„Z informací, co jsem poslouchal na vládě, tak je to minimálně v řádu desítek, možná i nižších stovek,“ řekl k počtu Čechů bojujících na Ukrajině šéf vnitra. Zároveň doplnil, že má o naše dobrovolníky strach. „Protože ne ve všech případech to jsou lidé, kteří si reálně umí představit, co válka je a mnohdy jsou vedeni sympatickou, ale trochu romantizující představou o tom, co na Ukrajině zažijí,“ myslí si Rakušan.
Stovky Čechů míří do boje proti Rusku. Prezidentem slíbený pardon má několik zádrhelů, bude potřeba měnit zákon? |
Několikrát zopakoval, že je potřeba Ukrajině pomáhat. „Jistě tam jdou mnozí lidé s dobrými úmysly statečně. Na druhou stranu bojovat v cizí armádě je v jakékoliv situaci vždy velmi diskutabilní,“ doplnil Rakušan.
Čeští občané mají službu v cizím vojsku zakázanou, hrozí za ni až pět let vězení. Na začátku března ale premiér Petr Fiala (ODS) a prezident Miloš Zeman slíbili abolici všem dobrovolníkům, kteří odjedou bojovat za Ukrajinu. Jinými slovy jim garantují beztrestnost po jejich návratu do Česka.
„To je asi rozumné. Přesnou právní cestu neznám, nicméně pokud bojovali za ukrajinskou armádu a vrátí se do Česka, tak tady neskončí ve vězení. To jim naše vláda zkrátka přislíbila,“ potvrdil ministr vnitra.
Zítra ve 20:00 bude další stream. Hostem bude ministr vnitra, pan @Vit_Rakusan.
Bavit se budeme zejména o tom, jak musela Česká republika zareagovat, aby mohla co nejvíc pomoct lidem utíkajícím před válkou na Ukrajině.
Doufám, že se stavíte. :)
https://t.co/6furlI3dbS
Za normálních okolností musí zájemci o službu v cizí armádě požádat hlavu státu o výjimku. Žádost by podle zákona měli poslat ministerstvu obrany, které ji společně s resorty vnitra a zahraničních věcí posoudí. Pak se celá záležitost dostává do rukou prezidenta k finálnímu rozhodnutí.
Další stovky zájemců se hlásí
Kancelář prezidenta republiky eviduje 675 lidí, kteří mají zájem vstoupit do ukrajinské armády. „Ministerstvo obrany registruje přibližně 600 žádostí a dotazů na vstup do ozbrojených sil Ukrajiny,“ řekla na začátku týdne pro Lidovky.cz mluvčí resortu Jana Zechmeisterová. Jak ale potvrzuje Rakušan, mnozí Češi se nikam oficiálně nehlásili a vyrazili na Ukrajinu po vlastní ose.
Válka není běhání po střelnici. Dobře si rozmyslete narukování do legií, varuje Čechy veterán Lumír Němec |
Stejně to odhaduje i bývalý profesionální voják Lumír Němec. „Chlapi, kteří skutečně chtěli, tak v okamžiku vypuknutí války odjeli. Nečekali na to, zda jim to pan prezident povolí,“ uvedl pro Lidovky.cz někdejší příslušník speciální jednotky vojenské policie (SOG). Sám ví o několika mužích, kteří tak učinili.
I on upozorňuje, že dobrovolníci si narukování do ukrajinské armády musí pořádně rozmyslet. „Lidé, kteří tam chtějí kvůli adrenalinu nebo jen kvůli penězům, by to podle mě neměli dělat. Člověk musí opravdu cítit potřebu pomoci Ukrajině. Pak je ale třeba si uvědomit, že jde o reálnou brutální válku, kde se umírá,“ varuje Němec. Ideální je podle něj mít určité zkušenosti z bojiště. „Když projdete bojovou situací, tak víte, co můžete čekat, a víte, jak na to máte reagovat. Chlap, který v Česku pobíhá po střelnici, ale v životě po něm nikdo reálně nevystřelil, tak neví, jak má v opravdové válce zareagovat,“ popsal Němec. Z Česka na Ukrajinu podle expertů míří především bývalí vojáci. „Nebo to jsou chlapi, kteří působili jako kontraktoři ve světě a dostali se do krizových situací,“ doplnil poručík ve výslužbě.
Posílili by i ruskou stranu?
Byť Fiala spolu se Zemanem garantovali dobrovolníkům abolici, senátor Václav Láska (Senátor 21) by raději aktualizoval branný zákon. Už připravil jeho novelu, která na začátku března prošla Senátem do prvního čtení. Záleží ale hlavně na vládě, oficiální stanovisko kabinetu by mělo padnout v příštích dnech. „Zatím jsem ho nedostal, ale co jsem zaslechl od poslanců, tak bude negativní,“ řekl pro Lidovky.cz Láska. Kdyby novela prošla sněmovnou, narukovat do ukrajinské legie by už nebylo trestné a Češi by se nemuseli spoléhat na abolici.
Kabinet však považuje přislíbenou beztrestnost za lepší řešení. Samotný premiér Fiala není změně branného zákona nakloněný. „Není to cesta, kterou bychom měli jít,“ myslí si. V podobném duchu se vyjádřil i ministr vnitra. „Každá zákonná výjimka nebo změna zákona o tom, že občané našeho státu mohou bojovat v cizí armádě, není dobrá,“ prohlásil Rakušan. Bojí se totiž zneužitelnosti. „Při upřímném pohledu na naši společnost by se v ní našli i lidé, kteří by to vzali letadlem do Moskvy a přidali se na špatnou stranu, což si určitě nepřeji,“ vysvětlil vicepremiér.
