Úterý 16. července 2024, svátek má Luboš
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Rýpadlo na přání ministra

Česko

Jak se rozdělují peníze na výzkum v resortu průmyslu

Pojistka, která má napravit případná pochybení, se začíná využívat poměrně často. O výběru každého zhruba osmého projektu rozhodl namísto rady složené z odborníků ministr.

Práci ve firmě se v minulosti věnovali tak pilně, že se ani příliš nestihli zajímat o granty na výzkum. „To byla ale chyba. Možností je spousta. Nyní uvažujeme o tom, že určíme člověka, který se zaměří hlavně na získávání peněz od státu nebo z unie,“ říká Jaroslav Veverka, ředitel firmy Noen. Jeho společnost letos „zabodovala“ v programu TIP (Technologie, Informační systémy, Produkty), který na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje vypsalo ministerstvo průmyslu a obchodu. Peníze na vývoj nového kolesového rýpadla ovšem získala z rozhodnutí ministra.

„Vůbec nevím, proč si nás ministr vybral,“ podotýká Jaroslav Veverka a hned dodává, že by mu přišlo zvláštní, pokud by grant na projektování rýpadla jeho společnost nezískala. Zdůrazňuje totiž, že Noen je v podstatě jedinou českou firmou, která se danou problematikou detailně zabývá. Těžba uhlí má být s využitím chystaného zařízení šetrnější ke krajině i méně náročná na spotřebované palivo.

Perspektivní a originální Ministerstvo průmyslu a obchodu má letos rozdělovat asi 3,8 miliardy z celkových téměř 25 miliard, které dává český stát na vědu. Převážná většina těchto peněz se rozdá v grantových soutěžích. Jen pro srovnání: Grantová agentura ČR, která je hlavním zdrojem pro financování základního výzkumu v Česku, se může pochlubit pouze zhruba polovičním rozpočtem.

Mnozí vědci kritizovali, že se peníze určené na aplikovaný výzkum stále dělí prostřednictvím ministerstev. V ideálním případě by je měla rozdávat Technologická agentura ČR. Jenže k tomu máme zatím daleko. Ministerstvo průmyslu a obchodu provedlo aspoň dílčí změnu k lepšímu: místo rozdrobených programů zavedlo jeden -zmíněný TIP - s přísnějšími podmínkami, na nějž dohlíží početnější rada než v minulosti. „Kdybych chtěl změnit pořadí projektů v programu TIP, musel bych ovlivnit čtyři nebo pět lidí, které mnohdy ani neznám,“ tvrdil na přelomu roku náměstek ministra průmyslu Erik Geuss, když v rozhovoru pro LN obhajoval průhlednost grantových soutěží. Jenže jak ukazuje letošní rozdělování peněz, teoreticky postačí získat na svou stranu jediného člověka: Jedenáct z celkových osmdesáti projektů nyní totiž vybral ministr.

Proč k takovému kroku Vladimír Tošovský přistoupil? Blíže to bohužel nevysvětlil a na opakované žádosti o rozhovor nereagoval. Jeho mluvčí Pavel Vlček pouze písemně sděluje, že ministr má na takový postup podle zákona právo. „Může rozhodnout v rozporu s doporučením odborného poradního orgánu, pokud to písemně zdůvodní a zveřejní na internetu. Tahle podmínka byla splněna,“ uvádí Pavel Vlček. Na internetových stránkách ministerstva ovšem najdeme pouze minimalistické zdůvodnění například, že společnost Noen uspěla v programu TIP z rozhodnutí ministra, protože vyvíjí „perspektivní zařízení s vysokým exportním potenciálem“.

Jiný příklad: také firma Laboratoře Chambon byla vybrána až na popud Vladimíra Tošovského, a takto získala dokonce dva projekty. Má pracovat na výzkumu akutní leukemie a odhalovat patogeny v biologickém materiálu. A důvod? Vysoká společenská závažnost a řešení unikátní problematiky na vysoké úrovni a v potřebné komplexnosti.

„Pracujeme celkem na čtyřech grantech, dva jsou od ministerstva zdravotnictví a dva od ministerstva průmyslu,“ říká Soňa Peková z Laboratoří Chambon. Upozorňuje také, že pokud zájemce připravované výzkumy správně popíše, nemá problém získat na ně dost peněz. O tom, že do výběru zasáhl ministr, ovšem neví. „Podali jsme dva projekty a dva jsme také získali,“ podotýká Soňa Peková.

Přiostřený souboj o peníze „Sestavili jsme žebříček projektů určených k financování na základě svého nejlepšího vědomí a svědomí,“ říká Jiří Kunz z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze. Je jedním z 23 členů rady programu TIP. A jak s kolegy, mezi nimiž jsou vědci z univerzit a z Akademie, výzkumníci z firem i pracovníci ministerstva průmyslu, při posuzování projektů postupovali?

Žádost nejprve zhodnotí dva nezávislí oponenti. „V radě si projekty rozdělíme, každý z nás jich má na starosti několik jako zpravodaj. Sleduje třeba, zda se oponentní posudky nějak výrazně nerozcházejí. Máme možnost nechat udělat ještě třetí posudek. Snažíme se také odchytit případnou zaujatost oponentů, ať už pozitivní nebo negativní,“ vysvětluje profesor Kunz. Rada programu se několikrát sejde a sestaví žebříček projektů. Ten je vlastně jakýmsi doporučením pro ministra.

„Rada programu navrhne pořadí a my víme, že je podle objemu prostředků možné podpořit třeba 120 projektů. Vezmu seznam a v podstatě ho jako takový pošťák přinesu ministrovi. Znám už několikátého ministra a prakticky se nestane, že by šel do rozporu s radou,“ tvrdil při rozjezdu programu TIP Erik Geuss.

Loni, v první soutěži vyhlášené v rámci tohoto programu, uspělo 86 procent žadatelů a ministr Vladimír Tošovský do pořadí nijak nezasahoval. Letos už byl souboj o peníze ostřejší. Na ministerstvo dorazilo celkem 770 žádostí. Při kontrole formálních náležitostí jich vypadlo 114. Celkem ministerstvo podpořilo 346 miliony osmdesát projektů, tedy zhruba 12 procent z těch, které se hodnotily. „Uspělo poměrně málo projektů, o to více ze seznamu ,trčí‘ ty doporučené ministrem,“ podotýká Jitka Ulrichová, prorektorka pro záležitosti vědy a výzkumu z Univerzity Palackého v Olomouci, která je také členkou rady programu TIP. Zdůrazňuje, že neví, co ministra vedlo k tomu, že nebral na doporučení expertní rady ohled. Profesorka Ulrichová nechce postup hodnotit, jen ji trochu překvapilo, že ani členové rady se nedočkali vysvětlení. „Dozvěděli jsme se to až z výsledků zveřejněných na internetu,“ podotýká Jitka Ulrichová.

Zdůvodnění chybí i Jiřímu Kunzovi. Připomíná, že kvůli zařazení jedenácti projektů vybraných ministrem nebudou financovány jiné. „Třeba jsme svým rozhodnutím ale některé z projektů poškodili a ministr to chtěl napravit. Nebo se rozhodl podpořit obory, jejichž financování je ve státním zájmu,“ spekuluje Jiří Kunz.

Právě jako určitá pojistka proti křivdám může pravomoc ministra sloužit. „Nejsem přesvědčen, že je nezbytné takovou možnost okamžitě rušit,“ říká Tomáš Opatrný, čerstvý člen vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace, která má řídit českou vědu. Ad hoc zásahy do zákona podle něj zpravidla nadělají víc škody než užitku. „Existuje mnohem víc věcí, které se dají zneužít, a přesto se jich jen kvůli tomu nezbavujeme,“ podotýká profesor Opatrný.

Na druhé straně by očekával, že ministerstvo bude s tímto nástrojem zacházet uvážlivě a jeho použití přesvědčivě zdůvodní. Poznámka typu „výsledky projektu budou mít pozitivní dopad na zdraví obyvatel“ to podle něj nesplňuje. „Není jasné, jak dospěl pan ministr k závěru o vlivu na zdraví obyvatel, když mu rada vycházející z posudků oponentů dala jiné doporučení,“ uvádí Tomáš Opatrný. Dále poznamenává, že ministr mohl mít dobré úmysly, jenže po přečtení takového zdůvodnění si více lidí bude klást otázku: Je financování výzkumu ministerstvem průmyslu efektivní a smysluplné?

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!