LIMA/PRAHA Ruský prezident Dmitrij Medveděv doufá, že nově zvolený americký prezident Barack Obama je rozumnější než Bush a zruší radar v České republice. Pro jistotu ale spolu s Hugem Chávezem zahájí demonstrativně vojenské manévry.
Jako průnik Moskvy do amerických „teritoriálních vod“ komentovaly ruské sdělovací prostředky první latinskoamerické turné ruského prezidenta Dmitrije Medveděva.
To začalo v Peru a skončí 28. listopadu na Kubě. Komentátoři poukazují na to, že stejně jako USA pokládají za sféry svého vlivu některá tradiční ruská „loviště“, například Zakavkazsko, tak i Rusko má právo se spojovat s jihoamerickými zeměmi.
Medveděv si hned na počátku návštěvy Latinské Ameriky neodpustil bonmot směrem k nastupujícímu prezidentovi USA Baracku Obamovi.
S úsměvem prohlásil, že Obama je tvárnější, a jako takový by mohl přehodnotit rozhodnutí svého předchůdce George Bushe o vybudování systému protiraketové obrany v ČR a Polsku. „Nevylučuji nakonec změnu pozice USA,“ řekl doslova včera Medveděv během historicky první oficiální návštěvy ruského prezidenta v Peru. Přitom Lima měla dobré vztahy s Moskvou už za SSSR a dodnes je peruánská armáda vyzbrojena ruskými zbraněmi.
Pak Medveděv zamíří ke svému „strategickému partnerovi“ do Venezuely, pak do Brazílie a nemůže vynechat Kubu. Cesta je přesně načasovaná – včera se k venezuelským břehům na dohled přiblížila část ruské vojenské flotily v čele s impozantním křižníkem „Petrem Velikým“. Ruské válečné loďstvo se má účastnit společných vojenských cvičení, která zahájí Medveděv spolu s protiamerickým venezuelským prezidentem Hugem Chávezem, což je další demonstrace reálné přítomnosti Ruska na latinskoamerickém kontinentu.
I když jde Rusku především o zájmy politické, venezuelské zbrojní zakázky vůbec bezvýznamné nejsou. Zájem mají ve Venezuele dokonce i o ponorky. Kromě toho Venezuela otevřela dveře ruským energetikům a Moskva na oplátku slíbila pomoci při budování jaderných elektráren, což byla nepříjemná zpráva pro Washington. Podobně, jako když Chávez nedávno navrhl Moskvě, aby si u něj v zemi vybudovala vojenskou základnu.
Brazílie, kterou Medveděv také navštíví, je ve své náklonnosti vůči Rusům zdrženlivější. Ekonomické zájmy staví nad politický pakt. Medveděv také v této regionální velmoci bude jednat především o tom, že v příštím roce v Brazílii otevře svou filiálku ruský plynařský gigant Gazprom a že by se tady, blízko rovníku, tedy z hlediska kosmického na nejlepším místě, měl začít stavět rusko-brazilský kosmodrom.
Kubu Medveděv nemohl opominout už proto, že vztahy Moskvy a Havany chytly v poslední době „druhý dech“ – i když fámy o obnovení starých sovětských vojenských základen zatím potvrzeny nebyly.
O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, Autorka je spolupracovnicí LN
