Rychetskému se nelíbí, že ústav je organizační složkou státu a kritizuje i to, že do vedení a rady ústavu nemohou bývalí členové předlistopadové komunistické strany.
K nezávislému vědeckému bádání jsou v Česku podle předsedy Ústavního soudu určeny univerzity a akademie. "Pokud se politické složky ve státě domnívají, že výsledky bádání v nějaké konkrétní oblasti nejsou dostatečné, je jejich povinností zvýšit formy podpory vědě a výzkumu, která je v naší zemi tradičně nedostatečná," uvedl Rychetský, jenž byl v letech 1967 až 1969 členem KSČ a později činným politikem ČSSD.
|
Rychetský:
Práce státem zřízeného ústavu, jehož radu volí senátoři, by podle něj mohla vést k politizaci vědy. Motivy pro zřízení ústavu mohou být podle Rychetského dva. Buď chtěli zákonodárci někomu svěřit "privilegovaný monopol na historickou pravdu", nebo se rozhodli vytvořit pracoviště pro "vyvolené, kteří by ve standardním výběru pro vědecká a akademická pracoviště neobstáli".
Za nevhodné považuje Rychetský i některé formulace zákona, který nejen v preambuli, ale i v dalším textu používá slovo totalitní jako označení pro období mezi lety 1948 a 1989. "Skutečně demokratický stát nemusí přijímat zákony, kterými hodnotí svou vlastní minulost. S lítostí jsem nucen konstatovat, že k takovým legislativním praktikám se zpravidla uchylují právě režimy autokratické," uvedl.
Mají zkoumat totalitu komunisté?
Zásadní nesouhlas vyjádřil předseda ÚS se zákazem působení bývalých členů KSČ v radě a vedení ústavu. Vylučování některých skupin lidí z vědeckého výzkumu je prý typické právě pro totalitní režimy, které má ústav zkoumat. Argumentace většiny ústavních soudců, podle kterých by bývalí komunisté mohli být podjatí a obhajovat vlastní minulost, se zdá Rychetskému komická. Podle této logiky by prý věřící historik nemohl psát o inkvizici, reformaci a náboženských válkách.
|
Zákonná podmínka vylučuje z práce ve vedení ústavu řadu historiků, kteří se totalitám 20. století dlouhodobě věnují. Rychetský jmenoval například Viléma Prečana, Karla Kaplana, Milana Otáhala a Jana Křena. "Řada z nich navíc byla vězněna nebo dohnána k emigraci, neboť právě oni patřili k těm, kteří měli odvahu se komunistické zvůli postavit na odpor, což o většině zákonodárců ani soudců Ústavního soudu říci nelze," tvrdí Rychetský.
Ústavní soud minulý týden z normy vypustil pouze dvě slova upravující odvolání člena rady ústavu. Senát může nyní radního odvolat jen tehdy, pokud déle než půl roku nevykonává svou funkci. Dosud bylo důvodem k odvolání i to, když v radě nepracoval "řádně". Zřízení státního badatelského zařízení zaměřeného na dějiny totalit je podle většiny soudců plně vkompetenci zákonodárců a zákon není protiústavní.
"Minulý režim svou propagandou za použití cenzury záměrně vytvářel svůj vlastní nepravdivý obraz zastírající jeho skutečnou podobu," uvedl soudce zpravodaj Stanislav Balík. Je proto třeba historii zkoumat důkladně a objektivně. Odlišná stanoviska zaujalo vedle Rychetského dalších šest soudců. Mají spíše akademický význam a stávají se součástí nálezu.
