Dvě stě gramů hlávkového salátu obsahuje skoro polovinu denní dávky draslíku. V polníčku je více vitaminu C než v citronech.
Ledový salát, čekanka nebo dubáček nejsou jen objemnou vycpávkou salátů, obsahují množství minerálů a vitaminů potřebných pro zdravou životosprávu.
Saláty jsou velmi nízkokalorické a přitom obsahují hodně vody a zasytí. Nejsou však ideální jenom pro ty, kteří drží dietu, ale pro všechny, kdo berou své zdraví vážně. Vitaminy a minerály obsažené v salátech jsou ideální prevencí střevních a srdečních potíží, posilují vitalitu a působí proti stresu. Nejzdravější jsou v syrovém stravu, ale originální oběd či večeři z nich vytvoříte i dušením nebo pečením. Velmi zdravé jsou i salátové šťávy, které mají povzbuzující účinek.
Při přípravě jídel ze salátů se tedy meze nekladou: „Z běžného listového salátu se vaří polévka nebo se dusí jako příloha, v Řecku se zase směs zelených listů spařuje a jí s olivovým olejem a octem a například v Indii jsou oblíbenou přílohou podušené listy hořčice. Čekankové puky se zase často dusí a zapékají s omáčkou,“ vyjmenovává kulinářské tipy šéfredaktorka časopisu Apetit Dita Pecháčková.
Méně známé druhy salátů mají přitom i mnohem originálnější chuť než klasický hlávkový, ledový nebo římský salát. Například rukola připomíná hořčici, polníček a dubáček oříšky a čekanka svou hořkostí dobře vyvažuje sladší typy salátů.
Do nafouknutého sáčku
Při zpracování salátů se doporučuje dodržovat několik pravidel. Nejlepší a nejzdravější saláty jsou čerstvé, a proto s jejich konzumací neváhejte. Pokud musíte salát pár dní skladovat, umyté listy vložte do nafouknutého mikrotenového sáčku. Salátům nesvědčí ledničky - kvůli nízké vlhkosti. Při delším skladování také hrozí vadnutí listů a výskyt plísní. Salát nezapomeňte po umytí osušit a listy trhejte místo krájení. Natrhaný salát rychle vadne, proto ho připravujte až těsně před konzumací. Stejná zásada platí i pro zálivky: do hotových salátů se přidávají až na poslední chvíli.
Oblíbené salátové kombinace
Podle průzkumu společnosti Opinion Window jedí Češi nejčastěji šopský salát, po něm následuje salát rajčatový, míchaný a okurkový. Možných kombinací jsou ale tisíce a platí, že čím víc typů salátů, tím líp. „Jako salát lze konzumovat například i špenát. Jedlé jsou i listy některých kořenových zelenin, jako je bulvový celer, mrkev, pastiňák, dříve se běžně konzumovaly například listy červené řepy. Nejnověji jsou v oblibě bylinné saláty z listů hladkolisté petržele, bazalky a libečku,“ vyjmenovává Pecháčková.
Ačkoliv salát v kombinaci se sýrem, šunkou, tuňákem nebo vejci vydá za plnohodnotné jídlo, Češi konzumují saláty spíše pouze jako vedlejší chod. Před hlavním chodem se skvěle hodí díky obsahu vlákniny, která usnadňuje trávení a celkově napomáhá správnému fungování střev.
Vitaminy převažují nad dusičnany
Listové saláty byly hojně kritizovány za vysoký obsah dusičnanů, které mohou mít při přeměně v dusitany rakovinotvorné účinky. Dusičnany se nejvíce vyskytují u skleníkových, tedy v zimě vypěstovaných rostlin. Evropská unie však dovoluje vyšší obsah dusičnanů než dřívější české normy. Výzkumy totiž prokázaly, že obsah biologicky hodnotných látek v salátech je významnější než škodlivý vliv dusičnanů.
Existují navíc způsoby, jak obsah dusičnanů snížit: z hlávky odstraňte košťál a silné páteře listů nebo je vyvařte ve vodě. Touto úpravou však pravděpodobně přijdete i o část vitaminů a minerálů.
***
Zásady správného zacházení se saláty
* Salát nekrájíme nožem, ale trháme na kousky. Zamezíme tím ztrátě vitaminů a minerálů.
* Lednička salátům nesvědčí. Ideální je okamžitá konzumace, případně skladování na tmavém vlhkém místě.
* Listy salátu před konzumací důkladně omyjeme a poté osušíme, aby k nim zálivka mohla snáze přilnout. K vysoušení použijeme odstřeďovač nebo pevné papírové ubrousky.
* Salátovou zálivku přidáváme do namíchaného salátu až těsně před konzumací.
* Nejzdravější salát je ten, který si sami vypěstujete.
* Obsah dusičnanů v salátu lze omezit odstraněním centrálního listového nervu listu a košťálu.
