Středa 24. dubna 2024, svátek má Jiří
130 let

Lidovky.cz

Rusnokovo jmenování zhorší kvalitu bankovní rady ČNB, říká Klaus

Česko

  14:16aktualizováno  23:20
PRAHA - Prezident Miloš Zeman jmenoval novým členem bankovní rady České národní banky bývalého premiéra Jiřího Rusnoka. V sedmičlenné bankovní radě nahradí Evu Zamrazilovou, které končí její šestiletý mandát 28. února. Prezident již od nástupu do funkce před rokem avizoval, že členem bankovní rady jmenuje právě Rusnoka. Bankovní rada ČNB určuje měnovou politiku země a rozhoduje o zásadních měnově politických opatřeních.

Prezident Miloš Zeman jmenoval novým členem bankovní rady České národní banky bývalého premiéra Jiřího Rusnoka. foto: Dan Materna, MAFRA

Zeman při Rusnokově slavnostním jmenování členem bankovní rady připomněl, že v programové části koaliční smlouvy se hovoří o přijetí eura. Domnívá se, že právě Rusnok bude jako člověk, který kombinuje ekonomické a politické znalosti, velkým přínosem při řešení tohoto složitého problému.

Rusnok označil své jmenování členem rady za pokračování a asi i vyvrcholení své odborné kariéry. Podle premiéra Bohuslava Sobotky je jmenování Rusnoka dobrým krokem. Mimo jiné uvedl, že Rusnok rozšíří názorové spektrum členů bankovní rady.

Z dlouhodobějšího pohledu je pak podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška zřejmě, že Rusnokovo jmenování je prvním krokem v názorovém posunu vedení ČNB směrem ke vstřícnějším postojům k evropské integraci.

Otázka přijetí eura je primárně politická, míní Rusnok

Rusnok po jmenování novinářům řekl, že se netají tím, že je zastánce evropské integrace a přijetí eura. "Není ale rolí centrální banky, aby určovala politické priority země a otázka přijetí eura je primárně politická," upozornil. Zároveň uvedl, že Česko je přes všechny domácí stesky ekonomicky zdravou zemí a je schopna si s maastrichtskými kritérii pro přijetí eura poradit. "Největší problém je v hlavách politiků a občanů. Musíme vidět, že je to (přijetí eura) naše perspektiva," dodal.

Hlavní ekonom Patria Finance David Marek uvedl, že v osobě Rusnoka se snoubí zkušenosti z hospodářské politiky s praxí ve finančním světě. To je mimo jiné oblast, které se chce Rusnok v centrální bance věnovat. "Určitě mě zajímají věci, které si týkají regulace finančního trhu, ale i ochrany spotřebitelů. V této věci má ČNB velikou roli," uvedl.

Do konce ledna byl Rusnok premiérem prozatímní vlády, která od léta úřadovala bez vyslovení důvěry Poslaneckou sněmovnou. Předtím Rusnok působil jako šéf ING penzijního fondu i jako prezident Asociace penzijních fondů. Dříve byl také ministrem financí a ministrem průmyslu a obchodu.

Zahradil: Odměna za eurohujerství

První místopředseda ODS Jan Zahradil označil jmenování Rusnoka jako odměnu prezidenta Zemana za eurohujerství a za věrné služby.

Bývalý prezident Václav Klaus pak v České televizi uvedl, že považuje jmenování Rusnoka i přes jeho odborné kvality za zhoršení kvality bankovní rady. Zároveň ale dodal, že si přímo nemyslí, že neměl být Rusnok členem bankovní rady jmenován. "Já jsem jmenoval jeho předchůdkyni Evu Zamrazilovou a ona je kvalitnější ekonomkou než pan Rusnok. Já to tedy považuji za zhoršení. Ale mluvit o trafikách je laciné politické gesto," uvedl Klaus.

Rusnok právě doplní bankovní radu v době, kdy ČNB čelí kritice části ekonomů a politiků za devizové intervence, které vedly k oslabení koruny. Zatímco prezident zásah centrálních bankéřů kritizoval, Rusnok ho hájil. V listopadu řekl, že intervence domácí ekonomice pomohou a zvýší její konkurenceschopnost. ČNB zahájila intervence
7. listopadu s cílem oslabit korunu a zabránit tak hrozící deflaci.

Snaha držet kurz koruny poblíž hranice 27 korun za euro, jak ČNB deklarovala, bude podle guvernéra ČNB Miroslava Singera trvat nejméně rok a půl. Další výměna členů bankovní rady je možná v červenci 2016, kdy končí mandát guvernérovi Miroslavu Singerovi a členovi bankovní rady Kamilu Janáčkovi.

Autoři: ,

Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat

Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...