Čerpáte? Čerpáme, ujišťují veřejnost co chvíli představitelé ministerstva školství a skoro každému je jasné, že mluví o evropských penězích. Není jich málo.
Mezi léty 2007 a 2013 bychom měli utratit čtyři miliardy eur, což je přibližně sto miliard korun. Kupodivu to není úplně snadný úkol. Dostat se k nějakému tomu milionu nebo miliardě totiž znamená propracovat se tlustou vrstvou málo srozumitelných pojmů a pravidel, což se nezdaří zdaleka každému. Zkusili jsme se teď v poločase podívat, komu se to daří a jestli jsou peníze opravdu užitečné, nebo se utrácejí, tak jako se utrácí třeba před měnovou reformou: rychle si něco kupme, ať je to cokoli. V jednom měšci jsou peníze na budovy, ve druhém na lidi Na začátku je třeba si ujasnit situaci: v současné době jsou k dispozici dva měšce, do nichž bylo vloženo po padesáti miliardách eur: operační programy Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) a Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK).
Měšec OP VaVpI, určený na velké stavební a technologické investice do vědeckých zařízení, jako je třeba největší laser na světě nebo Evropské technologické centrum v Brně (CEITEC), je zatím pořád dost plný, protože žádný z šesti velkých, dosud podaných projektů ještě nebyl schválen. Projekty nad jednu miliardu korun se totiž musí schvalovat v Bruselu. Čtyři už tam jsou, dva se dopracovávají ještě doma. Reálně se rozbíhá čerpání na některé menší projekty do miliardy.
Druhý měšec, OP VK, se vyprazdňuje po menších sumách už od roku 2008. Z něj se platí takové věci, jako jsou kurzy, metodiky, zkvalitnění výuky, začleňování menšin a podobně.
Zjednodušeně se dá říct, že je určen nikoliv na stavby a technologie, ale hlavně na lidi. Avšak s jednou podstatnou výhradou. Tyhle evropské peníze nelze použít na mzdy. Učiteli lze zaplatit za to, že vytvoří třeba nový kurz, nikoliv za to, že dobře učí.
Vymyslet aktivity za padesát miliard není ovšem nic jednoduchého. Tím zajímavější je probrat se již schválenými projekty. Seznam je už pěkně dlouhý.
Implementace za tři miliony Mezi sedmi stovkami položek, schválených během let 2008 a 2009, najdeme vysloveně užitečné projekty, jako je třeba vývoj softwaru pro výuku neslyšících nebo zřízení různých informačních portálů. Ale také řadu projektů znějících poněkud vágně. Například Vytvoření implementace edukačního systému podpory pohybové aktivity na českém akademickém poli. Za tři miliony. Nebo Systémová podpora edukace moderní historie a výchovy k občanství ve školách Moravskoslezského kraje. Téměř za deset milionů.
Konkrétnější aby člověk pohledal. I když, jeden zaujal. Vzdělávací a poradenská společnost RPIC-ViP, s. r. o., přišla s projektem Matematika jinak za necelých čtrnáct milionů. Jak jinak? ptám se jednoho z manažerů společnosti po telefonu. A dovídám se, že program se momentálně nerealizuje.
Téměř pět milionů může čerpat Vyšší policejní škola a Střední policejní škola v Holešově na Přípravu a výběr žáků z národnostních menšin ke vzdělávání. Rozuměj na zmíněné škole.
Ladův kraj za tři a půl Pravda je, že ani velké částky, rozpočítané do šesti let, ve skutečnosti nemusejí znamenat velké zbohatnutí. A to ani v případě školy, která získala na inkluzivní vzdělávání romských žáků 31 milionů. Z nich se hradí nejen platy asistentů, ale také nákup pomůcek.
Téměř tři a půl milionu korun, které získaly společně dvě základní školy na projekt Ladův kraj v proměnách času, lze pak vnímat jako přiměřenou odměnu kreativity tamních vyučujících.
Schopnost vymyslet a propasírovat sítem evropských formulářů nápad, který bude taky pečlivě kontrolován, není totiž nic samozřejmého. Obstojí schopní. Například společnost Scio může čerpat 18 milionů za Komplexní systém rozvoje jazykové gramotnosti žáků ZŠ ve Středočeském kraji. Podle Ondřeje Šteffla, který společnost vlastní, si speciálně vyvinuté testy středočeské školy pochvalují. A to nejde o jediný projekt Scia. Má jich schválených celkem osm.
Pokračování na straně 28
Dokončení ze strany 25
Velkou šanci dostali ti, kdo nabídli různé preventivní programy, programy reflektující téma lidských práv a také všech znevýhodněných - od tělesně handicapovaných přes menšiny po anorektiky.
Nejvíc padlo na státní maturity Nejvyšší jednotlivé částky však čerpá samotné ministerstvo školství. Skoro 415 milionů získalo na přípravu podmínek reformované maturitní zkoušky, 92 milionů na reformu terciárního vzdělávání a skoro 200 milionů na podporu technických a přírodovědných oborů. Tam jde hlavně o marketingové akce.
Odpovědět na otázku, zda jde ve všech případech, anebo alespoň v jejich většině o efektivně vynaložené peníze, není snadné. Listování schválenými projekty budí trochu rozpaky. zvlášť když vezmeme v potaz skutečnost, že na peníze, které z EU dostáváme, sami přispíváme a že každý projekt se musí z patnácti procent financovat z domácích zdrojů.
Na druhou stranu nelze popřít, že šablony (více informací najdete v rozhovoru s Jaroslavem Kubou, začínajícím na straně 25), které nabízí ministerstvo školství školám v poslední době, mohou vzdělávacím institucím jejich ekonomiku celkem snadno vylepšit. Bez velkého papírování mohou získat z evropských peněz čtyři tisíce na žáka. No, neberte to.
***
JAK SE ČERPAJÍ PENÍZE Z EUROFONDŮ
Operační program Vzdělávání
pro konkurenceschopnost
Oblast
Počáteční
vzdělávání
Terciální
vzdělávání,
výzkum, vývoj
Další vzdělávání
Systémový rámec
celoživotního
učení
Podepsaná rozhodnutí
o udělení dotace
9,4 mld
3,6 mld
3,1 mld
2,8 mld
Kolik peněz je
k dispozici
17,9 mld
18,3 mld
8,5 mld
2,8 mld
VELKÉ PROJEKTY, KTERÉ JSOU VE HŘE
* BIOCEV - biotechnologické a biomedicínské centrum Akademie věd a Univerzity Karlovy ve Vestci * CEITEC - středoevropský technologický institut (Brno) * Centrum excelence IT4Innovations (Ostrava)
* Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně - Mezinárodní centrum klinického výzkumu (FNUSA-ICRC) * Udržitelná energetika (jaderný projekt) Zdroj: MŠMT
