MOSKVA/PRAHA Bezpečnostním rizikem se pro domovskou Gruzii stali obyvatelé Jižní Osetie a Abcházie, kteří mají v kapse ruský pas. Právě jejich „ochranou“ totiž Moskva zdůvodnila svoji srpnovou vojenskou akci. „Rusko si vyhrazuje právo na ochranu ruských občanů,“ komentoval ruský prezident Dmitrij Medveděv vyslání stotisícové armády do Gruzie.
Lidí s ruským pasem jsou však statisíce i v jiných zemích v okolí Ruska; v Pobaltí, v Ázerbájdžánu, ve Střední Asii a především na Ukrajině, kde toto číslo může jít teoreticky do milionů. A Moskva v minulých dnech udělala legislativní kroky, které získání občanství ještě výrazně ulehčují. Mnoho lidí se proto ptá: proč? A proč zrovna teď?
Rozdávání ruských pasů bylo totiž v Abcházii a Jižní Osetii přípravou k jejich obsazení a faktické anexi Ruskem. V Abcházii téměř žádní a v Jižní Osetii žádní etničtí Rusové nikdy nežili. Po separatistických válkách se však místní obyvatelé ocitli ve vakuu.
Část z nich vlastnila přinejlepším sovětské pasy, část gruzínské, ale většina jen doklady těchto samozvaných států. Když tedy přišla Moskva s nabídkou ruských pasů, lidé se houfně hlásili. Otázka, zda to neodporuje mezinárodnímu právu a statusu Ruska, které v obou konfliktech před srpnem oficiálně vystupovalo jako neutrální síla (ač bylo na straně separatistů), zůstala stranou. „Něco takového si nedovolil ani Adolf Hitler,“ komentoval tuto praxi český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. To když v jednom z rozhovorů přirovnal současnou situaci Gruzie k českému pohraničí před zářím 1938.
Rusové však podle všeho chtějí tuto kartu hrát dál. Duma před několika dny přijala novelu zákona o státním občanství, která jeho získání dále ulehčuje. „Vypadla z něj podmínka, že k získání ruského pasu je třeba žít na území Ruské federace nejméně pět let, není třeba dokládat zdroj příjmů, a dokonce ani umět rusky,“ napsal o novele ukrajinský list Delo. Podle deníku by tak mohlo ruský pas bez problémů získat až osm milionů Ukrajinců. Odborníci ale tvrdí, že by to mohlo být i více - příbuzenské vazby na Rusko má možná až polovina obyvatel Ukrajiny.
V souvislosti s ruským vpádem do Gruzie a napětím, které mezi Kyjevem a Moskvou panuje, vidí ukrajinská vláda tento krok jako zásadní bezpečnostní problém. „Kdyby se to stalo o půl roku dříve, bylo možné se na to dívat jako na vnitropolitickou otázku Ruska. Nyní, po prohlášeních, že Rusové v Osetii a Abcházii bránili práva svých občanů, vypadají změny v zákoně o občanství jako příprava k agresi,“ řekla Delu Ksenyja Lapinová ze strany Naše Ukrajina.
Východní část Ukrajiny je navíc převážně ruskojazyčná a tamní politici tvrdě vystupují proti západní orientaci země prosazované prezidentem Juščenkem, především proti vstupu Ukrajiny do NATO.
Pobaltí nezachrání ani aliance Velká nervozita panuje po ruském vpádu do Gruzie také v Pobaltí. Tamní ruskojazyčné menšiny, které tvoří velkou část obyvatelstva a přišly do Pobaltí až po stalinské anexi tohoto území v roce 1940, jsou dlouhodobě předmětem napětí mezi Moskvou a místními vládami. Kreml dlouhodobě kritizuje baltské státy za údajnou diskriminaci ruské menšiny či za nedostatečnou úctu k památce sovětských „osvoboditelů“. Podle nedávno zveřejněné studie americké bezpečnostní organizace RAND hrozí Pobaltí reálně ruská invaze, které by nebylo NATO schopno zabránit.
Postsovětské republiky
a regiony s významnými
ruskými menšinami
regiony obyvatel % vlastníků ruských pasů
postsovětské republiky
Estonsko 1 332 893 25,6 % / 6,8 %
Lotyšsko 2 302 700 29,6 % / 2,0 %
Litva 3 382 041 6,3 % / 0,6 %
Bělorusko 9 775 000 11,4 %
Ukrajina 46 337 340 17,3 %
Moldavsko 3 938 679 5,8 %
Gruzie 4 630 841 1,5 %
Kazachstán 15 317 000 30,0 %
Turkmenistán 4 952 081 4,0 %
Kyrgyzstán 5 146 281 12,5 %
speciální regiony
Abcházie 250 000 10,0 % / 80 %
Jižní Osetie 70 000 2,8 % / 90 %
Krym 1 994 300 58,3 %
Podněstří 555 347 30,0 %
