Podle Pivoňky je u současného Ruska patrná změna v jeho politice, která souvisí s novým světovým řádem. „Současné Rusko se vrátilo ke svým kořenům, k imperiálnímu maximalismu,“ řekl na úvod debaty.
Rusko tak podle něj reaguje na změnu center světové moci. „Putin nazývá Západ takzvanou Zlatou miliardou a sám sebe staví do role vůdce zbylých sedmi miliard,“ myslí si bývalý velvyslanec.
Putin se tak podle Pivoňky vymezuje vůči západnímu etnocentrismu a sází na rozvoj se státy takzvaného globálního jihu. S tím souvisí i sázka na ekonomickou skupinu BRICS. Uskupení, kde je hlavní silou právě Rusko spolu s Čínou a Brazílií, má hrát roli jakési protiváhy skupiny G7, tedy sedmi největších ekonomik světa.
„Konflikt mezi současným Ruskem a onou Zlatou miliardou nekončí válkou na Ukrajině. Ten konflikt je vyhlášen na desítky let dopředu,“ varoval Pivoňka.
Právě vytrvalost ruského plánování by mohla být podle bývalého velvyslance agresorovou výhodou v současné válce na Ukrajině. „Rus ví, že pomsta nejlépe chutná za studena,“ varoval.
Pro další dění ruské války na Ukrajině bude klíčový i výsledek prezidentských voleb v USA. Americké priority se ale podle Pivoňky obrací jiným směrem než je Ukrajina bez ohledu na výsledek klání mezi Kamalou Harrisovou a Donaldem Trumpem. Konkrétně se podle něj Spojené státy připravují na konflikt s Čínou, jehož hlavním předmětem bude Tchaj-wan.
Už nyní navíc probíhá soupeření mezi USA a Čínou ve státech Latinské Ameriky, kam komunistická velmoc expanduje především přes výstavbu velkých přístavů nebo investicemi do těžby lithia. Evropa tak podle diplomata bude muset v dohledné době převzít otěže podpory Ukrajiny a zadržování ruského vlivu.
„Ruská povaha je krutější než naše“
Podle bývalého ambasadora dochází v Rusku v 21. století k systematické tvorbě takzvaných historických symbolů, kam patří i nová slova ruské hymny a ideologizace historie. To probíhá v zásadě pouze na úrovni glorifikace hrdinů ze druhé světové války.
To je podle Pivoňky v tak multinárodnostním státě s mnoha náboženstvími jediné pojítko. V Rusku žije odhadem 16 milionů lidí hlásící se k muslimskému vyznání, a kromě něj a pravoslaví je za oficiální náboženství považovaný ještě judaismus a budhismus.
I přes takto diverzifikované zastoupení různých náboženství je podle bývalého velvyslance důležitým elementem právě pravoslavná církev. „V liberálních demokraciích je základem systému jedinec. V Rusku je to národ. To má kořeny v pravoslavné církvi,“ vysvětloval Pivoňka.
„Ruský národ je historicky nastaven na to, aby trpěl,“ zmínil bývalý velvyslanec. Vyzdvihl při tom například pozdní konec nevolnictví. To v Rusku zaniklo až v roce 1861. V českých zemích ho přitom Josef II. zrušil patentem už v roce 1781.
„Rusové chtějí řád a pořádek a chtějí uznání. A když ho nedostanou, jsou připraveni bojovat,“ pokračoval diplomat. „Ta povaha je daleko krutější, než je ta naše,“ upozornil Pivoňka.
V otázce ruského pohledu na Českou republiku Pivoňka vypíchl členství v NATO. To je pro Rusko tím úhlavním nepřítelem, což režim Vladimira Putina dává často najevo i vyhlašováním takzvaných červených linií. To se v zásadě projevuje vydíráním ostatních států tak jako v případě hrozeb použití jaderných zbraní.
Zároveň Pivoňka hovořil i o traumatu pro ruský národ, kterým je dodnes rozpad Sovětského svazu. „Rusko je řízeno lidmi, kteří zažili rozpad Sovětského svazu. A pro ně je období, kdy v postsovětských státech vznikala občanská společnost po rozpadu, to nejhorší období,“ nastínil bývalý velvyslanec.
