* LN Zhruba rok jste ve vládě Jana Fischera sloužil jako ministr průmyslu a obchodu. Proč jste do toho šel a co vám ministrování přineslo?
Pro mě to byla velká investice do vzdělání. Když si porovnáte plat generálního ředitele ČEPS a plat ministra, tak jsem to školení opravdu zaplatil. Bylo to hlavně o získání zkušeností. Já jsem ten post nepřijal proto, abych měl nějakou zajímavou položku do životopisu. Mně bude příští rok padesát a to opravdu nepotřebuji.
* LN Bral jste to tedy částečně tak, jako to berou nynější členové NERV - jako službu vlasti?
Když mě oslovili, abych ten post vzal, říkal jsem si, že to bude zajímavá zkušenost. Pak jsem si říkal, že mě tam tahají proto, že ode mě očekávají, že budu takový, jako jsem. Teprve pak jsem řekl ano.
* LN Co myslíte tím „jsem takový, jaký jsem“?
To, že mě asi znají. Pracuji ve státní firmě již řadu let. První článek, který o mně vyšel, byl v Blesku a psalo se v něm, že straším drahou energií z obnovitelných zdrojů. To byla v tisku první věta o mně. A já to říkám stále. Jsem konzistentní a nemám důvod to měnit. Působení na ministerstvu jsem bral jako příležitost poznat další věci a skutečně jsem pochopil, že některé věci fungují jinak, než jsem si myslel.
* LN Co třeba na ministerstvu funguje jinak, než jste si myslel?
Třeba mě překvapilo, jak dobře ministerstvo funguje. Z venku je to taková šedivá budova, možná pro architekta hrozně hezká, ale my z průmyslu jsme ministerstvo vlastně neznali, protože jsme ho nepotřebovali. Určitě je nesmysl si myslet, že ministerstvo něco řídí, ono jen vytváří podmínky pro podnikatele. Samozřejmě úplně každý podnikatel vám řekne, že ministerstvo vůbec nepotřebuje, že je mu k ničemu, je drahé a zbytečné. To vám řekne každý, ale kdyby šel dovnitř, tak teprve zjistí, co všechno se tam dělá. Je toho opravdu hodně a funguje to velmi dobře.
* LN Může vám vaše dřívější působení ve vládě pomoci třeba při vyjednávání na Energetickém regulačním úřadě?
To určitě ne. Připadal bych si i hloupě, kdybych to vyžadoval. Nikdy jsem se s tím nesetkal, ani bych se s tím setkat nechtěl. To by nebylo dobře.
* LN ČEPS vlastní z patnácti procent ministerstvo práce a sociálních věcí, z 85 procent ministerstvo průmyslu a obchodu. Jsou úvahy o prodeji části podílu ve firmě již úplně mrtvé?
My je máme v hlavě stále. Ale zatím se okolo toho neděje vůbec nic. Nedělali jsme ani žádnou studii. Myslím si ale, že by prodej části firmy byl zdravý.
* LN Ani vy byste ale asi nesouhlasil s tím, že by se měl prodat velký podíl.
Ne, to určitě ne. Přenosová soustava je nepochybně kritickou infrastrukturou. Podle mě není dobře, pustit si kritickou infrastrukturu z rukou, ale v Evropě takovéto projekty jsou. Nicméně zdravé je, aby část těch akcií byla venku. To si ale skutečně musí rozhodnout majitel.
* LN Když říkáte část akcií, myslíte třeba deset procent?
No, třeba. Pak máte minoritního akcionáře, který nemůže majoritního akcionáře ohrozit. Těch deseti procent bych se nebál. To jsou ovšem zatím jen úvahy strategického rázu, které nyní nepřichází v potaz. Vím, že v programovém prohlášení vláda řekla, že ČEPS se prodávat nebude. Umím s tím žít, žiji s tím celý život.
* LN Vláda chystá penzijní reformu a na její realizaci bude shánět peníze. ČEPS má v rezervách dvě miliardy nerozděleného zisku z předešlých let. Dovedete si představit, že byste tyto peníze mohli státu odevzdat?
Ty dvě miliardy, to jsou spíš virtuální peníze. Tato firma má od valné hromady schválenou koncepci podnikatelské činnosti. V ní se zároveň hovoří o tom, jak se bude s případnými zisky nakládat. Jestliže vám však na valné hromadě stát řekne, že veškerý zisk, který jste vydělali, si vezme, což nám už udělal, tak si ho vezme a je to hotovo.
* LN Kdy vám stát naposledy vzal roční zisk?
Předloni. Získal tak do státního rozpočtu o 1,5 miliardy navíc.
* LN Ty peníze by vám ale nyní hodně chyběly. Plánujete přece velké investice.
Máme schválenou koncepci, která říká, kolik budeme investovat. Když nám však stát řekne: bereme vám všechno, tak mi to bude líto, ale musím pak vyrazit za regulátorem, aby mi na investice přidal, a on bude mít pravdu, když se bude ptát, proč by mi je měl dávat. To ale nemůže říkat mně, to musí říkat majiteli.
* LN Mluvil jste o tomto tématu již s ministrem Martinem Kocourkem?
Ne, přímo o tomto tématu jsme spolu nehovořili. Ale já si myslím, že tím, že máme schválenou koncepci podnikatelské činnosti, tak s našimi investicemi počítá. Myslím, že ministr Kocourek tyto věci velmi dobře chápe.
* LN Ministr Kocourek si zároveň uvědomuje i potřebu zvýšit poplatky za služby ČEPS, aby firma měla na investice. Mluvil o tom, že si dovede představit navýšení v řádu jednotek procent. O kolik by se pro koncového spotřebitele měly zvýšit podle vás?
Máme regulační úřad, který je sice nezávislý, ale organizačně je podřízený MPO. Ten určuje pětiletý regulační rámec. V jeho rámci se řeší i investice, které jsme úřadu detailně rozepsané již předali. Tento rámec se každý rok mění, a proto každý rok s regulátorem vyjednáváme, abychom měli zajištěné prostředky jak na rozvoj, tak na údržbu a opravy.
* LN Je ale pravda, že v poslední době se poplatky za služby ČEPS příliš nezvyšovaly.
To je pravda, ale my jsme taky příliš neinvestovali. My jsme po dlouhé době teprve před pár lety otočili pokles hodnoty našeho majetku. Což s tím intenzivně souvisí. Skutečně před sebou valíme velký dluh a musíme ho jednou už skutečně sebrat. My jsme taky měli poměrně dost peněz z prodeje přeshraničních kapacit, které se používaly i na dotaci národních tarifů, což snižovalo poplatky spotřebitelů. Tyto peníze nám ale ubývají a dnes již skoro žádné nejsou.
* LN O jak velké navýšení poplatků tedy budete usilovat?
Zatím, pro následující rok, v řádu jednotek procent. Jak to ale bude do budoucna, bude záviset na tom, jaké jsou jednotlivé potřeby, jaké budou skutečné náklady a jak se domluvíme s regulátorem. On je totiž na nás opravdu velmi přísný.
* LN Proč má nyní ČEPS zvýšenou potřebu investovat a do čeho bude investovat?
Kdybych měl všechny projekty vyjmenovávat, byl by to opravdu hodně dlouhý seznam. V zásadě investujeme do dvou základních věcí: obnovy linek a obnovy stanic. Samozřejmě ten důvod, proč takto investujeme, je ten, že chceme mít co největší spolehlivost systému. Navíc náš systém dožívá, a to jak morálně, tak fyzicky. Všechny naše linky jsou ve stáří 30 až 40 let. Stanice jsou modernější, ale zase již existují nové technologie, které potřebujeme používat pro zlepšení řízení soustavy. Zároveň investujeme i do rozvoje sítě, abychom pokrývali budoucí, respektive již dnes existující potřeby pro zásobování elektřinou například na severní Moravě.
* LN Během následujících deseti let chcete do obnovy a rozvoje sítě investovat zhruba 40 miliard korun. Můžete uvést některá konkrétní místa?
Konkrétní místa? Všechna. Skutečně všechna.
* LN Znamená to tedy, že za deset let budeme mít kompletně novou přenosovou soustavu?
Ne, to ne, to nejde. Je tu totiž ještě jeden nepříjemný aspekt. Žádnou takovouto soustavu nedokážete vypnout, zbourat a postavit novou. Musíte ji provozovat, a to tak, abyste udržela kritérium „n minus 1“. Ono to zní hrozně vědecky, ale není to nic složitého. N minus jedna znamená, že pokud vypadne jeden, největší prvek sítě, tak to ta soustava nesmí poznat. Proto obnovu a rozvoj musíme řešit postupně, krok po kroku. Takže nemůžu říct, že za deset let budeme mít novou soustavu. Budeme ji mít v jiné kondici a my se snažíme, aby byla v co nejlepší.
* LN Jednou z vašich priorit je posílit soustavu tak, aby severní Morava měla tolik elektřiny, kolik potřebuje. Kdy tomu tak bude?
Myslím, že to bychom měli vyřešit v roce 2011 nebo 2012. Nyní se na tom intenzivně pracuje. Už máme pozemky a začalo se stavět.
* LN Získání pozemků na stavby pro ČEPS asi taky představuje velký problém.
Řekl bych, že to je největší brzda veškerého podnikání v elektroenergetice a obecně v energetice. Celá energetická branže trpí tím, že všichni sice chápou, že ji potřebujeme, ale každý chce, ať je vedení postavené u souseda. A to není jenom v Česku, to je v celé Evropě. My jsme kritickou infrastrukturou státu, protože když se soustava stane neregulovatelnou, neschopnou přenést energii a dodržet služby, tak to bude mít fatální dopad nejen na celou ekonomiku státu, ale celý jeho život. Přesto musíme každou stavbu projednávat, jako kdyby to bylo cokoli jiného.
* LN Není tu zákon, který by toto administrativně urychlil?
Není. Zatím existuje jen pro dopravní infrastrukturu, ale ne pro tu technickou. Snažíme se, abychom získali stejné postavení, jako má dopravní infrastruktura. Technická infrastruktura vypadla z návrhu zákona proto, že není přesně definováno, co to je technická infrastruktura. Rozumím tomu, že to musí být řádně popsané.
* LN Máte představu, kdy by se tato úprava mohla do zákona dostat?
Nevím. Po těch 14 měsících si troufám říct, že takovou představu ani nechci mít.
* LN Dozorčí rada předběžně schválila koupi elektromontážní firmy Egem. Proč ji chcete koupit?
Dozorčí rada ji ještě neschválila. Ten důvod je ale velmi prostý. Stáří našich linek je 40 let u 220kW soustavy a 30 let u 400kW soustavy. Životnost těchto linek je přitom 40 let. Budeme je proto muset rekonstruovat. Navíc od začátku devadesátých let se do elektroenergetiky neinvestovalo celoevropsky. A i když máme otevřený evropský trh a můžeme si sáhnout na kterékoli dodavatele, tak se dostáváme do situace, kdy poptávka začíná převyšovat kapacity firem. Jsme na tom úplně stejně jako naši sousedé na Slovensku nebo v Německu. Rostou požadavky na investice, ale nejsou kapacity, které to budou dělat. Nechceme se dostat do situace, kdy nenajdeme firmu, která by nám to udělala v požadované kvalitě nebo vůbec. Proto jsme se samozřejmě pouštěli i do takovéto strategické úvahy.
* LN Jak daleko je tato úvaha v tuto chvíli? Vyjednáváte o koupi? Kdy by k ní mohlo dojít?
To v tuto chvíli nevím. To je tak velká investice, že si to musí samozřejmě rozhodnout majitel, tedy stát. My máme ocenění Egemu od dvou renomovaných kanceláří a nyní jsme ve stádiu vyjednávání.
* LN Mluvilo se o částce 1,5 miliardy korun. Je to zhruba ta hodnota té firmy?
Já nebudu to číslo říkat. Tam se musí započítat nejenom současný majetek, ale zároveň i její budoucí hodnota. To nám vyčíslovali právě ti poradci.
* LN Vypadá to jako dobrý obchod pro Energetický průmyslový holding (EPH), který Egem před dvěma lety koupil za 640 milionů korun. Opravdu se hodnota firma tak zvýšila?
My tu firmu dobře známe, je to jeden z našich hlavních dodavatelů. EPH do ní nejen investoval, ale skutečně ji zrestrukturalizoval. Navíc přibrali i některé činnosti, které jsou pro rozvoj firmy přínosem. My si myslíme, že je to reálné.
* LN Takže Egem je minimálně v lepším stavu, než byl před převzetím EPH?
To stoprocentně. To jsou dvě úplně rozdílné firmy.
* LN Kde vezmete peníze na její nákup?
Ty si musíme půjčit. To skutečně ani jinak nejde, tak velké peníze si musíme půjčit.
Konkrétní místa, kde je nutné investovat do obnovy energetické sítě? Všechna. Skutečně všechna.
***
ZPÁTKY V ČEPS
Vladimír Tošovský
* Od května loňského roku do letošního července vykonával funkci ministra průmyslu a obchodu.
* Na konci července se vrátil na post generálního ředitele a předsedy představenstva ČEPS. Tyto pozice zastává s roční přestávkou od roku 2006. Pro ČEPS začal pracovat v roce 2005. Předtím byl ředitelem v ČEZTrade.
* Vystudoval elektrotechnickou fakultu na ČVUT Praha, kde i dokončil postgraduální studium.
* Je ženatý a má tři děti. Jeho koníčkem je myslivost.
Získávání potřebných pozemků je největší brzda veškerého podnikání v elektroenergetice a obecně v energetice
