Pražští voliči měli skutečně na výběr, o místo v zastupitelstvu se ucházelo 1885 kandidátů z 29 stran. Také to ale znamenalo, že se museli potýkat s plachtami ve formátu A1, tedy o velikosti 84,1 centimetrů na 59,4 centimetrů. V případě voleb na magistrát byla plachta dokonce slepeninou dvou takových papírových plátů, s kterými po odvolení bojovaly i komise během sčítání hlasů. Podle Petra Mlsny existovala kromě masivních archů ještě druhá varianta.
„V případě Prahy existovala varianta, která se použila posledně, tady jakýsi volební sešit. Ten sešit jsme vyřadili proto, že se všichni kandidáti jedné strany nevejdou na jednu stránku a proto v tom sešitě docházelo na dělení kandidátek na dvě strany stránky. Vzniká potom sešit atypického formátu, který se blíží velikosti A2,“ vysvětlil serveru Lidovky.cz náměstek ministra vnitra pro řízení sekce legislativy a státní správy.
Petr Mlsna, náměstek ministra vnitra a expert na ústavní právo.
Zdůraznil také, že rozdělit kandidátky na lístcích na dvě strany stránky je nepraktické, protože lidé, včetně volebních komisí, často přehlédnout, že kandidátka pokračuje z druhé strany volebního lístku. V Praze navíc například voliči disponovali hned 65 preferenčními hlasy, z důvodu jejich přehlednosti je proto žádnoucí, aby bylo vidět, komu z dalších stran volič křížky hlasy udělil. Proto řešení ve verzi plachta.
MAPA: Podívejte se, jak volili vaši sousedéZajímá vás, jak volili vaši sousedé? Podívejte se na „sousedskou“ mapu, kterou pro vás připravil server Lidovky.cz. Po rozkliknutí odkazu se dostanete do naší aplikace, v níž zadáte do políčka nad mapou konkrétní obec, tedy např. „Praha 1“ či „Náchod“. Vedle miniatury mapy najdete modré tlačítko s nápisem: „Zobrazit okrskovou mapu („jak volili vaši sousedé“). MAPA: JAK VOLILI VAŠI SOUSEDÉ:  |
Forma sešitu má podle Mlsny ještě jednu chybu, která není na první pohled snadno odhalitelná. „Se sešitem je spojen ještě jeden problém. Pokud ho totiž v takovém nestandardním formátu máte, občas nelze doručit, protože se vám nevejde do schránky. Když se ho pokusíte ohnout, aby se do schánky vešel, tak se může začít rozlepovat nebo se jinak poškodit a lidé pak budou volat, že mají poškozené volební lístky,“ upozorňuje náměstek s tím, že při změnách volebních procesů je nutné zohlednit i praktickou stránku věci.
Volit by mohlo jít už v průběhu týdne. Korespondenčně
Přesto existují podle Mlsny ještě způsoby jak volební proces polidštit. „Uvažujeme o jiných formách zpřístupnění voleb voličům, než je jen elektronické hlasování. Je tu například korespondenční hlasování, ale také hlasování s předstihem. To si na úřadě vyzvednete volební lístky a můžete poštou hlasovat už v týdnu před volbami, pokud třeba víte, že o víkendu nebudete v místě bydliště. Těch možností, jak lidem říct ‚pojďte k volbám‘, je víc,“ řekl serveru Lidovky.cz bývalý ministr bez portfeje.
MAPA: Jak se zbarvily pražské čtvrtě? ANO jde do ústraní, Čižinský na sedmičce ‚zboural‘ statistiky |
Ostatně právě na Praze je vidět, že data je nutná srovnat podle jednotlivých regionů, kde se volební specifika liší. Mlsna upozorňuje například na fakt, že v Ústeckém kraji je vyšší počet případů kupčení s hlasy, v Praze se zase řeší právě složitost volebních plachet. „Musíte také přezkoumat zda někde nedocházelo k účelovému přehlašování osob, aby se mohly účastnit voleb. A na druhou stranu zase naopak, zda se někde účelově lidi s trvalým byslištěm nevyškrtávali,“ doplnil Mlsna.
Jeden velký problém podle něj dnes české komunální volby nemají, zlepšovat se mají drobnosti. Proto dle Mlsny například vnitro prodloužilo dobu, po kterou si během dne můžete vyzvednout nový občanský průkaz, pokud jste během týdne před volbami zjistili, že vám ten starý propadl.
A v jednom jsou komunální volby dokonce logisticky snazší, než ostatní. Nemusí se během nich totiž řešit problematika voličských průkazů, jelikož volič volí bez vyjímky v místě svého bydliště.
Rozhoduje volební systém. Bude se pro komunál měnit?
Zároveň ale upozornil, že alfa omega každé volební logistiky je volební systém samotný. „Otázka je spíše, jestli voliči chápou současný volební systém, jestli třeba vědí, jak funguje udílení preferenčních hlasů v kombinaci s hlasem pro celou stranu. Voliči hlasují do jisté míry intuitivně, ale musíme si počkat na obsáhlejší analýzu. Třeba jaký typ volby voliči více využívají, zda pro stranu či pro jednotlivé kandidáty. Když se ale chceme bavit o nastavení systému voleb, musíme do toho jít s tvrdými daty a ne s intuicí,“ míní Mlsna, podle kterého je ale nastavení volebního systému výsostným rozhodnutím politiků.
Volební bizár: nabroušené lokty, hollywoodský dvojník i Fantomas s komunistou |
Zda systém voličům skutečně motá hlavy, je při současné legislativě nemožné zjistit. Český statistický úřad totiž nemá za zákona povinnost evidovat počet neplatných hlasů, číslo, které by alespoň naznačilo, zda voliči způsobu své volby rozumnějí, neexistuje.
Ještě v sobotu se tak stihly objevit hlasy, které volaly po zjednodušení volebního systému komunálních voleb. Ve štábu ODS toto téma otevřel poslanec Marek Benda. „Když jsem přišel za plentu a pokusil se tam rozvinout onu volební plachtu, ukázalo se to jako neřešitelné,“ řekl serveru Lidovky.cz dlouholetý poslanec.
Systém panašování, ve kterém dávají voliči kromě své strany ještě křížky kandidátům ostatních stran, podle něj vůbec nefunguje. Benda by raději přiblížil systém tomu, který funguje v parlamentních volbách, kde můžete dávat preferenční hlasy jen kandidátům strany, kterou volíte. „Tam funguje systém, kde své voliče žádáte, aby vám vybrali nejlepší kandidáty. Zatímco v komunále to chcete i po voličích ostatních stran. Což mi nedává smysl,“ řekl poslanec občanských demokratů.
Poslanec Marek Benda (ODS).
Rád by celý systém zjednodušil, možným řešením by podle něj bylo odlišení způsobu volby v malých obcích a ve městech. Zatímco na malých obcích by lidé mohli dále panašovat, ve velkých městech už by volili jen politiky z jedné kandidátní listiny. Další možností by podle Bendy mohlo být vhazování více volebních lístků. „Na jednom zakřížkujete stranu a na dalších vyberete jednoho dva další kandidáty,“ navrhl Benda.
Jakákoliv otázka změny volebního systému je však politicky nesmírně citlivá. Podle náměstka Mlsna je tak například mnohem těžší najít shodu na změně volebních postupů, než najít kompromis v otázce výše daní.
