JAN BURIAN, písničkář Přemysl Houda: Šafrán (Galén) V 70. letech, kdy se zdánlivě nedalo nic smysluplného dělat, aniž by se člověk nedostal do konfliktu s mocí, vzniklo zvláštní svobodné a volné sdružení písničkářů Šafrán. Samozřejmě, že se časem do konfliktu s mocí dostalo, ale než bylo rozprášeno, zanechalo - alespoň pro jednu generaci hledajícího publika - výraznou stopu. Houdova kniha o tom vypráví zasvěceně a pravdivě, a to je pro nás písničkáře nečekaný a radostný dárek.
PETR FIALA, kapelník skupiny Mňága a Žďorp Rob Grant: Špeky (Argo) Humorný příběh ze současné Anglie, točící se kolem tzv. problému tzv. obezity. Neskutečně hustá přirovnání, stoprocentní britský sarkasmus, zároveň citlivé na pravých místech.
LIBUŠE BĚLUNKOVÁ, šéfredaktorka A2 kulturního týdeníku Roland Barthes: Rozkoš z textu (Triáda) Dávno z doslechu známá základní pomůcka hédonického čtení. Přiložit ke všem knihám měsíce. Jde o jednu, docela stručnou, skvěle přeloženou a okomentovanou studii z roku 1973. Barthes v ní útočí nejen na čtenářovu lhostejnost, frigiditu, na spisovatelské žvanění; dává však i konkrétní příklady ukojení (své) čtenářské perverze. Poctivý, rozevřený text.
JAN NEJEDLÝ, literární publicista Emil Bok: Milování na deštném polštáři (Zahrada) Výbor z celoživotního díla loni zesnulého básníka, jenž svou prvotinu vydal ve třiasedmdesáti letech. „Sedím tu sám a víno lehce pění / a kalnou řekou plynou utopení. / Pár stolků mokne v dešti před restaurací. // Pár stolků lidmi opuštěných mokne, / ty také mizíš za zmáčeným oknem / a dávná vůně tvá se navždy vytrácí.“ LADISLAV NAGY, překladatel Michel Faber: Fahrenheitova dvojčata (Kniha Zlín) Michel Faber je vynikající spisovatel a je dobře, že česky vychází. V téhle povídkové sbírce se představuje jako mistr stylista-chameleon. Co povídka, to jiný styl, přesto tvoří úžasný celek.
JIŘÍ PADEVĚT, ředitel nakladatelství Academia Václav Cílek: Dýchat s ptáky (Dokořán) Přes poněkud aviatický název budete především chodit krajinou. Autor má schopnost vás provést místy, kde jste byli mnohokrát, a ukázat vám je úplně jinak. Rovněž má schopnost najít pozoruhodná místa, kde jste určitě nebyli a kam byste možná ani sami neputovali. Zkrátka a dobře, pokud se budete chtít věnovat putování po krajině (to není totéž co výlet), lepšího průvodce budete těžko hledat.
MICHAL JAREŠ, literární historik Siegfried Kracauer: Ornament masy (Academia) Konečně Kracauer v přístupném nákladu, chtělo by se napsat, protože od vydání skript Od Caligariho k Hitlerovi uplynulo už 50 let. Ornament masy je základní text k pochopení jak Německa po první světové válce, tak i Kracauerova myšlení a metody.
JOSEF RAUVOLF, redaktor týdeníku Instinkt Jiří Šimon: Ukradený domov (Knižní klub) Tentokráte jsou hned tři adepti, všichni ale mají něco společného -dobu po bolševickém převratu a následující teror. Jiří Šimon popsal ve svých vzpomínkách střízlivými, až archivářskými větami těžký život na venkově, ale také sepětí rodin s půdou a jejím obděláváním. O fakta se opírali také Luděk Navara s Miroslavem Kasáčkem v knize Mlynáři od Babic. 50. léta zpracoval i Tomáš Zmeškal, jeho prvotina Milostný dopis klínovým písmem je přitom zcela zralým dílem.
TOMÁŠ DIMTER, překladatel Bohumil Doležal: Netrpěná literatura (Torst) Kniha recenzí a textů o literatuře dnes již „jen“ politického komentátora ukazuje důslednou a nesmířlivou osobnost, které jde pořád o totéž: promýšlet základní otázky tvorby (literatura) i jednání (politika) a odhalovat klišé a nepravdy.
VIKTOR JANIŠ, překladatel Jonathan Littell: Laskavé bohyně (Odeon) Pochmurnější téma než činnost Einsatzgruppen, Stalingrad a koncentráky si spisovatel snad už nemůže ani vybrat, přesto je však Littellův román naprosto strhující. Vylíčení holocaustu z pozice pachatele, drobného kolečka ve vražedné mašinérii, je psychologicky přesvědčivé, jen musíte mít silný žaludek na to, abyste spořádaný proud vědomí nacistického intelektuála snesli celých těch devět set stran. Pro mě ne jen kniha měsíce, ale i kniha roku, zejména díky mistrnému překladu Michaly Markové.
MIROSLAV BALAŠTÍK, šéfredaktor měsíčníku Host Lexikon české literatury 4 (Academia) Ústav pro českou literaturu má úrodný rok. Po Dějinách české literatury 1945-1989 vydává nyní poslední svazky Lexikonu. Na projektu, který trvá desítky let, je ale nutně znát čas. Ve srovnání s nově vydanými svazky bude první díl potřebovat revizi a doplnění. Největším přínosem se však Lexikon stane, až bude zpřístupněn na internetu.
ANEŽKA CHARVÁTOVÁ, překladatelka Lorenzo Silva: La flaqueza del bolchevique (Destino) Bolševikova slabina sice ještě česky nevyšla, ale snad se někdy dočkáme. Navzdory názvu není ani o Říjnové revoluci, ani o politice; titulní bolševik funguje jen jako metafora pocitů člověka, jenž zavraždil carovy dospívající dcery. Příběh inteligentního, „úspěšného“, poměrně bohatého, leč životem značně otráveného pětatřicátníka začíná jako náramná švanda, ale pak se události vypravěči vymknou z ruky a kniha končí tak nečekaně, že jsem v drkotajícím autobuse sotva lapala po dechu. Zvláštní španělská směs Nabokova s Chandlerem.
