Nemohl jsem uvěřit vlastním očím, že je možné ještě v dnešní době sepsat a vytisknout takovou snůšku nepravd, lží a pomluv jako text Jana Tošovského „Neblni, vole, pár hodin a za litr!“ (LN 26. 4.): o najatých a placených demonstrantech, o agresivních vzducholodích, které atakovaly dav lidí, ničily stromy a přehlušovaly záměrně řevem motorů řečníky (dopis Nadi Dvorské, LN 28. 4.). Je to ale velice snadné, protože papír přece unese všechno.
Je to tak jednoduché, hodit po někom špínu s tím, že trošku z ní na člověku vždycky ulpí a tím považovat celou věc za vyřízenou... Věřte mi, že jsem ve svém divadle neřekl svým zaměstnancům ani slovo o tom, že by měli jít na nějakou demonstraci. Natož abych někomu platil za účast. To je opravdu hnusné a podlé... Vyzval jsem pouze všechny fanoušky divadla, kteří k nám chodí, a kterým není lhostejné, že také panové Vladimír Morávek, Petr Zelenka, Jiří Pokorný, Michal Pavlíček a další jsou nazýváni pouťovými atrakcemi a opičárnami pro cizince, aby nás přišli podpořit. Někteří se dostavili, jiní ne (záměrně jsem tentokrát nezval tzv. slavné obličeje, a věřte, že jsem mohl). Ale to je tak všechno.
Hanlivý výkřik o důchodci na adresu pana Suchého (jak píše paní Dvorská) jsem sice neslyšel, ale padl-li, pak s ním veřejně i hluboce vnitřně nesouhlasím, protože považuji Jiřího Suchého za jednoho z posledních žijících a tvořících velikánů naší kultury a smekám před jeho tvorbou i před ním jako člověkem.
Kauza vzducholodě: obě vzducholodě byly na začátku přivázány ke kontejneru na chodníku a teprve poté, co jeden z „hodných“ demonstrantů přeřízl kotvicí provaz a jedna ze vzducholodí zmizela v nenávratnu, rozhodl se majitel ovládat druhou z nich dálkově tak, aby nešla poškodit.
Oba nechutné příspěvky mi velice žhavě připomenuly reakce hereckých kolegů, které jsem dostával v době, kdy jsem jako jeden z mála herců odmítl podepsat antichartu.
Vy všichni protestující a utlačovaní, podhodnocení a pošlapávaní umělci z oněch pražských divadel, která se bouří: modlete se, aby tady znovu byl bolševik, protože to byl jediný partner, se kterým se valná většina z vás ráda a bez dlouhých řečí vždy dohodla.
O autorovi| Petr Kratochvíl, majitel a ředitel divadla Ta Fantastika
