„Chci justici hlavně pomoct. A zvažuji, co bude větší pomoc,“ řekl Šámal v rozhovoru s ČTK. Své rozhodnutí sdělí Zemanovi znovu při osobní schůzce.
Zeman jmenoval Šámala novým předsedou Nejvyššího soudu |
Šestašedesátiletý Šámal je specialistou na trestní právo, stejně jako Jan Musil, který začátkem letošního roku rezignoval na funkci ústavního soudce. Jeho místo je od té doby uprázdněné, Zemanův kandidát Aleš Gerloch nezískal podporu v Senátu a poté už prezident dalšího adepta nenavrhl. Zbývajících 14 ústavních soudců tak má více práce.
I Šámala by v případě jeho navržení musel ještě podpořit Senát. „Grilování“ v horní komoře parlamentu se ale nebojí, bere to jako nutnou součást případné kandidatury.
O Šámalovi jako potenciálním ústavním soudci se v kuloárech hovořilo v minulosti vícekrát. Konkrétní nabídku ale dostal teprve nyní. Snaží se prý racionálně zhodnotit pro a proti, zvažuje profesní i rodinné souvislosti.
Případný nástupce Šámala
„Je to určitě velká výzva, Ústavní soud je nejváženější soudní instituce,“ uvedl Šámal. Předsedou Nejvyššího soudu je od roku 2015, kdy nahradil Ivu Brožovou. U soudu podle svých slov rozjel řadu projektů, které by v případě změny působiště musel opustit, což také při rozhodování hraje roli.
Se Zemanem se Šámal bavil i o případném nástupci v pozici předsedy Nejvyššího soudu. Konkrétní jména ale Šámal nechce řešit přes média. „Pan prezident se mě na to ptal, řekl jsem mu dvě jména. Je pro mě samozřejmě důležité, aby případný nástupce pokračoval v mojí práci. Ale je to rozhodnutí pana prezidenta,“ uvedl Šámal. Spekuluje se o současném místopředsedovi Romanu Fialovi.
Jako soudce by Šámal musel za čtyři roky skončit kvůli věku. V roce 2023 mu bude 70 let, což je zákonná hranice. U Ústavního soudu ale žádná věková limitace není.
