BAGDÁD/PRAHA Kdo nebyl za vlády Saddáma Husajna ve straně Baas, těžko mohl získat ve škole místo učitele, úředníka ve státní správě či vstoupit do armády. Postupem času tak tehdejší jediná vládní irácká strana, která byla u moci od roku 1968, získala přes dva miliony členů. Nedlouho po americké invazi do Iráku však byla rozpuštěna, všichni její členové o svoje místa přišli a ocitli se v nemilosti. Tehdy byl tento krok považován za jediný správný, časem ale Američané i vládnoucí Iráčané zjistili, že bude lepší jej přehodnotit a pokusit se vypořádat s minulostí země jinak.
Proto irácký parlament v sobotu přijal zákon, jenž umožňuje členům bývalé strany Baas, aby se opět zapojili do veřejného života. Tisíce Iráčanů se tak mohou vrátit do práce a do armády. Musejí však splňovat dvě podmínky: zaprvé být řadovými členy strany a zadruhé nečelit obvinění ze žádných zločinů. Ti, kteří v Baasu zastávali vyšší posty, nepřijdou také zkrátka. V zákoně je stanoveno, že si budou moci zažádat alespoň o penzi.
Americký prezident George W. Bush nový zákon přivítal. Jde podle něho o „důležitý krok k národnímu usmíření“. „Baasistům to pomůže. Zákon prošel hladce, opozice proti němu byla velmi malá,“ citovala agentura Reuters Rašída Azávího, který legislativu pomáhal připravovat. Kolik Iráčanů by se ale mohlo vrátit do práce, není jasné.
O počtech kdysi propuštěných baasistů má největší přehled komise, jež byla v roce 2003 vytvořena za účelem debaasifikace společnosti. Její mluvčí, Alí Lámí, nyní odhaduje, že by nově nárok na penzi mohlo mít asi 3500 Iráčanů a do práce by se mohlo vrátit asi 13 tisíc bývalých baasistů. On sám ale neočekává, že zájem o návrat do zaměstnání bude velký. „Většina z nich už pracuje v jiné zemi a nechtějí se do Iráku vrátit. Někteří se také bojí pomsty ze strany ostatních Iráčanů, ti, kdo jsou členy různých militantních hnutí se o práci také nezajímají,“ citoval Lámího deník The Washington Post.
A bývalí baasisté jeho obavy potvrzují. Většina z nich totiž zákon nepřijala s nadšením, ale spíše s rozpaky. O „národním usmíření“ podle nich nemůže být řeč. „Mnoho vědců, profesorů, inženýrů a dalších zůstane stejně bez práce,“ citoval International Herald Tribune sunnitského poslance Muhammada Dijáního. I podle bývalého učitele Muhammada Sábího budou baasisté stejně diskriminováni jako předtím. Jak dodal, když si někdo jejich „návrat do zaměstnání nebude přát, postará se, aby práci nedostali“.
V sobotu přijatý dokument nebyl jediným krokem na cestě k vypořádání se s minulostí. Iráčtí poslanci jednali i o návrhu zákona, podle něhož by měla být změněna irácká vlajka, která až dosud obsahovala arabský nápis „Alláh akbar“, vytvořený podle předlohy napsané Saddámem Husajnem. Na nové vlajce by měl být tento text vytištěn kaligrafickým písmem kúfí. Navíc tři zelené hvězdy, jež dříve symbolizovaly heslo Baasu „Jednota, svoboda a socialismus„, by podle nového zákona měly znamenat mír, toleranci a spravedlnost.
Saddámova strana Strana Baas (což znamená arabsky obroda) byla v Iráku u moci v letech 1968 až 2003. Jejím členem musel být každý, kdo chtěl získat místo ve školství, státní správě či armádě. Jen dva měsíce po americké invazi do země byla strana rozpuštěna a její členové museli svá zaměstnání opustit. Touto takzvanou debaasifikací se zabývala zvláštní komise. tes
