Podle Fedotova zřejmě pozici Ruska upřesní zástupce ruského ministerstva
obrany, který se ve dnech 8. až 11. července zúčastní v Praze konference o
protiraketové obraně. "On tam vyloží pozici ruské federace a dotkne se i
důsledků pro evropskou bezpečnost realizace tohoto projektu," uvedl
velvyslanec. Sám se konkrétnějšího komentáře zdržel.
Diplomatický poradce ruského prezidenta Dmitrije Medveděva dnes v Moskvě oznámil, že Medveděv chce v pondělí na summitu G8 v Japonsku jednat s americkým protějškem Bushem o možnosti ruských kontrol na možných základnách v Česku a v Polsku. I podle něj zůstávají pozice Rusů a Američanů zatím stále rozdílné.
Podle náměstka českého ministra zahraničí Tomáše Pojara se na nabídkách Rusku ze stran České republiky nic nemění. "Jsme připraveni přijmout přidělence akreditované na velvyslanectví s přístupem na základnu. Rusko dobře ví, že společně s online výměnou dat z radaru to zajišťuje
dostatečnou transparentnost celého systému," uvedl.
Washington nabídl Moskvě možnost kontrol na základnách v Česku a Polsku a rámcovou spolupráci v protiraketové obraně ve snaze oslabit ruské námitky proti štítu již dříve. Podle Fedotova by ale Rusko uspokojila jen neustálá přítomnost ruských inspektorů na základnách protiraketové obrany a Moskva zatím v tomto směru nevidí pokrok. Česko ani Polsko totiž s možnými ruskými kontrolami nejsou zcela srozuměny. "Takže si myslíme, že toto by americká strana měla probrat s českou stranou, a do budoucna i s polskou," uvedl Fedotov s tím, že Rusové o tom s ČR ani Polskem nejednají.
Ruský velvyslanec také zdůraznil, že bezpečnostní otázky by se měly
diskutovat a rozhodovat ve spolupráci s mezinárodním společenstvím.
"Všichni čelí globálním hrozbám a výzvám, proto musíme mít na paměti, že
bezpečnost je nedělitelná," uvedl. Výstavba protiraketového štítu ve
střední Evropě by podle něj mohla vytvořit jakousi dělící čáru mezi členy
NATO a ostatními státy.
USA: Protiraketový štít je proti ´nebezpečným státům ´
Američané tvrdí, že systém protiraketového štítu má v budoucnu chránit před útokem ze zemí, jako je Írán nebo Severní Korea. Tyto argumenty ale Fedotov zpochybnil. "Reálné hrozby, a to víme i z hodnocení amerických výzvědných služeb, neexistují. O hypotetických hrozbách bychom mohli hovořit hodně dlouho," řekl.
Rusové Američanům navrhují spolupráci na společném projektu, ve kterém by společně vyhodnotili hrozby a vypracovali systém, v jehož rámci by bylo
možné na ně reagovat. Podle Fedotova by každopádně muselo jít o projekt
mezinárodní spolupráce, ke kterému by se mohla připojit jakákoli další
země. V opačném případě prý žádné řešení reálnou bezpečnost nezajistí.
Smlouvu o umístění amerického radaru v Česku by už v úterý v Praze měla
podepsat americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová se svým českým protějškem Karlem Schwarzenbergem. Dohoda začne platit až v případě, že ji ratifikuje parlament a podepíše prezident. Další smlouvy s touto dohodou spojené zatím nejsou definitivně dojednány.
Představitelé Polska, kde má stát další část protiraketového deštníku -
silo s desítkou střel, dosud chtěli výměnou za souhlas s umístěním části
protiraketového štítu na polském území vyjednat americkou pomoc s
modernizací své armády. Vyjednávání o smlouvě mezi oběma státy proto zatím neskončilo.
Podle průzkumů nese americký záměr vybudovat ve střední Evropě základny protiraketové obrany nelibě i většina české veřejnosti. Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), který se uskutečnil v květnu, s radarem nesouhlasilo 68 procent lidí, což bylo o pět procent více než v dubnu. V Polsku je plánu na vybudování základny USA nakloněn zhruba každý třetí občan.
obrany, který se ve dnech 8. až 11. července zúčastní v Praze konference o
protiraketové obraně. "On tam vyloží pozici ruské federace a dotkne se i
důsledků pro evropskou bezpečnost realizace tohoto projektu," uvedl
velvyslanec. Sám se konkrétnějšího komentáře zdržel.
Diplomatický poradce ruského prezidenta Dmitrije Medveděva dnes v Moskvě oznámil, že Medveděv chce v pondělí na summitu G8 v Japonsku jednat s americkým protějškem Bushem o možnosti ruských kontrol na možných základnách v Česku a v Polsku. I podle něj zůstávají pozice Rusů a Američanů zatím stále rozdílné.
Podle náměstka českého ministra zahraničí Tomáše Pojara se na nabídkách Rusku ze stran České republiky nic nemění. "Jsme připraveni přijmout přidělence akreditované na velvyslanectví s přístupem na základnu. Rusko dobře ví, že společně s online výměnou dat z radaru to zajišťuje
dostatečnou transparentnost celého systému," uvedl.
|
Všichni čelí globálním hrozbám a výzvám, proto musíme mít na paměti, že
Ruský velvyslanec také zdůraznil, že bezpečnostní otázky by se měly
diskutovat a rozhodovat ve spolupráci s mezinárodním společenstvím.
"Všichni čelí globálním hrozbám a výzvám, proto musíme mít na paměti, že
bezpečnost je nedělitelná," uvedl. Výstavba protiraketového štítu ve
střední Evropě by podle něj mohla vytvořit jakousi dělící čáru mezi členy
NATO a ostatními státy.
USA: Protiraketový štít je proti ´nebezpečným státům ´
Američané tvrdí, že systém protiraketového štítu má v budoucnu chránit před útokem ze zemí, jako je Írán nebo Severní Korea. Tyto argumenty ale Fedotov zpochybnil. "Reálné hrozby, a to víme i z hodnocení amerických výzvědných služeb, neexistují. O hypotetických hrozbách bychom mohli hovořit hodně dlouho," řekl.
Rusové Američanům navrhují spolupráci na společném projektu, ve kterém by společně vyhodnotili hrozby a vypracovali systém, v jehož rámci by bylo
možné na ně reagovat. Podle Fedotova by každopádně muselo jít o projekt
mezinárodní spolupráce, ke kterému by se mohla připojit jakákoli další
země. V opačném případě prý žádné řešení reálnou bezpečnost nezajistí.
Smlouvu o umístění amerického radaru v Česku by už v úterý v Praze měla
podepsat americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová se svým českým protějškem Karlem Schwarzenbergem. Dohoda začne platit až v případě, že ji ratifikuje parlament a podepíše prezident. Další smlouvy s touto dohodou spojené zatím nejsou definitivně dojednány.
Představitelé Polska, kde má stát další část protiraketového deštníku -
silo s desítkou střel, dosud chtěli výměnou za souhlas s umístěním části
protiraketového štítu na polském území vyjednat americkou pomoc s
modernizací své armády. Vyjednávání o smlouvě mezi oběma státy proto zatím neskončilo.
Podle průzkumů nese americký záměr vybudovat ve střední Evropě základny protiraketové obrany nelibě i většina české veřejnosti. Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), který se uskutečnil v květnu, s radarem nesouhlasilo 68 procent lidí, což bylo o pět procent více než v dubnu. V Polsku je plánu na vybudování základny USA nakloněn zhruba každý třetí občan.
