i ekonomiku a průmyslový vývoj. Celá německá myšlenka takzvané „mitteleuropy“ je velmi nosná. Během studené války to samozřejmě bylo snazší, Evropa se dělila zkrátka na východ a západ Železnou oponou. Já ale vstoupil do služby v době, kdy se tato vize již přeformulovávala a vznikala myšlenka střední Evropy.

„Pro mou generaci to byl význačný moment,“ říká o revolucích z roku 1989 Reeker.

„Pro mou generaci to byl význačný moment,“ říká o revolucích z roku 1989 Reeker.


Lidovky.cz: Zaměřujete se na byznys. Co je pro americké investory na zemích jako Česká republika lákavé?
Je tady pro americké investory spousta skvělých příležitostí. Už jsem o tom mluvil, ale důležitá je i vaše podnikatelská tradice a technologický vývoj. Máte tu celou škálu vyspělých výzkumných institucí a dobré univerzity. Nabízíte unikátní technické know-how, což můžeme v Česku pozorovat každý den.

Američtí investoři po takových příležitostech pátrají, hledají prostředí, kde se měří všem stejně. Kde panuje vláda práva, díky které jsou jejich investice chráněny spolehlivým soudnictvím, kde je vybudována kvalitní infrastruktura. To vše tu americké investice po revoluci našly, naše ambasáda se snaží takové pozitivní příklady co nejvíce propagovat.

Lidovky.cz: Máte na mysli nějaký konkrétní případ?
Takových je celá řada. Z přístupu k americkému trhu profitovala spousta tuzemských firem. Výhodou České republiky je také její poloha, geografie je zkrátka důležitá. Být součástí vnitřního evropského trhu a mít snadný přístup na trhy ostatních zemí je pro Česko velká výhoda. A samozřejmě turismus – celá řada návštěvníků je z USA, Česká republika je pro ně neodolatelný magnet, ať už jde o venkov nebo Prahu.

Lidovky.cz: Sloužil jste také v Maďarsku, maďarštinu dokonce ovládáte. Evropská unie ale nyní nahlíží na vývoj v této zemi velmi ponuře, tamní vývoj prý nejde dobrým směrem. Jak to vnímáte vy?
Vývoj v Maďarsku pořád sleduji, jako diplomat jsem tam sloužil dvakrát. Navíc mám v tomto regionu některé rodinné kořeny. Vidím to ale optimisticky, jednou z hlavních výhod naší transatlantické rodiny je, že můžeme naše obavy otevřeně probírat. Díky tomu můžeme s Maďary i dalšími probrat to, co se nám nelíbí, klidně i kritizovat.

Podstatné ale je, že zůstáváme stále ve spojení. Shodou náhod vedla má první cesta po boku ministra zahraničí Mikea Pompea právě do Budapešti, s maďarskými protějšky se běžně vídám ve Washingtonu. Mé oddělení evropských vztahů spravuje vztahy s padesáti zeměmi, celé to pomáhám organizovat. Každý z těch vztahů je unikátní, jak to v diplomacii chodí. Stejné je to s Maďarskem.

Lidovky.cz: Už dlouhou dobu se u nás debatuje o konceptu Visegrádské čtyřky. Je to i pro americkou administrativu nosná platforma?
To je něco, co si Slovensko, Česko, Polsko a Maďarsko nastavují sami. Je to běžné a my to samozřejmě respektujeme. Na diplomatické úrovni to může být opravdu užitečné a oceňujeme to. Samozřejmě máme s každou zemí i vlastní vztahy, všechny čtyři jsou samozřejmě také členy NATO.

„Věřím, že váš region má svou identitu, od ostatních má odlišnou historii....

„Věřím, že váš region má svou identitu, od ostatních má odlišnou historii. Střední Evropy předala světu a západu tolik úžasného – filozofii, umění i ekonomiku a průmyslový vývoj,“ říká o střední Evropě Philip Reeker.


Lidovky.cz: Pozoroval jste z bezprostřední blízkosti pád Berlínské zdi. Ale co sametová revoluce v Československu? Pamatujete si na tehdejší obavy z občanské války a podobně?
V tom čase jsem byl student bydlící v Berlíně. Obavy tehdy skutečně panovaly, a to především u těch, kteří si pamatovali rok 1968. Nebyli si jistí, co očekávat. Pamatuji si, že jsem v říjnu 1989 měl před návštěvou Budapešti a mí přátelé a známí mě varovali, upomínali na rok 1956, kdy došlo v Maďarsku ke krvavému potlačení protestů. Všichni se obávali reakce Sovětů. Jakým směrem historie šla, už dnes víme. Tehdy ale nebylo nic zřejmé. Na druhou stranu jsme ale viděli odhodlání od Československa až po Bulharsko, a nakonec komunistické režimy padaly v jedné zemi za druhou.

Lidovky.cz: Sloužil jste také na evropském velitelství NATO. V roce 1999 ale hodně bezpečnostních expertů tvrdilo, že rozšíření aliance o země střední Evropy není nutné, že z Ruska žádná hrozba nepřichází. O dvacet let později žádá Polsko o americké jednotky na svém území, právě kvůli strachu z Ruska. Rozumí těmto obavám Američané?
Myslím, že rozhodně ano. Stačí se podívat na naši bezpečnostní koncepci navrženou prezidentem Donaldem Trumpem. Reflektuje, že se nacházíme v éře obnovené mocenské soutěže, ve které se jako důležitý hráč opět vynořuje Rusko. Místo toho, aby spolupracovalo se západem, sleduje vlastní cíle a způsobuje problémy a rozbroje. Napadá své sousedy, jako je Ukrajina, a připojuje k sobě jejich území. Viděli jsme to také v Gruzii i v dalších evropských zemích.

Ve Spojených států se Rusko zase míchalo do voleb. Je nešťastné, že se prezident Vladimir Putin vydal touto cestou. Byla tu celá řada oblastí, kde jsme mohli spolupracovat. Místo toho si ale z NATO Rusko udělalo nepřítele, ačkoliv aliance byla otevřená spolupráci. Na střední Evropě nám záleží, o své spojence se staráme. Článek 5 Transatlantické smlouvy je svým způsobem posvátný a vzájemně nás zavazuje. Chceme tímto způsobem pokračovat i v budoucnu, vždyť nás tento přístup dostal do období nevídané prosperity a stability, kterou si ještě v letech 1949, 1968, 1989 ale i 1999 mohl někdo jen těžko představit.

Michal Bernáth

Autor

Michal Bernáthmichal.bernath@lidovky.czČlánky
Premium

Zoufale jsme se snažili postřeleného muže zachránit, líčí lékař z Ostravy

Hrudní chirurg Marcel Mitták | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Hrudní chirurg Marcel Mitták z Fakultní nemocnice Ostrava se snažil s týmem zdravotníků zachránit jednoho z těžce...

Premium

Na Gottově pohřbu jsem se bál, že spáchám atentát na Zemana, říká Strach

Jiří Strach | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Každý se ho ptá na Anděla Páně 3. Jiří Strach ale trpělivě vysvětluje, že to nezáleží jen na něm. „Rozhodujeme o tom...

Premium

Zalepili matce prsa, aby nemohla kojit. Při příbězích z Osvětimi pláče i průvodce

Průvodce Lukáš Lev | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Lukáš Lev provází v koncentračních táborech a popisuje nacistická zvěrstva. Jeho babička si však stála za tím, že za...

DÁRKY PRO BABIČKU: Potěšte ji pod vánočním stromkem něčím originálním
DÁRKY PRO BABIČKU: Potěšte ji pod vánočním stromkem něčím originálním

Ještě vám chybí dárek pro milovanou babičku a přemýšlíte, co jí nadělit pod stromeček? Připravili jsme pro vás malou inspiraci.