MOSKVA/PRAHA V noci na včerejšek přivezli ruského obchodníka Viktora Buta do věznice v New Yorku. But, přezdívaný „obchodník se smrtí“, zde skončil po deportaci z Thajska, o kterou USA delší čas usilovaly.
V USA by se měl zodpovídat z obvinění, že prodával zbraně teroristickým organizacím, které je následně chtěly použít k zabíjení Američanů. But totiž údajně vytvořil ve světě rozsáhlou síť, ve které kromě teroristů propojil i výrobce zbraní, tajné služby či některé státy.
Rusko je však přesto jeho vydáním do amerických rukou rozhořčeno. „Buta budeme i nadále hájit všemi dostupnými prostředky,“ prohlásil ministr zahraničí Sergej Lavrov, který se v tomto případě odvolával na povinnost ruského státu vůči jeho občanům zadrženým v zahraničí. Ruští diplomaté se proto v posledních hodinách pokoušeli s Butem setkat. „Z pohledu zákona nemá to, co se stalo, racionální vysvětlení ani omluvu,“ píše se ve speciálním prohlášení ruského ministerstva zahraničí.
Co tím měli ruští diplomaté na mysli? Podle všeho jde o to, že se Rusové pokoušeli deportaci Buta zabránit všemi možnými prostředky – nabízeli dokonce Thajsku ropu se slevou. Ani to ale nezabralo. Včera vůdce ruských nacionalistů Vladimir Žirinovskij navrhl, aby Moskva přerušila s Thajskem diplomatické vztahy. Jeden z ruských politických představitelů v této souvislosti Bangkok varoval, že ročně turisté z Ruska přinášejí do thajské ekonomiky přes miliardu dolarů.
Ruský konzul v Thajsku vyjádřil značné pohoršení nad „spěchem,“ který deportaci provázel. Butova manželka Alla označila thajskou vládu za „loutku v rukou USA“ a v Rusku jí mnozí dali za pravdu. Bojí se, že promluví Rozhořčená paní Butová nezapomněla na výhrůžku. Pokud prý Rusko nechá jejího manžela Američanům napospas, ten má „plné morální právo odkrýt všechna tajemství“. Právě toho se mnozí lidé v Rusku bojí.
Třiačtyřicetiletý But byl zatčen v roce 2008 v Thajsku na žádost USA. Za operací, která se plánovala několik měsíců, stáli agenti americké Agentury pro potírání narkotik (DEA) a lidé z dalších čtyř zahraničních tajných služeb.
V zámoří mu hrozí obvinění z několika vražd, podpory terorismu, nezákonného obchodu se zbraněmi a praní špinavých peněz. Nezávislí ruští novináři poukazují na styky Buta na nejvyšších úrovních. Proto se některé ruské kruhy obávají, že But promluví a odkryje, kdo z ruských politiků z těchto obchodů také bohatnul. Například se spekuluje o místopředsedovi vlády Igoru Sečinovi, který je pravou rukou premiéra Vladimira Putina. Sečin totiž v 80. letech pracoval mimo jiné jako tlumočník v Mozambiku.
Co přesně But dělal? Výčet jeho aktivit je skutečně pestrý. Mimo jiné se mu podařilo navázat na militantní hnutí, jako je třeba libanonský Hizballáh. Vlastními letadly dopravoval zbraně do Afghánistánu. Jeho napojení na ruské i jiné tajné služby je veřejným tajemstvím. Odhaduje se, že z kontraktů měli například pracovníci ruské vojenské rozvědky GRU asi 30 procent ze zisku. Pokud by se Američanům podařilo tato fakta dokázat, bylo by to zřejmě pro Moskvu velmi nemilé. To ale předpokládá, že But promluví, což se dosud nestalo.
***
VIKTOR BUT
„Obchodník se smrtí“ * Narodil se v roce 1967, nejspíš v Dušanbe v Tádžikistánu. Prý byl i agentem KGB. Podle USA pašoval výzbroj do Afriky, Jižní Ameriky a na Blízký východ. OSN ho viní z porušení zbrojního embarga uvaleného na několik států. * Příběh Viktora Buta inspiroval hollywoodské filmaře k natočení Obchodníka se smrtí (2005) v hlavní roli s Nicolasem Cagem.
O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, Autorka je spolupracovnicí LN
Regionální mutace| Lidové noviny - Čechy
