Akreditační komise zveřejní nové závěry z kontrol vysokých škol, které nesplňují kritéria dobrého vzdělávání. Skandál plzeňských rozměrů nehrozí, uklidňují kontroloři. Přesto je to další důkaz chabé úrovně zdejšího školského systému.
PRAHA Případ pražských politiků, kterým se podařilo nezvykle snadno získat vysokoškolský diplom na Vysoké škole finanční a správní, popsala poprvé média loni na podzim. Například radní Martin Langmajer nastoupil podle zjištění Hospodářských novin na školu rovnou do druhého ročníku bakalářského studia, ten třetí pak zvládl za pouhé čtyři měsíce. A podobně rychle studovali i další kolegové: radní Pavel Klega, radní Prahy 10 Tomáš Hrdlička či zastupitel na Praze 9 Jan Štrof.
Absolventská práce posledně jmenovaného nesplňovala základní požadavky na odborné texty, někteří jiní pražští politici zase podle výkazů ze studijního systému zvládli i několik zkoušek za jediný den.
Závěry kontrolorů nyní dávají novinářům za pravdu. Studium lidí s konexemi na pražský magistrát bylo podezřele rychlé. „Komise kontrolovala i jména, která se objevila v novinách. A konstatuje, že je divné, že zrovna lidé spjatí s magistrátem byli tak talentovaní, že dvouleté studium při svém vytížení vystudovali za mnohem kratší dobu, třeba za rok,“ líčí zdroj obeznámený s výsledky závěrů komise.
Na zásadní problémy u běžných studentů ale podle informací LN komise nenarazila, zvláštnosti se objevily pouze v rychlosti studia pražský politiků. „Oficiálně nemáme výsledky kontroly k dispozici, nebudeme se vyjadřovat,“ odbyl dotazy prorektor VŠFS Milan Kašík.
Kromě zmíněné školy odhalili pracovníci komise chyby také u Evropského polytechnického institutu, jenž má sídlo v Kunovicích. První soukromé škole na Moravě vytýkají komisaři špatnou úroveň bakalářských prací či nedostatek kvalifikovaných vyučujících.
A nejen to: ve zprávě kontroloři poukazují na další podezřelé praktiky. Ty se už netýkají prominentů z vysokých politických pater, ale řadových studentů. „Existuje podezření, že škola obchází akreditace a zneužívá k tomu program celoživotního vzdělávání,“ stojí v materiálu.
Totiž: moravská škola nemá licenci na magisterské studium. Dohodla si proto spolupráci s trenčínskou univerzitou A. Dubčeka. „Lidé se přihlásili v Trenčíně, ale studovali v Kunovicích a tamní škole také platili,“ popisuje zpráva. Formálně tak studenti docházeli na doučovací kurzy v rámci programu celoživotního vzdělávání. Ve skutečnosti ale zřejmě škola nabízela studentům zprostředkování magisterského titulu.
Šéfka Akreditační komise Vladimíra Dvořáková nechtěla včera závěry zprávy komentovat. „Do zveřejnění nechci mluvit o konkrétních pochybení,“ vzkázala LN.
***
PROBLEMATICKÉ VŠ
* PLZEŇSKÁ PRÁVNICKÁ FAKULTA LN loni v září upozornily, že proděkan fakulty Ivan Tomažič opsal desítky stran své dizertační práce. Později se navíc zjistilo, že školu měly v rekordně krátké době vystudovat zhruba čtyři stovky turbostudentů.
Šéfka akreditační komise Vladimíra Dvořáková v této souvislosti vyjádřila podezření, že aféra má skandálnější pozadí: škola prý pomáhala budovat mafiánskou síť založenou na propojení se státní sférou či bezpečnostními složkami.
Výsledkem je rozhodnutí z loňského listopadu, kdy komise navrhla pozastavit přijímání uchazečů o doktorská studia a udělování titulu PhD. Fakulta má rovněž dočasně ztratit právo udělovat titul JUDr.
*RAŠÍNOVA VYSOKÁ ŠKOLA V BRNĚ Komise chce škole odebrat akreditaci kvůli nízké úrovni studia, dále kvůli tomu, že škola nemá dostatek profesorů a docentů a že tam učí lidé, kteří nemají specializaci v oboru.
Komise proto navrhla, aby škola přišla o licenci pro magisterský program a aby měla pozastavenou akreditaci pro bakaláře.
* UNIVERZITA JANA ÁMOSE KOMENSKÉHO Bývalí učitelé se v červenci pustili do ostré kritiky školy. Studenti podle nich získávali na této pražské soukromé škole zápočty, aniž by je učitelé kdy viděli.
Jeden semestr se zde navíc údajně dal absolvovat už za dva víkendy. Fungování regionálních poboček školy proto prověřuje akreditační komise.
*BANKOVNÍ INSTITUT VYSOKÁ ŠKOLA Soukromá vysoká škola ukončila činnost deseti poboček v Česku a na Slovensku ještě předtím, než doběhla prověrka od akreditační komise. Její pracovníci se zaměřili na školu kvůli podezření, že úroveň výuky je zde mizerná.
* VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ Akreditační komise zjistila v několika případech podezřele rychlé studium lidí s konexemi na pražský magistrát. U běžných studentů, jichž je na této soukromé škole přes pět tisíc, kontroloři na zásadní problémy nenarazili.
HLÍDAČ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ
V Česku je nyní 73 vysokých škol, z toho je 45 soukromých, 26 veřejných (většina z nich jsou univerzity) a dvě státní (Univerzita obrany a Policejní akademie ČR).
Na univerzitách se v současnosti vzdělává 390 tisíc studentů, na soukromých VŠ studuje na 15 procent všech vysokoškoláků v Česku.
Akreditační komise zkoumá, zda vysoká škola splňuje podmínky zaručující určitou úroveň výuky, tedy především jestli nabízí dostatečně kvalifikované učitele, propracovaný záměr, prostory a další vybavení. Je nezávislá na státních orgánech.
Komise má 21 členů, vesměs by mělo jít o špičkové odborníky z vysokých škol, Akademie věd či ze zahraničí. Ti mají za úkol vnést do rozhodování nezávislý pohled zvenčí. Letos se měla třetina členů komise obměnit, jenže vláda stále neschválila návrh na jejich jmenování. Ministryni spravedlnosti Daniele Kovářové se nelíbilo, že do jejího čela byla na dalších šest let opět navržena Vladimíra Dvořáková, která rozpoutala aféru ohledně neoprávněného udílení titulů na plzeňské právnické fakultě. Akreditační komise kromě toho kritizovala i řadu dalších škol a fakult.
Nejnověji chce odebrat licenci brněnské soukromé Rašínově vysoké škole.
Existuje podezření, že škola obchází akreditace a zneužívá k tomu program celoživotního vzdělávání.
