Citelná proměna, která zasáhla architekturu, design, reklamu, ale i módu a další odvětví byla důsledkem československé účasti na světové výstavě Expo 58 v Bruselu.
Dlouho neměla žádná, byť úspěšná pražská výstava takovou atmosféru a spontánnost jako současná expozice Bruselský sen. „S tímhle luxem táta vysával auto, když jsem byla malá. Tenhle traktor mi naši koupili v hračkářství v Dětském domě. Tomuhle autobusu se říkalo barča a tehdy to byl luxus...“ Podobné věty jsou slyšet od diváků ve všech sálech galerie. Návštěvníci se trumfují, co z vystavených předmětů měli doma a co si z té doby pamatují, někteří dokonce tancují před obrazovkou, kde právě Jiří Suchý zpívá...„život je pro mě obnošená vesta...“ Deprese i sláva Výstava Bruselský sen je rozsáhlá instalace podrobně mapující jedno slavné období jinak neslavné éry. Připomíná úspěšnou prezentaci tehdejšího Československa v Bruselu od návrhu pavilonu po videozáznamy z kulturních vystoupení. Než se však návštěvník dostane k samotným exponátům, filmům a jiným zvukovým autentickým záznamům, projde „uličkou deprese“. Na několika panelech je slovem a obrazem připomenut vývoj socialistického státu v letech 1953–1958. Nechybí fotografie politiků, útržky projevů i hesel, která se dnes již zdají neuvěřitelná. Stejně chvílemi působí i hlavní film o Expu 58, který dává představu, jak český pavilon v Bruselu vypadal. Zároveň si však tehdejší komentátor neodpouští chválu komunistických ideálů, které srovnává s žalostným postavením kapitalistických dělníků, jejichž výrobky v Bruselu vystavovaly „nepřátelské“ země. Československé podniky naopak prezentovaly předměty socialistických firem, většinou vzniklých ze znárodněných podniků.
Nebýt však těchto prvků, připomínajících historickou realitu, je expozice barevným rájem plným nostalgie, vzpomínek a radosti z pohledu na dávno zapomenuté věci. Proměna životní stylu zasáhla všechny domácnosti, pro nový design se vžilo označení „brusel“, ať šlo o čajové soupravy, dekorativní sklo, průmyslové výrobky nebo módu. Jsou zde vystaveny šaty s rozšířenými sukněmi, boty, plastové sluneční brýle, kabelky a doplňky, které příslušníci několika generací sami nosili nebo je pamatují na svých maminkách.
K vidění jsou celé obývací pokoje včetně televize a tranzistorového přijímače T 58, atrapy kuchyní s tehdy tak pokrokovými mixery, malými ledničkami s vestavěným mrazákem a další zázraky. K obdivovaným exponátům patří bezesporu tehdy tak oblíbený skútr „čezeta“, který spolu s masovým rozšířením televize představoval nové možnosti využití volného času.
Na výstavu Expo 58 se dostalo velmi málo vyvolených, pro většinu pamětníků je proto událostí, že si mohou prohlédnout maketu tolik proslaveného československého pavilonu ve tvaru obráceného písmena L. Ten byl sice z Bruselu převezen na dnešní pražské Výstaviště (dříve Park kultury a oddechu Julia Fučíka), ale po letech shořel. Dnes Expo 58 připomíná pouze bruselská restaurace v Letenských sadech, která ovšem po rekonstrukci slouží jako kancelářské prostory. V době trvání výstavy však bude veřejnosti zpřístupněna.
Působivou součástí expozice je řada projekcí, ať již dobových záznamů nebo filmů vzniklých přímo pro potřeby výstavy. Díky jim se návštěvníci „podívají“ do útrob pavilonu, na bruselské vystoupení Laterny magiky atd. Vystaven je také obraz Emila Filly Černá mandolína, připomínající, že do Bruselu „jela“ i díla slavných tuzemských výtvarníků. Vedle Filly to byl mimo jiné Špála, Kupka, Gutfreund... K vidění je ale například i prostorová vitráž Jana Kotíka, mozaika Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové a tvorba mnoha dalších umělců. Nechybí ani gramofonové desky, knihy, plakáty a reklamní poutače té doby.
Expo 58 bylo, je a zůstává pojmem. Československo tehdy po dlouhé době mohlo alespoň na chvíli do světa, byť sešněrováno mnoha opatřeními a nařízeními. Představovalo jisté uvolnění, lesk zakázaného světa a naděje. Ohromný a nečekaný úspěch na světové výstavě byl vnímán jako příslib lepších časů. Československý pavilon získal hlavní cenu Zlatou hvězdu, prezentované exponáty obdržely celkem 56 tzv. velkých cen, 47 čestných diplomů, 35 zlatých, 18 stříbrných a 14 bronzových medailí. Je proto velkým lákadlem zhlédnout alespoň v této velmi dobře provedené retrospektivě slavné Expo 58.
